Vědci navrhují skafandr jako ze sci-fi Duna. Bude umět filtrovat moč

Systém ARTEMIS fungoval po dobu 16 hodin ve veřejných i soukromých počítačových sítích Stanfordské univerzity, které zahrnovaly přibližně 8 000 zařízení, například servery, osobní počítače nebo chytré systémy.

Výzkumníci následně porovnali jeho výkon s deseti zkušenými lidskými testery, z nichž každý pracoval ve stejném prostředí minimálně 10 hodin. Během prvních deseti hodin umělá inteligence překonala devět z deseti účastníků, přičemž pouze jeden expert dosáhl lepších výsledků.

Projekt vznikl na základě zjištění, že běžné nástroje umělé inteligence si s bezpečnostními úkoly často nedokážou poradit. ARTEMIS má oproti lidem výhodu v tom, že dokáže zkoumat více potenciálních chyb současně, zatímco lidský tester obvykle řeší jednu zranitelnost po druhé, uvádí web ScienceClock.

Podle serveru Business Insider provoz systému ARTEMIS stojí přibližně 370 korun za hodinu, což je výrazně méně než náklady na lidského odborníka. Průměrný roční plat profesionálního bezpečnostního testera se totiž pohybuje kolem 259 000 korun. I pokročilejší verze systému, která stojí zhruba 1 220 korun za hodinu, vychází stále levněji než najmutí špičkového lidského experta.

Umělá inteligence však má i své limity. ARTEMIS měl potíže s úkoly vyžadujícími práci v grafickém uživatelském rozhraní, kvůli čemuž přehlédl alespoň jednu kritickou bezpečnostní chybu.

Zároveň vytvářel více falešně pozitivních výsledků než lidé a někdy si neškodné síťové signály chybně vykládal jako známky úspěšného útoku. Výzkumníci proto upozorňují, že systém funguje nejlépe v prostředích založených především na textových vstupech a výstupech.

Vědci z biotechnologické společnosti zaměřené na zdraví žen Daré Bioscience vyvinuli produkt určený pro dospělé ženy, jehož cena se pohybuje v přepočtu okolo 200 korun. Krém začíná účinkovat přibližně 10 až 15 minut před sexuální aktivitou a měl by být aplikován maximálně jednou denně.

Podle serveru Independent první krém svého druhu zvyšuje průtok krve v oblasti pochvy, čímž podporuje sexuální vzrušení a prožitek. Podle údajů společnosti se s tímto problémem potýká až 20 milionů žen. V rámci klinických studií nebyly zaznamenány žádné vedlejší účinky.

„Vzhledem k tomu, že stále více žen otevřeně hovoří o svém sexuálním zdraví, je potřeba výzkumem podložených řešení větší než kdy dříve,“ uvedl Dr. Irwin Goldstein, ředitel Centra sexuální medicíny v San Diegu a zakladatel Mezinárodní společnosti pro studium ženského sexuálního zdraví (ISSWSH).

Obsedantně-kompulzivní porucha je závažné psychiatrické onemocnění, které se projevuje vtíravými a obtěžujícími myšlenkami, označovanými jako obsese. Tyto myšlenky často vedou k opakovanému nutkavému chování, tzv. kompulzím, a k vyhýbavému jednání. OCD může výrazně ovlivňovat každodenní život pacientů a jejich schopnost fungovat v běžných situacích.

Hlavní autor studie, profesor psychiatrie na McMasterově univerzitě v kanadském Ontariu, upozorňuje na to, že současné možnosti léčby nejsou u všech pacientů účinné. Podle jeho slov 40 až 60 procent pacientů s OCD nereaguje na psychoterapii ani na farmakologickou léčbu první nebo druhé volby, a to ani v případě, kdy jsou tyto metody kombinovány. Tito pacienti jsou proto považováni za jedince s léčbou rezistentní formou OCD.

Vědec Van Ameringen a jeho tým nově identifikovali „silnější signály“ účinnosti psychedelik v léčbě obsedantně-kompulzivní poruchy (OCD), konkrétně psilocybinu, tedy psychoaktivní látky obsažené v tzv. lysohlávkách. Tyto výsledky podle nich naznačují vyšší účinnost než u kanabinoidů, jako jsou THC a CBD.

Zatímco kanabinoidy aktivací mozkových receptorů CB1 mohou regulovat některé příznaky OCD, nenabízejí trvalou úlevu. Psilocybin naopak může snižovat propojení v mozkové síti implicitního režimu, která souvisí se sebezaměřeným myšlením a ruminací. „Implicitní síť je u obsedantně-kompulzivní poruchy skutečně nadměrně aktivována,“ uvádí Van Ameringen.

