Ve vlastní šťávě: Rituální porážka

Když uvidíte v českém tisku termín „a nechávají ho pomalu vykrvácet při plném vědomí“, vězte, že někdo zoufale neinformovaný má na mysli šchitu, rituální porážku, při které se předem neomráčenému zvířeti přetnou rychlým, takřka chirurgickým řezem obě krční tepny, průdušnice, jícen a dva tzv. bloudivé nervy. Prudkým poklesem tlaku spojeným s rychlou ztrátou krve dochází k bezvědomí a do minuty zvíře vykrvácí. Za úplného bezvědomí. K tomu se používá předepsaný, extrémně ostrý nůž, který podléhá opakované kontrole kvality ostří před každou porážkou. Nůž se nesmí dotknout obratlů, aby ostří nebylo poškozeno a další porážka proběhla rychle a hladce. Asi všechny senzacechtivé zklamu, ale jde o velice sofistikovaný a pragmatický způsob porážení, praktikovaný už tři tisíce let – především proto, aby smrt byla rychlá a co nejméně bolestivá. Porážce nesmí přihlížet další zvíře. Rituální předpisy ošetřují i stav zvířete před porážkou (vlastně od narození až do smrti). Pro porážku nejsou vhodná zvířata zmrzačená, zraněná, v bezvědomí, nemocná nebo již mrtvá. Není tedy v ničím zájmu zvířata před porážkou jakkoliv trápit. Pro zvířata se používají porážecí klece, které zamezí tomu, aby došlo ke zranění – jak porážejících, tak zvířat.

Jatka Biopark s.r. Lipová

Je zřejmé, že někdo nemá problém ani tak se způsobem porážky, jako spíš s tím, že jde o náboženství. Takzvaným košerováním (tedy proříznutím krčních tepen, hltanu a jícnu) totiž historicky neporáželi jen židé a muslimové, ale naprostá většina chovatelů. Protože je to efektivní a rychlý způsob.

A teď si oproti tomu postavíme tvrzení o klasické porážce, kdy „ten hodný“ řezník krávu napřed porazí a teprve potom provede barbarský rituál vykrvení. To, čemu novinář říká humánní porážka, je ve skutečnosti omráčení zvířete elektrickým proudem, plynem nebo jateční pistolí. V některých případech se aplikuje takzvaný Hantoverův omračovač, který do místa vstřelu injektuje vzduch, což mívá za následek rozdrcení mozku. Omráčené zvíře (ne poražené) je vystaveno v podstatě stejné proceduře – tedy vykrvení. V metodice se doporučuje provést vykrvení dříve, než zvíře znovu přijde k sobě. Omráčené zvíře se tedy vyvěsí za nohy a nechá vykrvácet. Vlastně – když jsem hledal rozdíly mezi tím i oním způsobem, zjistil jsem jen, že to je to omráčení. Omráčení je mnohem praktičtější pro pohodlí a bezpečnost porážejícího. Zatímco dřív Venca Procházka praštil prase palicí mezi oči a potom píchnul, dnes se používá jateční pistole. Účinnost si můžete dohledat, existuje na to statistika. U drůbeže se k omráčení používají elektrické lázně – voda s elektrickým proudem, která drůbež „osprchuje“. O lovu se ani nemá cenu bavit.

Rituální porážka zvířat|foto: Pavel Novák

Když budete chtít, zjistíte, jak vypadá takový běžný velkochov pro masné účely, jak probíhá transport a ustájení, čím se pohání dobytek a jak se kusy porážejí. Možná budete nepříjemně překvapeni. Zaráží mě skutečnost, že se téměř nikdo nezajímá o to, jak to je doopravdy – kdybych sám neporážel, asi bych na tom byl stejně. Ale ještě horší mi připadá, že se nikdo neptá po skutečném zřídle utrpení, těch několika měsících života v přecpaných halách, děsivých transportech na veliké vzdálenosti, sériových porážkách a doslova týrání zvířat při každé manipulaci s nimi. A tady mají ještě veliké mezery Britové i stateční Dánové.