Vědci vyzývají k zákazu úpravy lidské DNA. Nechtějí, aby se rodily geneticky modifikované děti

14. březen 2019

Přední světoví vědci vyzývají k vytvoření globálního moratoria, které by celosvětově dočasně zakázalo používání nástrojů na úpravu DNA k ovlivňování vývoje lidských embryí. Cílem tohoto kroku je vyslat jasný signál vzpurným vědcům a celé širší vědecké komunitě, že žádný pokus o přepsání DNA lidských spermií, vajec nebo embryí určených pro narození geneticky modifikovaných dětí není přijatelný.

Kromě zmrazení jakýchkoliv pokusů o vytvoření geneticky modifikovaného dítěte chtějí vědci také založit nový mezinárodní orgán, který by spadal pod Světovou zdravotnickou organizaci (WHO). Do něj by se jednotlivé země registrovaly a vědci by společně o možných přínosech a hrozbách genetické modifikace lidských embryí diskutovali. Žádné vážné rozhodnutí by ale podle výzvy nemělo být učiněno bez podpory široké veřejnosti. „Chceme dělat moudrá a otevřená rozhodnutí. Chceme se ujistit, že státy neprovádí své výzkumy tajně, chceme říkat, co si myslíme, otevřeně diskutovat a debatovat s lidmi s odlišnými názory,“ řekl listu The Guardian ředitel The Broad Institute of MIT and Harvard ve městě Cambridge v americkém Massachusetts Eric Lander, který společně s šestnácti dalšími experty výzvu v časopise Nature vydal. Výzva přichází čtyři měsíce poté, co se v Číně narodila dvojčata Lulu a Nana, kterým byla DNA ve stadiu embrya přepsána ve snaze učinit je odolnými proti viru HIV, který způsobuje nemoc AIDS. Vědec He Jiankui, který holčičkám DNA přepsal, byl za svůj čin propuštěn z univerzity v Šen-čenu poté, co byl shledán vinným z porušení čínských předpisů. Odbornou veřejností byl ostře kritizován, mnoho výzkumníků označilo jeho experiment za bezohledný a neetický. Někteří vědci se ale domnívají, že by drobnou úpravou DNA bylo možné předcházet vrozeným nemocem, jako jsou například svalová dystrofie nebo cystická fibróza. I přesto má ale výzva k vytvoření moratoria o dočasném zákazu podporu většiny odborné veřejnosti. „Musíme učinit co nejjasnější prohlášení, že toto je cesta, kterou nejsme připraveni jít. Ne teď, a možná nikdy,“ prohlásil pro The Guardian Francis Collins, ředitel amerického Národního institutu pro zdraví (US National Institute of Health).

autor: Vít Voltr
Spustit audio
  • Prodávejte kokain a extázi v lékárnách, vyzývá britskou vládu agentura pro drogovou reformu

    20. říjen 2020
    extáze, tablety, prášky, drogy

    Distribuce kokainu, extáze a amfetaminů by měla přejít pod křídla vlády a drogy by měly být běžně dostupné v lékárnách. Jejich neomezovaný prodej by vedl ke zhroucení nelegálních distribučních sítí a ke snížení drogové kriminality. Tak zní nejnovější doporučení britské agentury pro drogovou reformu Transform.

    Očekávaná publikace How to Regulate Stimulants, kterou zaštiťuje právě agentura Transformvychází v Británii ve čtvrtek. V knize, jejíž předmluvu napsala bývalá premiérka Nového Zélandu Helen Clarková, navrhují odborníci prodej drog ve státních speciálních lékárnách jako alternativu k tomu, co je podle nich „nevyhratelná válka proti drogám“.

    Jak píše britský zpravodajský server The Guardian, kniha obsahuje i konkrétní návrhy, jak by měla jednotlivá balení drog určená k prodeji v lékárně vypadat. Kampaň neziskovky Transform za legalizaci kokainu, extáze a amfetaminů podporuje i někdejší prezident Kolumbie Juan Manuel Santos.