„Psychedelika musíme začít brát vážně, stejně jako jakékoli jiné potenciálně přínosné léky. Je nezbytné je zkoumat kontrolovaným, důsledným a etickým způsobem, který zároveň respektuje tradiční domorodé užívání psychedelik, v němž se podle něj skrývá významná moudrost,“ dodává Van Ameringen.

Podle Fatimy Yaqoot, Alexandry Metse a Danielle Wilson probuzení před budíkem není náhoda, můžou za něj naše vnitřní hodiny. Hluboko v našem mozku se nachází malá skupina neuronů, takzvané suprachiasmatické jádro, které sleduje čas a koordinuje vnitřní rytmy. To znamená, že reguluje například spánek, tělesnou teplotu nebo trávení. Informoval o tom web The Conversation.

Jedním z vnitřních rytmů je cirkadiální rytmus, který ovlivňuje, kdy se cítíme ospalí a kdy bdělí. Pokud spíme a bdíme pravidelně, dobře se stravujeme a pravidelně cvičíme, naše vnitřní hodiny začnou předvídat, kdy se každá z těchto věcí každý den odehraje, a budou dopředu uvolňovat příslušné hormony.

U lidí, kteří mají velmi konzistentní dobu vstávání a vystavení rannímu světlu, si vnitřní hodiny zapamatují, kdy se tak obvykle děje. Dlouho před zazvoněním budíku pak jemně připravují tělo. To se zahřívá, klesá v něm hladina spánkového hormonu melatoninu a začíná stoupat hladina kortizolu. V době, kdy má zazvonit budík, je tak již v procesu probouzení.

Pravidelný spánkový režim pomáhá tělu „sledovat čas“ a postupně ho naučí předvídat, kdy je čas se probudit. Nepravidelný spánkový režim naopak může tyto vnitřní tělesné rytmy narušit, což vede k ospalosti a potížím s koncentrací. Budík nás pak totiž může probudit v hlubších fázích spánku, což často vede k pocitu malátnosti.

Vědci tedy doporučují následující strategie: spát pravidelně 7 – 8 hodin, vyhýbat se narušení spánku kofeinem nebo alkoholem, spát v tmavém prostředí, vyhýbat se před spaním obrazovkám a pobývat ráno na přirozeném světle.

Firma Otha Seiki Co, která sídlí na Hokaidu, robotického vlka poprvé uvedla na trh sice už v roce 2016, ale s velkým ohlasem se setkává až nyní. Robotický vlk je mechanický strašák, který má v novějších verzích zářící červené oči, otočné klouby a je schopen vydávat až padesát různých zvuků, které jsou hlasité zhruba jako klakson auta.

Pokud se zvíře k vlkovi přiblíží, systém se automaticky aktivuje. „Medvědi jsou velmi plachá zvířata a často se pohybují samostatně,“ řekl prezident společnosti Ohta Seiki Yuji Ota pro server Japan Today. „Když slyší hlasitý zvuk, nepřiblíží se.“

Robotičtí vlci byli po svém uvedení na trh před skoro deseti lety terčem posměchu kvůli svému vzhledu. Ukázalo se však, že jde o poměrně účinnou metodu odstrašení divokých zvířat, a v současné době je těchto robotů v Japonsku využíváno více než 300, především na farmách. Poptávka navíc vzhledem k nedávným medvědím útokům prudce vzrostla.

Podle serveru Vice nejde o jediný inovativní způsob ochrany před medvědy. Jiná japonská firma například vyvinula automatické dveře, k jejichž otevření je nutné poklepat na displej chytrého telefonu – což medvědi zatím nezvládají.

Studie publikovaná v časopise Journal of Child Psychology and Psychiatry analyzovala 19 607 tříletých a čtyřletých dětí z Gambie, Gruzie, Malawi, Madagaskaru, Palestiny a Sierra Leone. Vědci vybrali tyto země kvůli tomu, že jsou zde k dispozici podrobné údaje o vývoji dětí, stavu domácností a klimatu.

Vědci z New York University zjistili, že děti, které byly vystaveny průměrným maximálním teplotám nad 30 °C, měly o 5 až 6,7 procent menší pravděpodobnost, že dosáhnou základních milníků ve vývoji gramotnosti, než děti, které byly ve stejné oblasti a ročním období vystavené teplotám nižším než 26 °C. Situace byla ještě horší u dětí z ekonomicky znevýhodněných poměrů, venkovských oblastí a z domácností s horším přístupem k čisté vodě, píše server Euronews.

