Ve vlastní šťávě: Benzínkami Evropy aneb Ne všechno na západě je lepší
Před třemi týdny jsem vyrazil na cesty a zjistil jsem zajímavé věci, pokud jde o stravování a kulturu jídla obecně z perspektivy někoho, kdo drží volant a potřebuje se rychle najíst. Pojďme se na to mrknout. Předem musím varovat, že jde o docela subjektivní pohled na problematiku, bez důkladnější přípravy a důkladného výběru vzorků. Prostě jak to cestou přicházelo.
Projel jsem Německo, Rakousko, Francii, Itálii, Belgii, Velkou Británii a Izrael. To, co jsem zjistil, mě trochu překvapilo. Tradiční český mindrák, že co je česky, to je špatně a na západ od nás je všechno jen kvetoucí zahrada, dostal řádně na frak.
Velká Británie: Na benzínkách to nežije
Překvapením pro mě bylo, že tam nejsou benzínky středem společenského života, jako je tomu u nás. To se mi vlastně na benzínkách líbí. Že se tam můžu najíst, napít, umýt, koupit si kartáček na zuby, knihu nebo náhradní díly, můžu si tam dát kafe a potkat všechny ty voly, co mě cestou vybržďovali nebo neumějí používat blinkry. Ve Velké Británii jsem moc zkušeností s benzínkami neudělal, na druhou stranu, pestré složení obyvatel ostrovního království zajišťuje i bohatou nabídku street- a fastfoodu. Potkáte tady spoustu kaváren, levných menších bister i lepších restaurací. V portu v Doveru tendr na občerstvení vyhrál můj nejmíň oblíbený královský řetězec s burgery, takže jsem si nic nedal. To mi nevadilo, protože v nabídce z vitríny byly fajn sendviče, hummus, saláty a pečivo. Bylo z čeho vybírat.
Izrael: Natankuj a vypadni
Podobná situace. Natankuj a vypadni. Když máš hlad, jdi se najíst do hospody, tričko si přeci taky můžeš koupit jinde, ne? A stejně jako ve Velké Británii, tady prostě mají jídlo rádi, a když si chcete dát do nosu, máte spoustu a spoustu příležitostí. Ale stejně jako v Británii i tady je pravda, že za jídlo se prostě platí. Kdo se chce najíst, musí sáhnout do kapsy. U nás stále převládá větší tlak na cenu než na kvalitu.
Francie: Kafe slabota, jídlo taky
Překvapivě dost bída. Ale taky to může být tím, že jsem prostě nepotkal ty správné benzínky. Kafe hodně slabota, jídlo taky tak. Narážel jsem na podniky ne nepodobné malým restauracím v turistických destinacích. Vyžilé, s oprýskaným pozlátkem, příšernou kávou a tuctovým jídlem z mrazáků nadnárodních koncernů. Ale! Do srdce Francie jsem se vlastně nedostal a vytvořit si dojem na základě takového mihnutí by nemělo smysl.
Belgie: Drahé a špatné
Tady budu zlý: drahé a špatné. Zastavil jsem na dvou benzínkách – nezlobte se, ale rozpečené bagety a croissanty, nějaká klobása, to by mě cestou prostě oddělalo. A jak jsme zajeli do Brugg, nestačili jsme se divit, jak v Belgii frčí drahé hranolky, drahé sushi, drahé grilované klobásy, drahé vafle a další drahý a přitom vlastně průměrný fastfood. Inu, jiný kraj, jiné ceny.
Rakousko: Pošušňáníčko nám podobné
Tady mě to docela bavilo. Jídlo o dost podobnější tomu našemu, ale ze staré školy. Ceny tak nějak normální a hezký a zajímavý výběr. Pošušňal jsem si, i na polévku došlo.
Itálie: Posedlost dobrým jídlem
U mě vítězí na plné čáře. Italská posedlost dobrým jídlem se nutně promítá i do nabídky čerpacích stanic. A i kdyby ne, pořád máte kam zajít a co schrupnout. Výborná káva, saláty a sendviče.
Německo: Klobása kam se podíváš
Naopak čistá prohra. Německá posedlost vepřovým a falusoidním jídlem se promítá do nekritické nabídky žebírek na houbách, klobás v polévce, klobás na grilu, klobás ohřívaných – a kdyby vám to nestačilo, mají taky sekanou. Alternativou jsou jen bramborové chipsy. Benzínky v Německu opanoval řetězec s až podprůměrnými burgery – takže vlastně sekaná v housce. A vaše zkušenost?
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