    Jako bývalá hlava státu, který ročně chrlí víc než 700 tun kokainu (jehož největším odběratelem jsou podle statistik právě Britové), se nechal slyšet, že jen legalizace sebere půdu pod nohama mafiánským kartelům. „Naprosto souhlasím s legalizací kokainu,“ řekl deníku Guardian.

    Ředitel Transformu James Nicholls upozorňuje na to, že Británie vede neúspěšnou válku proti nelegálním drogám už víc než 50 let. Nicholls, který je zároveň otcem dvou synů, kteří oba zemřeli ve stejnou noc po požití padělané extáze, dodává: „Naše návrhy odvedou distribuci drog od organizovaného zločinu a vytvoří systém, který škody na společnosti sníží, ne zvýší. Současný stav nemůže pokračovat.“

  • Ke globální migraci z jihu na sever nedojde, lidé většinou zůstanou ve svých zemích, říká studie

    20. říjen 2020
    africký chlapec

    Když uvažujeme o migraci lidí, kterou vyvolává klimatická krize, chce to míň senzačních titulků a víc solidních dat a selského rozumu. To je závěr studie jedenatřiceti vědců z oblasti geografie, antropologie a sociální politiky, kterou uveřejnil prestižní magazín Nature.

    studii informuje webová stránka The Conversation, která sdružuje vědecké a analytické články z různých oborů. Obyvatelé planety podle ní migrují odjakživa, z environmentálních, ale i z ekonomických nebo sociálně-politických důvodů. Podle vědců se sice o migraci hodně a v poplašném kontextu mluví, třeba o miliardě lidí, která se bude přesouvat kvůli klimatické krizi, její realita je ale mnohem nudnější.

    Mobilita národů je totiž diametrálně odlišná a podle vědců nelze tvrdit, že se jedná o jednosměrný tah lidí z globálního jihu na globální sever. „Je to spíš velmi roztříštěná soustava cest a poutí, krátkodobých, dlouhodobých, z vesnic do měst,“ vysvětluje Ingrid Boasová, environmentalistka z univerzity ve Wageningenu.

    „Součástí těchto migrací je třeba i dobrovolné nemigrování. Navzdory poplašné rétorice totiž drtivá většina přesunů nezahrnuje přeshraniční pohyb lidí,“ upozorňuje vědkyně. Jako příklad uvádí Somálsko, kde v uplynulých letech migrovaly miliony lidí, přitom ale nepřekročily hranice státu. Stejně tak podle Boasové většina lidí z oné 1,2 miliardy, která se uvádí, zůstane uvnitř vlastní země.

    „Je důležité brát realitu vážně, ale přitom se vyvarovat alarmistických tendencí anebo za vším vidět nevyhnutelnou předurčenost klimatické změny,“ říká Boasová, která spolu s třicítkou dalších odborníků na klimatickou změnu a migraci vypracovala obsáhlou studii s názvem Mýty klimatické migrace.

    „Navíc všichni migranti nejsou zbídačení a chudí a ne všichni nejsou bohatí a úspěšní. Teprve když zahrneme do našich rovnic všechny tyto proměnné a budeme naslouchat tomu, co říkají, můžeme vést nějaký konstruktivní dialog,“ dodává Boasová.

  • Nejzápadnější a nejvýchodnější bod Česka propojuje 1000 kilometrů dlouhá cesta pro každého

    20. říjen 2020
    turista, procházka na horách

    Tisícikilometrovou trasu s názvem Cesta Českem vytvořila parta nadšenců v čele s Martinem Úblem ve spolupráci s Klubem českých turistů. Vede převážně po značených trasách severem republiky, z nejzápadnějšího koutu do Trojmezí na česko-slovensko-polských hranicích.

    „Projekt jsme připravili pro turisty, kteří začínají a nevědí přesně, jak na to. A zároveň pro turisty, kteří už se v horách pohybují déle a hledají třeba nějaký zajímavý tip nebo motivaci. Je jen na vás, kdy, kde a jak se na cestu vydáte. Můžete ji jít v celku. Po jednotlivých úsecích. Rozdělit si ji na víkendy. Ze západu na východ nebo naopak. Po chatách nebo se stanem. Pomalu, rychle nebo třeba běžet. Jít může každý,“ říká spoluautor projektu Martin Úbl.

