V Tádžikistánu jsem nad hučícím kaňonem ledovcové řeky zažil bezesnou noc, říká kajakář Jakub Šedivý

„Už vloni v Kyrgyzstánu jsme se s kamarády dohadovali, že vyrazíme na Muksu. To je řeka opředená spoustou legend. Je v těžko dostupném regionu a jde o řeku, která táhne tím, kde je, jaké dobrodružství nabízí i obtížností. Evropských týmů na té řece opravdu nepádlovalo mnoho,“ říká kajakář Jakub Šedivý.

S kajakem do peřejí Tádžikistánu|foto: Jakub Šedivý

Noc plná obav nad hučícím kaňonem

Dostat se k Muksu znamenalo se v Tádžikistánu během cesty k jejím břehům pohybovat v blízkosti afghánských, čínských i kyrgyzských hranic a vystoupat vysoko do hor. „Na horním toku máte úžasný rozhled, vidíte celý Pamír,“ chválí si zážitky Jakub Šedivý. Po jednom z přítoků se pak vodáci dostali přímo pod ledovec, ze kterého Muksu vytéká. Uprostřed nedostupného středoasijského regionu se pak zavírá do několika nebezpečných kaňonů. Jakub Šedivý v cestovatelské a outdoorové Casablance přiznává, že první noc nad hučící ledovcovou vodou nespal vůbec dobře. Nikdo totiž nevěděl, jaký je aktuální průtok. Velké množství vody nad obvyklý stav by mohlo být vražedné. „Mrazy, tání, deště člověka donutí nechávat si velkou rezervu, ale jídlo jsme s sebou měli jen na pár dní,“ konstatuje Jakub Šedivý. Jakmile se vodáci do dobrodružství peřejí pustili, ulevilo se jim.

Pohostinný Tádžikistán

„Lidé byli velmi ochotní a pohostinní. Dokonce i ve srovnání s Kyrgyzstánem. Všude nám nabízeli jídlo i ubytování. I když byli velmi chudí, byl problém jim cokoliv zaplatit,“ pochvaluje si Jakub Šedivý Tádžiky. „Za celý měsíc jsme neměli žádný problém.“