Hlavní autor studie pro americkou veřejnoprávní stanici NPR uvedl, že rané dětství je citlivým obdobím vývoje: „Pokud v tomto období zažíváme nadměrný stres bez jakékoli ochrany, může to mít dlouhodobý dopad na vývoj mozku a dovedností.“

Letos v létě se podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu v 854 evropských městech zvýšily teploty až o 3,6 °C. Vědci z Imperial College London a London School of Hygiene and Tropical Medicine také zjistili, že v důsledku extrémních teplot zemřelo letos v létě v Evropě přibližně 24 400 lidí. Bez oteplování způsobeného lidskou činností by však podle nich bylo možné 16 500 z těchto úmrtí předejít, což znamená, že za 68 procent nadměrných úmrtí je zodpovědná změna klimatu.

Fiktivní interpret zveřejnil na platformě psychedelické rockové skladby vygenerované umělou inteligencí, které měly totožné názvy jako písně King Gizzard & Lizard Wizard, a doplnil je grafickými návrhy podobajícími se obalům alb kapely, informuje server Vice.

Spotify následně tyto stopy odstranilo s odůvodněním, že služba přísně zakazuje jakoukoli formu vydávání se za jiného umělce. Zároveň uvedlo, že za žádné z vygenerovaných streamů nebyly vyplaceny licenční poplatky.

Frontman kapely později situaci okomentoval slovy, že se „snaží v tom vidět ironii“. Skupina byla po svém protestu na platformě paradoxně nahrazena jejím umělým klonem. Spotify v září oznámila, že v rámci snahy potlačit neautentický obsah odstranila přibližně 75 milionů skladeb, u nichž se předpokládá, že byly vytvořeny pomocí umělé inteligence, uvedl deník The Guardian.

Studie ukázala, že genderová nerovnost je spojena s rozdíly ve struktuře mozku mužů a žen. Ženy žijící v zemích s vyšší mírou genderové nerovnosti měly tenčí mozkovou kůru v oblastech zodpovědných za emoční kontrolu, odolnost a zvládání stresu. Tyto oblasti mozku jsou zároveň spojovány s vyšším rizikem depresí a posttraumatické stresové poruchy.

Hnutí za práva žen dosáhlo v posledním století řady významných úspěchů – v mnoha zemích je rovná mzda zakotvena v zákoně, diskriminace na základě pohlaví je nezákonná a ženy se častěji dostávají do vedoucích pozic. Podle BBC však rostou obavy, že pokrok v rovnosti žen a mužů se zpomaluje, nebo dokonce obrací. Rozdíly v odměňování zůstávají víceméně neměnné a výskyt násilí páchaného na ženách a dívkách spíš roste.

Psychiatr Nicolas Crossley upozorňuje, že největší rozdíly v mozkové struktuře se objevují v zemích s vyšší genderovou nerovností, zatímco v zemích s vyšší rovností jsou tyto rozdíly menší. „Pokud zlepšíte genderovou rovnost, zlepšíte i zdraví žen,“ uvedl Crossley.

Další výzkum zveřejněný na platformě PubMed prokázal, že ženy středního a staršího věku, které zažívají diskriminaci na základě pohlaví, uvádějí výrazně horší duševní pohodu než ženy, které diskriminaci nepociťují. Výsledky potvrzují potřebu systémových změn, jejichž cílem by mělo snížení dopadů genderové diskriminace a zlepšení duševní pohody žen napříč věkovými skupinami.

Podle deníku The Guardian vychází islandské rozhodnutí ze středečního hlasování Rady celostátní vysílací společnosti (RÚV), která se vyslovila proti účasti země. Evropská vysílací unie (EBU) totiž odmítla vyloučit Izrael i přes pokračující válku proti hnutí Hamás v Pásmu Gazy.

Napětí spojené s izraelskou účastí se stupňuje už delší dobu. Letošní ročník provázela obvinění, že Izrael mohl manipulovat s hlasováním ve prospěch jednoho z interpretů. Na základě těchto tvrzení se sešlo valné shromáždění Unie veřejnoprávních vysílatelů (UBU), která sdružuje 56 televizních stanic podílejících se na organizaci soutěže. Debata nakonec nevedla k vyloučení některého ze zúčastněných vysílatelů.

Zatímco část evropských zemí účast Izraele odmítá, Polsko, Německo a Rakousko se postavily na opačnou stranu. Polská veřejnoprávní televize uvedla, že vnímá napjatou atmosféru, avšak věří, že soutěž má stále potenciál zůstat především hudební událostí. Německo i Rakousko svou účast potvrdily s argumentem, že Eurovize je koncipována jako apolitická soutěž, jejímž cílem je kulturně propojovat evropské země.

Izrael se účastní Eurovize od roku 1973 díky členství své veřejnoprávní stanice KAN v Evropské vysílací unii. V historii soutěže zvítězil čtyřikrát, naposledy v roce 2018, v roce 2025 obsadil druhé místo. Island naopak dosud soutěž nevyhrál, nejblíže triumfu byl v letech 1999 a 2009, kdy skončil druhý, uvádí server BBC.