    Cesta Českem je rozdělená na deset etap, které jsou dlouhé od 36 do 170 kilometrů a převážně kopírují hory a pohoří. Každá má svou samostatnou mapu s trasou a informacemi, které zahrnují i doporučení pro cyklisty nebo poznámky k turistické vytíženosti lokality. Na facebookové stránce si poutníci vyměňují tipy na přespání a nabízí si pomoc.

  • Kam vyrazit, až to půjde? Průvodce Lonely Planet vydal postpandemický seznam nejlepších míst světa

    19. říjen 2020
    Slovinské jezero Bled

    Vydavatelství cestovatelských bedekrů Lonely Planet připravuje svoje čtenáře na dobu „poté“. Jejich aktuální Ultimate Travel List představuje pět stovek míst planety, kam byste se měli vydat.

    Seznam je inspirací pro rok 2021 a dál, kdy se cestování začne zase zotavovat,“ řekl zpravodajské stanici CNN viceprezident Lonely Planet Tom Hall. „Tenhle seznam je něčím, co bude platit i v budoucnu,“ dodal a poukázal na to, že vydavatelství dbalo i na to, aby doporučené lokality zacházely s turismem zodpovědně a udržitelně.

    Tým prohledal minulé průvodce Lonely Planet a také zkontroloval závazek každého cíle k udržitelnosti. V top desítce najdete z Evropy jen slovinské jezero Bled, které prý díky své průzračné vodě a zrcadlícím se Julským Alpám „vypadá jako z pohádky“.

    Dále Lonely Planet doporučuje trek k nepálské Annapurně, komplex chrámů Angkor Vat v Kambodži nebo deltu Okavanga v Botswaně. Na pomyslném vrcholu všech destinací pak tvůrci bedekrů doporučují pískovcové město Petra v Jordánsku, které vzniklo ve čtvrtém století před naším letopočtem a pyšní se typickou narůžovělou barvou.

  • Během lockdownu zpívají ptáci pestřejší melodie a jsou víc sexy, říkají ornitologové

    19. říjen 2020
    Strnadec bělokorunkatý

    Už od 60. let minulého století vědci vědí, že ptáci zpívají v různých nářečích podle toho, kde žijí. Jen napříč San Franciskem zachytili ornitologové už v té době 10 různých dialektů. V poslední době ale ptačí zpět ve městech překrývá konstantní šum z dopravy a městského ruchu.

    Letos v březnu, kdy kalifornskou oblast Bay Area paralyzoval lockdown, napadlo docentku behaviorální evoluce a fylogenetiky Elizabeth Derryberryovou, jak by asi zněli ptáci bez tohohle šumu a jestli je na jejich projevu něco jinak. Vědkyně analyzovala pět let staré záznamy zpěvu strnadce bělokorunkatého a porovnala je s těmi, které s kolegy pořídila ve ztichlých ulicích San Franciska letos v dubnu a květnu.

    Jak vědci popsali zpravodajskému webu Citylab, zpěv strnadců se změnil. Nebyl hlasitější, i když byl v prázdných ulicích mnohem patrnější, byl prý hlavně víc sexy. Ptáci byli podle vědců schopni vyjádřit víc, protože nemuseli tolik křičet, aby se navzájem slyšeli. Samci strnadců, kteří žijí v rušných městech, musí podle pozorování zpívat třikrát hlučněji než jejich kolegové na venkově. Musí prý taky volit kompromis – aby se jejich písně nesly dostatečně daleko, nemohou být tolik pestré.

    Teď, když bylo ve městech ticho jako nikdy předtím, se ve zpěvu strnadců objevily nové melodie a trylky a obyvatelé San Franciska mohli zaslechnout až čtyřikrát víc zpěvu než kdy dřív.

    Přečtěte si taky Vědci sledují neobvyklý jev, strnadci začali zpívat jinak.

