Ve vlastní šťávě: Ergonomická kuchyně pracuje pro vás

Mohou mi třeba s pýchou ukazovat kuchyni, kde stojí gril, pasta cooker a další spotřebiče, aniž by byl postavený jídelní lístek a aniž by majitel měl už smlouvu s šéfkuchařem, který by měl v kuchyni kralovat. Ještě nevíme, co budeme vařit, ale už máme kuchyň, kterou si tedy budeme muset dodatečně upravovat?

První pravidlo ergonomické kuchyně zní – postavte si kuchyň pro sebe. Na rozdíl od auta, kde si můžete maximálně posunout sedačku a nastavit zpětné zrcátko, svou kuchyň si můžete postavit přímo na sebe. Když si uvědomíte, jak jíte, co nejvíc vaříte, jakou technologii preferujete, pro kolik lidí budete jídlo připravovat i kolik času budete v kuchyni trávit. Tohle všechno stojí na začátku rozvahy o vaší budoucí kuchyni snů. Obšlehnout kuchyni z fotky, protože se vám líbí, je sice jednodušší, ale proč si procházet procesem pokus–omyl, když to můžete vystřihnout na první dobrou!

Kuchyně |foto: Creative Commons Attribution 2.0 Generic

Druhé pravidlo je jednosměrka. V profi kuchyni ze zákona, u vás doma prostě praktické. Když si namalujete jednoduchou osu, na níž máte body: nákup surovin, chlazení a suchý sklad, hrubá příprava, čistá příprava, tepelná úprava a servis a končíme odpadky a mytím nádobí, můžete si tuto osu libovolně kroutit do spirálky, udělat si z ní v kuchyni kolečko nebo ji nechat rovnou. Podle toho, jaký prostor máte k dispozici. Oceníte zejména, když nebudete mít hlínu z brambor na místě, kde obvykle krájíte maso, nebo nebudete muset utírat krev ze stolu, na kterém servírujete.

Pracovní místo: jednu z nejlepších kuchyní a skutečný balet za sporákem předvádí třeba Láďa Suchý ve své restauraci v Hostivicích. Postavil si malou kuchyni, která ho obklopuje ze všech stran, a kdyby si dal doprostřed židličku, bude načisto jak v nějakém dispečinku. Ani jeden zbytečný krok navíc. Vaří sám, nepotřeboval stavět žádnou tělocvičnu. Všechno je postavené na natažení ruky nebo krátký přísun nohou. Výška pracovní desky má korespondovat s výškou kuchaře. Já ji třeba chci metr deset nad zemí. Pro mě je to komfortní a o to jde. Z většiny kuchyní mě prostě bolí záda a za krkem. Horní skřínky dávají smysl ve výši očí a lehce nad. Nehodlám nikam lézt po žebříku. Změřil jsem si ruku, a když stojím u krájecí desky, moje akční zóna končí špičkou mých prstů. Jamie Oliver si třeba nechal vykroužit padací otvor na odpadky rovnou v pracovní desce, a nemusí tedy mastnýma rukama otvírat žádné šuplíky a dvířka.

V kuchyni |foto: Tomáš Rypan

Materiál: pro mě je kuchyně pořád především pracovní nástroj. Nehodlám v zápalu vaření brát ohledy na to, že to někdo chtěl mít sexy, a já kvůli tomu každou chvíli něco rozbiju nebo musím pořád něco leštit. Kde není denní světlo, je lepší použít světlý materiál nebo si kuchyň nechat podsvítit. Takže kreslete své kuchyně chytře, hezky to už půjde snáz!