Ve vlastní šťávě: Granátové jablko z ráje
Podle legend ono osudné jablko ze stromu poznání, jehož ochutnání předcházelo celé té nešťastné události s lidským pokolením, bylo jablko granátové. A protože je ojedinělé celou svou anatomií, vlastnostmi i chutí, docela se nabízelo vytvořit si z něj symbol.
Na granátové jablko narazíte v leckterém supermarketu. Určitě udělá své jako dekorace v ovocné míse, ale co o něm vlastně víme? Dopídit se toho, proč se granátové jablko jmenuje právě takhle, je spíš záležitost pro etymologa. Granus je latinsky zrno, odtud i název granitu/žuly (zrnitý). Je celkem jasné, že šperky z pyropu, tedy českých granátů, se pyšní právě takovou třpytivě rudou barvou, a pokud jste fanoušci militarií, jistě si povšimnete podoby anatomie granátového jablka s vnitřním uspořádáním ručního granátu.
Já jsem se s granátovým jablkem poprvé setkal jako malý Míša, když je babička dovezla z cesty do bývalých sovětských republik spolu s chalvou a sudžukem. Moc jsem nechápal, co na tom lidi mají. Pro mě bylo vlastně plné pecek a nikde žádná dužina! Až jako šéfkuchař dnes již zaniklé arabské restaurace Dahab Mezze Restaurant jsem dokázal granátové jablko docenit a také jeho kouzlu docela propadnout.
Granátové jablko není plodem granátových jabloní, jak bychom si domýšleli, ale marhaníku granátového nebo také granátovníku obecného. Plody granátovníku mají silnou slupku, která ukrývá dvanáct pouzder. Celkový počet zrnek v jablku byl oblíbenou součástí legend. Arméni tvrdí, že granátové jablko se dělí na dvanáct dílů jako rok na dvanáct měsíců, což má symbolizovat boží přízeň a zajištění potravy na celý rok. Židé se svým vřelým vztahem k symbolice jdou ještě dál a tvrdí, že v granátovém jablku je 613 jadérek. Právě tolik totiž zákon stanovuje příkazů a zákazů. Samozřejmě to leckomu nedalo (mně třeba vyšlo 848 a dalším lidem třeba 712) a jeden student z Kolumbijské univerzity nelenil a udělal si průzkum. Počet zrnek se pohyboval od 165 do 1370, ale světe, div se: průměr opravdu činil 613! Mimochodem největší granátová jablka pocházela z Brazílie.
Ale to vlastně nemá vliv na to, co budeme s granátovým jablkem dělat my. My ho budeme jíst, protože je nabušené fosforem, vápníkem, železem a hořčíkem, obsahuje větší množství sodíku, draslíku a cukrů, kyselinu citronovou a vitamíny B1, B2 a B3. A co tedy s ním?
V první řadě ho můžete sníst. Pokud máte rádi sladší zrnka, vybírejte plody se žlutou slupkou, ty krásně červené bývají kyselejší. Nahoře ostrým nožem odkrojíte korunku a tam, kde uvidíte bílou čárku oddělující pouzdra, veďte další svislé řezy. Jablko potom pohodlně rozdělíte na části. Bílým částem se vyhýbejte, jejich hořkost způsobuje kyselina taninová. Zrnka můžete podle libosti použít do salátů, udělají tam neuvěřitelnou parádu a sladkokyselá chuť příjemně doladí a zvýrazní chuť bylin.
Ve Středomoří se z něj běžně lisuje šťáva, která se prodává na ulici. Je nesmírně osvěžující a výživná. Dále se seznamte s granátovou melasou, zdravou a zajímavou alternativou k redukci balzamikového octa. Zkuste ho použít všude tam, kde byste se nestyděli nasadit ostružiny, rybíz nebo brusinky. A když vás nic nenapadne, smíchejte zrnka prostě s hnědým cukrem a podávejte jako dezert jen tak.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