  • Nejlepší třpytky jsou žádné. Podle studie ničí ekologické třpytky přírodu stejně jako ty plastové

    19. říjen 2020
    třpytky, oslava, party

    Pokud vám leží na srdci dobro planety, ale zároveň milujete třpytky, určitě používáte ty ekologické, takzvaně biologicky rozložitelné a patřičně drahé. Tak už nemusíte. Podle studie cambridgeské univerzity Anglia Ruskin je dopad „ekologických“ třpytek pro vodní ekosystém stejně zatěžující jako vliv starých známých třpytek, které se vyrábí z PET plastu.

    Jak píše web Inhabitat, univerzita Anglia Ruskin ve svých testech porovnala oba druhy třpytek. „Třpytka je mikroplast, který se běžně vyskytuje v našich domovech, hlavně v kosmetice, a skrz naše vany a umyvadla putuje do sladkovodního systému,“ vysvětlila zpravodajskému serveru The Guardian bioložka Dannielle Greenová.

    „Naše studie jako první zkoumala dopad třpytek na sladkovodní prostředí a zjistili jsme, že jak konvenční, tak alternativní třpytky mohou mít během krátké doby vážný ekologický dopad na vodní ekosystém,“ dodala.

    „Ekologické“ třpytky se na rozdíl od těch plastových vyrábí několika způsoby, třeba z celulózy s lesklým hliníkovým povlakem nebo ze slídy, což je blyštivý minerál. Vliv všech druhů třpytek sledovali vědci pět týdnů. Zajímali se hlavně o to, jak působí na hladinu chlorofylu a na kořeny rostlin. Zjistili, že všechny tři typy lesklých částeček, plastové i přírodní, mají na vodu podobně negativní vliv. Ty ekologické navíc přilákaly novozélandské bahenní hlemýždě, což je invazivní druh, který podle Guardianu krade jídlo místním druhům.

    Už víc než šest desítek britských hudebních festivalů se zavázalo k přechodu k biologicky rozložitelnému třpytu do roku 2021. Jenže teď to vypadá, že spíš než o krok dopředu půjde jen o přešlapování na místě. Ostatně, jak už dřív napsal Inhabitat, ekologové by používání lesklého prachu nejraději zakázali úplně.

  • Velký bariérový útes přišel kvůli změně klimatu už o polovinu korálů

    16. říjen 2020
    Korály – Velký bariérový útes

    Množství korálů na Velkém bariérovém útesu se od roku 1995 snížilo o víc než polovinu.

    Studie australského Centra pro výzkum korálů (Center of Excellence for Coral Reef Studies) podle serveru Inhabitat varuje, že Velký bariérový útes je v nebezpečí. Výzkum byl založen na analýze počtu korálů všech velikostí v letech 1995 až 2017.

    Vědci, kteří za studií stojí, připisují mizení korálů emisím skleníkových plynů a varují, že pokud se produkce emisí nezkrotí, Velký bariérový útes zmizí. Spoluautor studie Terry Hughes řekl zpravodajství The Guardian, že masivní úbytek korálů vědci zaznamenali v letech 2016 a 2017, kdy teplota moří dosahovala rekordních výší.

    Výzkum publikovaný v časopise Proceedings of the Royal Society zahrnuje životní cyklus korálů v letech 1995 až 2017. I když z útesu ubývají korály všech velikostí, Hughesův tým se zajímá o mizení těch velkých, bez kterých se útes nedokáže regenerovat. Podle vědců se tady zdá, že některé druhy korálů jsou postiženy víc než jiné.

    Správa mořského parku ve své loňské zprávě, kde hodnotí kondici útesu za posledních pět let, označila jeho výhledy za „velmi špatné“. Znovu upozornila na to, že korály vymírají kvůli stoupající teplotě moří, kterou způsobují skleníkové plyny v atmosféře.

  • Majitel útulku schoval doma 500 zvířat, chránil je před hurikánem

    16. říjen 2020
    Mexický útulek

    Mexičan Ricardo Pimentel si splnil dětský sen a v roce 2011 si založil útulek pro opuštěná zvířata Země zvířat.

