V zahraničí musí hudebníci inovovat, Češi zas nesmí odložit kytaru. Co prozradí rádiová hitparáda?
Soukromé i veřejnoprávní stanice preferují hudbu, na které panuje většinová shoda – a po úspěšných interpretech chtějí, aby se drželi osvědčených receptů. Vyplývá to ze seriálu o českých rádiích, který vznikl ve spolupráci Radia Wave a Datového týmu Českého rozhlasu. Do jeho zákulisí se podíval Podcast Vlna.
Český rozhlas v květnu oslavil sté narozeniny. Přesně třetinu své existence stojí po boku soukromých rádií – letos to bylo také třiatřicet let od okamžiku, kdy začalo vysílat v podzemí někdejšího Stalinova pomníku Radio 1. První stanice, která rozhlasový monopol narušila a se kterou v tehdejším Československu odstartovala éra svobodného rádiového trhu. Jeho nedílnou, diskutovanou i nenáviděnou součástí je hudební program.
Jakou hudbu si posluchačstvo v průběhu let z rádiovým přijímačů pouštělo? Redaktorka Radia Wave Aneta Martínková a datový novinář Michal Kašpárek společně prozkoumali dramaturgii českých rádií exaktní optikou. Na pomoc si vzali žebříčky, které vytváří Česká národní skupina Mezinárodní federace hudebního průmyslu od roku 2006 pro nejhranější tracky jak v rádiích, tak na streamovacích platformách. Výsledky probrali s lidmi z hudebního průmyslu, publicistiky i akademie.
„Hodně mě zajímá český hudební mainstream. Mám pocit, že jedna část společnosti ho pasivně přijímá, protože nemá jinou možnost. A druhá se mu vysmívá a dává od něj ruce pryč. Chtěla jsem přijít tomuhle tématu na kloub a rádia mi přišla jako dobrý odrazový můstek,“ vysvětluje redaktorka Aneta Martínková své motivace. „Na celém výzkumu mě určitě nejvíc překvapilo, jak málo se v rádiích hraje žen, musel jsem několikrát kontrolovat, jestli nemám chybu ve výpočtu,“ popisuje datový novinář Michal Kašpárek.
Jaký je recept na ideální rádiový hit? A v čem se liší česká a zahraniční rádiová hudba? Poslechněte si celý díl podcastu Vlna.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.