Dávali najevo, že sem nepatřím, říká autorka knihy Všetko, čo nás spája: Príbeh slovenskej Vietnamky
Jaké to je vyrůstat ve své rodné zemi a přesto se cítit jako cizinka? Kvet Nguyen, autorka letošní knihy Všetko, čo nás spája: Príbeh slovenskej Vietnamky, se v nové epizodě podcastu Vlna dělí o své zkušenosti s hledáním identity, kterou formovaly její vietnamské kořeny a dospívání na Slovensku. Mluví o výzvách, které přináší život dětí přistěhovalců, o roli vietnamské kultury v jejím každodenním životě a o tom, jak můžeme pomoci lidem s odlišnými kořeny cítit více přijetí.
„V dětství jsem chtěla být co nejvíc integrovaná,“ vzpomíná autorka na období, kdy se snažila zapadnout do slovenské společnosti a zároveň čelila rasovým předsudkům a vysokému očekávání svých rodičů. „Ve dne jsem byla ‚úplná Slovenka‘, zatímco večer doma jsem se vracela ke svým vietnamským kořenům,“ popisuje vnitřní rozpolcenost, kterou sdílí spousta dětí migrantů. Její cesta k přijetí vlastních kořenů byla složitá a plná výzev. Nakonec ale obě kultury dokázala pochopit, přijmout a obejmout.
Kvet se zaměřuje i na širší společenské otázky – například na to, jak politická situace ovlivňuje vnímání menšin. „Od začátku svých studií mě zarážela rétorika, která se používala v souvislosti s migranty. Přední část tehdejší vlády to využívala jako nástroj k šíření nenávisti. Uvědomila jsem si, že i moji rodiče jsou migranti, což jsem dříve vnímala spíše jako vedlejší věc. Tehdy mi došlo, že je to částečně útok i na naši menšinu,“ vysvětluje jeden z důvodů, který ji přiměl zabývat se tématem identity ve své umělecké a literární tvorbě.
Druhá generace Vietnamců a Vietnamek žijících v cizích zemích se stále častěji vyjadřuje prostřednictvím umění. Příkladem jsou vietnamsko-americký spisovatel Ocean Vuong, vietnamsko-český rapper Anki a vietnamská Češka Diana Cam Van Nguyen. „To, jak Ocean Vuong pracuje s literaturou, jazykem a slovy, je nesmírně unikátní. A právě to chci říct, že smíšené kultury, které v něm jsou, a fakt, že jako malé dítě utekl před válkou do Ameriky, mu poskytlo tento jedinečný nástroj, za což jsem strašně vděčná. To je jeden z aspektů, jak využít tuto superschopnost našich smíšených identit,“ říká Kvet.
Zatímco Česká republika oficiálně uznala vietnamskou menšinu už v roce 2013, na Slovensku se tak stalo až v roce 2023. „Česko i tamní vietnamskou komunitu jsem vždy tak trochu považovala za pokročilejší, modernější a otevřenější,“ dodává.
Jaké rozdíly v integraci migrantů vidí Kvet mezi Českem a Slovenskem? Jaké jsou největší výzvy, kterým čelí děti s vietnamskými kořeny? A co by tehdy malá Kvet ocenila v oblasti školství? Poslechněte si nový díl podcastu Vlna.
Související
-
K tátovi jsem cítíla vztek. Film to změnil, říká říká Diana Cam Van Nguyen, autorka filmu Milý tati
Krá„Pracuju s autentickými dopisy, které mi psal můj táta, “ říká režisérka o filmu, který je pokusem o komunikaci s otcem a dokumentem intimního rodinného příběhu
-
Cloud rap je moje terapie. Česko-vietnamský rapper Anki představuje nové album
Anki je na lokální rapové scéně relativně novou tváří. V květnu letošního roku vydal druhé album No More Drama, které představil v rámci Studio Session Radia Wave.
-
„Z Vánoc jsem měla depku, teď si je dělám po svém.“ Jak to vypadá na Vánoce u českých Vietnamců?
V sérii Jiné Vánoce se zaměříme na skupiny obyvatel Česka, kteří z různých důvodů prožívají Vánoce jinak. Jak prožívají Vánoce Vietnamci?
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