    Na deseti hektarech s ním jihozápadně od Cancúnu žije pět stovek zvířat, asi 300 psů a s nimi kočky, slepice, králíci, ovce i ježek. Letos 6. října, když se Pimentelův útulek ocitl v cestě hurikánu, zabezpečil majitel svůj dům a během několika hodin nepřetržitého chození sem a tam do něj svoje zvířata zavedl. Fotku haly a schodiště nacpaného k prasknutí středně velkými psy pak sdílel na svém Facebooku, kde žádal, aby lidé věnovali útulku krmení.

    Věděl, že se kvůli bouři zřejmě zavřou obchody, a neměl pro půl tisíce zvířat dostatečné zásoby. „Kdybych žil jen s deseti nebo dvaceti psy, moc bych si starosti nedělal. Ale tady máme stovky zvířat a nemůžeme si dovolit ten luxus, že nemáme dost jídla,“ řekl Pimentel zpravodajskému serveru The Guardian.

    V domě, kde se kromě tří stovek psů v dalších místnostech nacházeli kočky, drůbež, králíci a ostatní, to podle jeho majitele strašlivě páchlo, stálo to ale za to – všichni bez úhony hurikán přežili. „Nezáleží na tom, jestli je dům špinavý, to se dá vyčistit. Pokud něco zvířata rozbijí, opravím to nebo koupím znovu. Důležitější je vidět je šťastné, zdravé a v bezpečí, s nadějí, že se jich třeba ujme nový majitel,“ říká Pimentel a vděčně dodává, že bezprostředně potom, co zveřejnil fotku svého přecpaného domu, sešly se mu na účtu útulku tisíce dolarů.

  • Naděžda Tolokonnikovová sdílí pět tipů k zvládnutí lockdownu, naučila se je v ruském lágru

    16. říjen 2020
    Pussy Riot – Naděžda Tolokonnikovová (printscreen z Facebooku)

    Bývalá členka skupiny Pussy Riot Naděžda Tolokonnikovová natočila video o tom, jak si v karanténě zachovat zdravý rozum.

    Tipy má aktivistka osobně vyzkoušené, říká, že je sama využívala, když byla vězněná v Rusku. „Využijte svůj zážitek karantény na maximum,“ říká. V izolaci doporučuje cvičit, číst i srovnat svoje hodnoty. Na video upozornil web The Calvert Journal. Tolokonnikovová ho připravila v květnu v rámci první vlny lockdownu a všechny v něm vyzývá, aby „jen neseděli na zadku“. „I ve vyšetřovací vazbě jsem každý den chodila na procházku, což znamenalo kroužit na vězeňském dvoře. To se moc neliší od situace, kdy se můžete pohybovat jen v jedné místnosti,“ říká bývalá vězeňkyně a doporučuje i protahování a cviky, aby se lidé z karantény vrátili zdravější, než byli předtím.

    Jako zásadního pomocníka zmiňuje knihy. „I když se to může zdát banální, v knihách je obsažen mechanismus přežití a ve vazbě to byly naši jediní společníci. I když jsme měli celých šest měsíců k dispozici jen bibli, čtení mi pomohlo zůstat při smyslech,“ říká Tolokonnikovová. Jako výhodu izolace zmiňuje příležitost věnovat velkou pozornost svým myšlenkám a radí taky přemýšlet nad kvalitou interakcí s jinými lidmi. Zmiňuje svůj příklad – během půlroční vyšetřovací vazby se totiž spřátelila s bývalým vyšetřovatelem. „Nedovedu si představit, že by se to stalo před uvězněním nebo po propuštění,“ říká.

    Politická aktivistka Tolokonnikovová byla v roce 2012 odsouzena ke dvěma letům vězení za výtržnictví, když se skupinou Pussy Riot tančila a zpívala v moskevské katedrále Krista Spasitele. Po půlroční vyšetřovací vazbě si svůj trest odpykávala v pracovním trestaneckém táboře IK-14 v Mordvinsku.