Ve dvanácti letech si pro sebe postavil dům a miloval divočinu. Kdo je Ernest Thompson Seton?

8. srpen 2019

Muž mnoha řemesel a hluboké moudrosti, který víc jak sto let fascinuje české trampy a čundráky. Známe ho z fotografií, jak se přátelí s indiány, staví týpí a chýše v divočině, maluje jeho milované vlky a poukazuje na to, že i bílý člověk je někde uvnitř domorodec. Byl to ale také člověk politicky velmi schopný a s konexemi na nejvyšších místech dokázal ochranu přírody přivést do středu dění, když stál u zrodu mnoha národních parků a chráněných památek.

Mluvím s Julií Setonovou o odkazu jejího dědečka Ernesta Thompsona Setona a o přírodní filozofii, kterou jeho knihy ztělesňují. Julie, mohla byste nám na úvod přiblížit dobu a prostředí, ve kterém váš dědeček žil a působil?

Můj dědeček vyrostl v Kanadě, kde se odmalička učil stavět, vyrábět a pečovat o hospodářství své rodiny. Byl osmým z deseti synů, a protože se do Kanady celá jejich rodina přestěhovala v jeho pěti letech, musel se naučit postavit si domov vlastníma rukama. Když trochu povyrostl, začal sám utíkat do přírody. Miloval pozorovat ptáky a v té době už měl dostatek zkušeností se stavěním, takže ve svých dvanácti letech si v divočině pro sebe postavil malý domek. Pojmenoval ho Glenyan a stal se jeho tajným útočištěm. V jedenadvaceti letech odjel se svými dalšími bratry pečovat o hospodářství do Manitoby, ale byl známý tím, že byl vždycky tak trochu lenoch, který raději pozoroval ptáky a maloval zvířata a přírodu okolo sebe. A tak se stal přírodovědcem samoukem.

Ernest Thompson Seton (1860–1946) neboli Black Wolf byl americko-kanadský vypravěč příběhů, tvůrce, přírodovědec a zakladatel hnutí woodcrafterů, které se záhy rozšířilo do celého světa. V České republice má už od začátku minulého století svou širokou základnu podporovatelů pod hlavičkou organizace Liga lesní moudrosti. Jeho knihy Dva divoši, Rolf zálesák nebo příběh o vlku Lobovi a jeho družce Blance, které zrcadlí hlubokou úctu k přírodě a fascinaci jejími skrytými zákonitostmi, zná nejeden český čtenář.

A jaký byl v těch dobách vztah lidí k přírodě a divočině? Byla divočina pro přežití lidí opravdu tak krutá, jak to vídáme ve filmech? Takže pro vlastní obživu museli lovit vlky a jiné divoké druhy?

Ano, zcela určitě. Byla to absolutní divočina a v té době tam žilo velice málo lidí. Ale měl štěstí, že potkal několik přátelských indiánů, kteří ho naučili lovit a stopovat zvířata, a také jak se orientovat v krajině. Vystopovali ho právě, když se jednoho dne ztratil po cestě. Stali se přáteli a on si velmi zamiloval jejich moudrost a způsoby. A on se jim zalíbil také hlavně proto, že jim netlačil svou vlastní víru, ale byl velmi otevřený. Tohle setkání zplodilo vzájemnou úctu, která přetrvala po celý jejich život.

Julie A. Setonová

K tomu se dostaneme za chvíli, ale zastavme se ještě u Setonových loveckých schopností. Tomu se tedy naučil přímo od původních obyvatel?

Museli samozřejmě lovit kvůli obživě. A protože se můj dědeček chtěl stát přírodovědcem, bylo jediným způsobem, jak pochopit všechno o zvířeti, nahlédnout i dovnitř jeho těla. Z vědeckých důvodů tedy ulovil přes tisíc zvířat různých druhů, mnoho z nich je součástí sbírek Smithsonova institutu a Amerického přírodovědného muzea. Pracoval také jako placený lovec vlků, takže kromě výzkumu a obživy lovil občas i pro peníze.

Co se v jeho životě odehrálo za událost, která naprosto proměnila jeho pohled na lov vlků?

O tom budu dnes večer mluvit na své přednášce. Šlo o lov vlků, kterého se Seton účastnil na severovýchodě Nového Mexika, kde byl najatý bohatým rančerem, aby ochránil jeho stáda dobytka. Na začátku byl velmi sebevědomý a přesvědčený o tom, že dokáže zabít jakéhokoli vlka v horizontu několika týdnů. Nakonec mu trvalo celé čtyři měsíce vymyslet způsob, jak zastavit vlčí smečku ohrožující dobytek. Konečně se mu podařilo jednoho z vlků zabít a následně zajal i vlčího vůdce. Toho ale nezabil, protože věřil, že mu pomůže nalákat celý zbytek smečky. Vůdce však do příštího rána zemřel a Seton si uvědomil, že zemřel na zlomené srdce. Vlčice, kterou se mu totiž podařilo usmrtit, byla družka dominantního samce Blanka. Tento okamžik od základu proměnil Setonův pohled a začal být zcela zaujat potřebou chránit jak šelmy, tak ostatní zvěř a ochraně se věnoval po celý zbytek svého života.

Dům Setonových, Santa Fe, Nové Mexiko

Kdo byli Setonovi blízcí přátelé? Jakým hodnotám v životě věřil? A proč si jeho knihy čeští zálesáci tak oblíbili? Poslechněte si celý příspěvek.

Julie A. Setonová je vnučkou E. T. Setona. Podle svých slov se woodcrafterství nikdy učit nemusela, protože je hluboko otištěné v její DNA. V posledních letech se ve své práci začala odkazem svého dědečka zabývat hlouběji a nyní připravuje pokračování jeho autobiografie Trail of an Artist-Naturalist: The Autobiography of Ernest Thompson Seton. Sama se věnuje také vzdělávání, technologiím, divadlu a vyprávění příběhů a již podruhé přijela jako čestná hostka do České republiky. V posledních letech spoluzaložila Institut Ernesta Thompsona Setona v Novém Mexiku a věnuje se popularizaci myšlenek a postupů woodcraftu po celém světě.

autor: Nikola Benčová
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka