Venuše se Zemi podobá více, než jsme si mysleli. Její výzkum může pomoci vyjasnit naši vlastní minulost

Pravděpodobnost, že po zjištění příznaků co nejdříve navštíví lékaře, je nižší u chudších lidí, než u těch, kteří jsou na tom finančně lépe. Ukazuje to průzkum společnosti Cancer Research UK, jehož výsledky zveřejnil na webu britský list The Guardian.

Pouze 48 procent těch, kteří vykazují nejvážnější příznaky rakoviny, jako jsou potíže s polykáním nebo nevysvětlitelný úbytek hmotnosti, kontaktovalo praktického lékaře do šesti měsíců. Podle Cancer Research UK (CRUK) by mohlo tak dlouhé čekání znamenat, že lékaři promeškají šanci diagnostikovat onemocnění včas, což může mít rozhodující vliv na zdraví pacienta. „Jako národ nejsme moc dobří v hledání pomoci, když si všimneme, že s námi není něco v pořádku, což tato čísla potvrzují,“ dodává Rachel Power, generální ředitelka Sdružení pacientů.

Zjištění průzkumu můžou pomoct s vysvětlením, proč má Spojené království ve včasné diagnostice rakoviny trvale horší výsledky než mnoho jiných evropských zemí a zemí OECD. V České republice podobný průzkum v posledních letech neprobíhal. V době od začátku covidové pandemie však ékaři a zdravotnická zařízení obecně zaznamenávají, že lidé jejich návštěvy odkládají častěji než před zhruba dvěma lety.

Poslechněte si také Rakovina se mladým lidem nevyhýbá, nečekejte na problémy.

K jejím podporovatelům se minulý týden zařadily i první lokální supermarkety. Konkrétně KONZUM Ústí nad Orlicí a Jednota České Budějovice zastřešující značky Trefa a Terno. Jsou tak prvními firmami v České republice, které vydaly prohlášení, že přestanou prodávat výrobky z masa pocházejícího z rychlokuřat. Připojily se tak k firmám z Francie, Británie, Německa či Polska, které po dodavatelích požadují dodržování standardů zakotvených v dokumentu European Chicken Commitment.

„KONZUM je družstvo postavené na hodnotách, mezi které patří mimo jiné i důstojné podmínky chovu zvířat. Proto jsme se například již v roce 2012 rozhodli ve své obchodní síti úplně ukončit prodej vajec z klecových chovů. A nyní se připojujeme k závazku European Chicken Commitment, který definuje nové standardy pro chov kuřat. Věříme, že se nám společně s ostatními obchodníky podaří změnit trh tak, aby se kuřata z welfare chovů stala dostupnými i pro běžného zákazníka. Je však třeba k tomu přistupovat férově a nedělat z těchto kuřat prémiový produkt s nadstandardní přirážkou,“ uvedl ředitel KONZUMu Miloslav Hlavsa.

Podobně vidí situaci i ředitel marketingu a rozvoje z Jednoty České Budějovice Pavel Primus. Řetězce Terno a Trefa spadající pod Jednotu mají kromě jižních Čech prodejny třeba také v Olomouci, Hradci Králové, Jihlavě a Zlíně. Na žádné z poboček od roku 2026 nebudou dostupná rychlokuřata ani výrobky z nich. „Cítíme odpovědnost vůči regionu, ve kterém žijeme a podnikáme. Jsme přesvědčeni, že welfare kuřat zapadá do konceptu naší strategie a filozofie,“ komentuje Primus závazek Jednoty.

Za necelé tři týdny rozběhnuté kampaně se proti utrpení kuřat na webu www.rychlokurata.cz postavilo už téměř 16 000 lidí. Mezi nimi třeba také zpěvačka Marta Jandová, herci Hynek Čermák, Vladimír Polívka, Václav Neužil nebo režisér Vít Klusák.

„Vydělávat na přešlechtěných kuřatech, která neunesou vlastní nohy, mají bolesti a často nejsou schopna ani dojít k vodě a potravě, není v pořádku. Lidé si uvědomují, že takové systematické týrání zvířat do 21. století nepatří. Věřím, že se i velké mezinárodní řetězce nechají inspirovat od lokálních českých obchodníků a vyslyší volání zákazníků, kteří nechtějí svými penězi podporovat utrpení zvířat,“ komentuje situaci vedoucí kampaně Rychlokuřata Radim Trojan ze spolku OBRAZ.

Podle společnosti ThousandEyes Inc., která se zabývá síťovou zpravodajskou službou, zasáhl výpadek služeb společnosti Google také obyvatele dalších více než 40 zemí po celém světě, včetně Keni, Austrálie, Izraele, Japonska, Jižní Afriky, Číny a některých částí Latinské Ameriky.

Výpadky nejsou něco, co by se Googlu, který se stal synonymem pro vyhledávání informací na internetu, stávalo často. Právě díky tomu, že jimi obvykle netrpí, odsunul do pozadí třeba Internet Explorer a mezi vyhledávači si vytvořil monopol.

Miliardy lidí, kteří každý den používají Google, vůbec neřeší, proč a jak vyhledávač funguje a už ho berou jako samozřejmost. Včerejší nepřístupnost služby tedy mnohé řádně zaskočila.

Většina lidí se hrnula na Twitter, kde se snažili zjistit, co se děje, stěžovali si nebo diskutovali o nečekaném problému, jiní si kladli otázku, který jiný prohlížeč použít.Možné alternativy zmiňuje server Euronews.

Padlo mnoho zmínek například o serveru Bing, internetovém vyhledávači firmy Microsoft. Podle agentury pro digitální marketing Reliable Soft je Bing druhým nejpopulárnějším vyhledávačem na světě, i když za Googlem výrazně zaostává, následují čínský vyhledávač Baidu, pak Yahoo, ruský Yandex a DuckDuckGo. Posledně jmenovaný si vybírají lidé, kteří chtějí mít zaručené co největší soukromí.

Další možností je Quant, bojovníci za ochranu klimatu mohou použít server Ecosia, berlínský vyhledávač poháněný Bingem, který získává peníze na podporu výsadby nových stromů v Burkině Faso, Madagaskaru, Indonésii a Peru.

Když nefunguje Google Translate, můžete zkusit použít Ludwig. Místo Gmailu je k dispozici Outlook, Yahoo nebo GMX. Při výpadku Google Drive lze podle Euronews důvěřovat Dropboxu.

Problém je rozšířený po celém světě, proto je nutné zdravotníky už při studiu naučit, že nadváha je v moderní společnosti už téměř běžná a není chybou jednotlivců, takže je třeba se k lidem mají chovat citlivěji. Tvrdí to autoři studie, o jejichž zjištěních píše zpravodajský web The Guardian.

Doktorka Anastasia Kalea a její kolegové z University College London analyzovali 25 předchozích studií o stigmatizaci hmotnosti, které byly provedené v různých zemích a do kterých se zapojilo 3 554 zdravotníků. Našli rozsáhlé důkazy o tom, že zdravotnický personál se velmi často negativně vymezuje vůči váze pacientů.

Týkalo se to lékařů, sester, dietologů, psychologů a dokonce i specialistů na obezitu. Podle jejich analýzy řada zdravotníků věří, že pacienti jsou líní, postrádají sebekontrolu, přejídají se, jsou nepřátelští, neupřímní, mají špatnou hygienu a nedodržují doporučení.

„Zdravotní péče, včetně praktického lékařství, je bohužel jedním z nejběžnějších prostředí pro stigmatizaci hmotnosti a víme, že to působí jako překážka pro služby a léčbu, které mohou lidem pomoci zvládat váhu,“ dodala doktorka Kalea. Příkladem je praktický lékař, který nevědomky dává najevo, že nevěří, že pacient dodržuje jeho režimní doporučení, aby jedl méně a více cvičil, protože nehubne.

„Nebo to může být dietolog, specialista na regulaci hmotnosti, který odsoudí pacienta za to, že dlouhodobě není schopný držet velmi nízkokalorickou dietu, ale neposkytne mu jinou podporu. Výsledkem je to, že se pacienti nevracejí nebo odkládají příští návštěvy, vyhýbají se službám zdravotní prevence a ruší schůzky, protože se bojí stigmatizace kvůli své váze,“ uvádí dále autoři výzkumu.

Byli prý v šoku, když zjistili, že v době nedostupnosti zdravotnických služeb během pandemie byla řada pacientů spokojenějších, protože jim vyhovovaly online schůzky s odborníky a následná setkání nerušili. Zjištění týmu byla publikována v časopise Obesity Reviews. Jeho cílem bylo najít strategie, které pomohou vycvičit zdravotníky k dostatečné míře citlivosti a soudnosti při komunikaci s pacienty, kteří mají nadváhu.

Server Euronews v sekci Green píše, že by se po dořešení některých chyb při vývoji mohla používat pro výrobu inteligentních štítků ke sledování objektů, jako jsou balíky. Další možností využití by mohly být environmentální senzory nebo dokonce lékařské přístroje. Bez úprav proti vysychání by se vodní spínač mohl hodit pro detekci vlhkosti. Protože papír a zinek jsou biologicky odbouratelné, vědci věří, že baterie by mohla pomoci snížit dopad používání jednorázové elektroniky na životní prostředí.

„Většina kovových vzduchových baterií používá kovovou fólii, která se postupně spotřebovává, jak se baterie vybíjí,“ říká spoluautor studie Gustav Nyström. „Náš design umožňuje přidat do inkoustu pouze takové množství zinku, které je skutečně potřeba pro konkrétní použití.“

Při výrobě baterie tým začal s proužkem papíru, který ponořil do slané vody a poté nechal zaschnout. Na jedné straně proužku byl inkoust obsahující grafitové vločky, který vytvořil kladný pól baterie. Na druhé straně vědci k výrobě záporného pólu použili inkoust se zinkovým práškem. Obě strany papíru následně potiskli směsí grafitových vloček a sazí a propojili tak zápornou a kladnou stranu.

Po přidání vody se sůl rozpustí a uvolní nabité ionty. Na záporném pólu se tyto ionty dostanou do kontaktu se zinkem a způsobí jeho oxidaci – stejný proces, jaký způsobuje rezivění kovu – a uvolnění elektronů. Elektrické zařízení připojené k papírové baterii pak obvod uzavře a elektrony mohou proudit ze záporného pólu na kladný skrz něj. Celý tento proces generuje elektrický proud, který lze použít k napájení elektronického zařízení.

Měření odhalilo alarmující úrovně takzvaných PFAS, neboli perfluorovaných a polyfluorovaných látek, ve vzduchu, půdě a vodě v okolí dvou chemických závodů jižně od Lyonu, třetího největšího francouzského města. Tato zjištění podnítila úřady, aby prošetřily míru kontaminace a učinily kroky směřující k potlačení použití tohoto druhu syntetických chemikálií, které se po desetiletí používají v celé řadě průmyslových odvětví k výrobě nátěrů a produktů odolných vůči teplu, vodě nebo skvrnám.

Látky PFAS se nazývají věčné chemikálie, protože se přirozeně nerozkládají, místo toho se hromadí v lidech a v životním prostředí. Vodou i vzduchem se také snadno přenáší daleko od místa, kde se uvolňují. „Jsou to chronické systémové toxické látky. A to znamená, že způsobují nemoci, které se projeví s přibývajícím věkem,“ řekl Euronews Jamie DeWitt, profesor farmakologie a toxikologie na East Carolina University.

Vysoké hladiny PFAS jsou spojovány se sníženou imunitou, hormonálními poruchami, dysfunkcí štítné žlázy, zvýšenou hladinou cholesterolu a dalšími vážnými zdravotními problémy včetně zvýšeného rizika některých typů rakoviny. Nejlépe viditelný je jejich dopad na imunitní systém.

„Všímáme si, že děti nereagují tak dobře na očkování nebo, že v raném dětství častěji trpí infekčními chorobami,“ uvedl Philippe Grandjean, profesor environmentálního zdraví na Harvard TH Chan School of Public Health. Obzvláště zranitelné jsou ještě nenarozené děti a kojenci, protože PFAS procházejí placentou do krve vyvíjejícího se plodu a v ještě větších koncentracích se nacházejí v mateřském mléce. „Matka tak své zatížení PFAS předává další generaci,“ dodal Grandjean.

Přečtěte si také Dešťová voda už není nikde na světě pitná, ukazuje to studie švédských vědců nebo Evropská unie chce zakázat tisíce chemických látek, které vedou ke vzniku rakoviny nebo cukrovky.

Tým vedený Claire Howlin z Queen Mary University of London prokázal, že jedinci, kteří se domnívají, že mají pod kontrolou hudbu, kterou poslouchají, pociťují větší úlevu od bolesti než ti, kteří tuto možnost nemají.

Jak připomíná server earth.com, to, že hudba léčí chronickou bolest, která trvá déle než dvanáct týdnů, se ví už poměrně dlouho. Přínosy pro zmírnění akutní bolesti, trvající kratší dobu než dvanáct týdnů, byly doteď neprozkoumané. Nejasné byly také mechanismy stojící za analgetickými účinky hudby.

Ze studie vyplývá, že určité rysy hudby, jako například tempo, nejsou pro úlevu od bolesti tak důležité. Klíčový je však vědomý výběr. „Hudba je stále více uznávána jako doplňková léčba,“ píší autoři studie. „Může pomoci snížit prožívání chronické i akutní bolesti.“

Tým doktorky Howlin zkoumal 286 dospělých jedinců, kteří zažívali akutní bolest v reálném světě. Požádal je, aby ohodnotili svou bolest před a po poslechu písně. U některých z nich vyvolal falešný dojem, že si skladbu vybrali, jiní si ji skutečně mohli vybrat sami.

Studie odhalila, že účastníci, kteří měli pocit, že mají nad hudbou kontrolu, zaznamenali větší úlevu v intenzitě bolesti než účastníci, kteří vědomou kontrolu nad výběrem neměli. Ještě větší úlevu od bolesti zaznamenali díky pocitu kontroly jedinci, kteří uvedli, že se v každodenním životě více zabývají muzikou.

„Teď už víme, že má možnost výběru zásadní dopad na přínos poslechu hudby,“ uvádí autoři studie ve svých závěrech. „Je pravděpodobné, že když si lidé muziku vybírají sami, poslouchají pozorněji nebo pečlivěji.“

Poslechněte si také Chybí vám pocit, kdy vám na koncertech vibruje hudba celým tělem? Navodit ho umí i zvukové lehátko.

Projekt ukazuje, jaký dopad má používání plastů na ptačí svět. „Platí, že pokud si ptáci staví hnízdo z dlouhých vláknitých materiálů - jako jsou mořské řasy, větve nebo rákosí, pravděpodobně v něm budou mít i lidské odpadky,“ řekl server BBC News Alex Bond z Přírodovědného muzea v Londýně, který je součástí výzkumného týmu. Dodal, že problém je globální - vědci dostávají fotografie z Japonska, Austrálie nebo Severní Ameriky. 

V nedávné studii pak výzkumný tým řešil na kolika fotografiích jsou ochranné prostředky související s pandemií. Roušky nebo respirátory se objevily téměř na čtvrtině fotek. „Když se zamyslíme nad materiály, ze kterých jsou roušky vyrobené, je to většinou guma nebo plast. Ty jsme často viděli omotané kolem nohou a křídel ptáků. Problémem je také samotná látka na roušce - ptáci se ji snaží spolknout, což vede k jejich zranění. Studie ukazala, jak člověk dokáže poškodit životní prostředí ve velmi krátké době po celém světě,“ vysvětluje Bond.

Řešením by podle něj mohla být celosvětová smlouva, která by řešila dopad plastů na životní prostředí. Příkladem podle něj může Montrealský protokol –⁠ ten zakazuje používání chemických látek poškozujících ozonovou vrstvu.

Vědci ze Stockholmské univerzity teď látky našli v dešťové vodě po celém světě, včetně Antarktidy. „Doporučené hodnoty pro PFAS látky v pitné vodě klesly v USA za posledních dvacet let téměř 37,5milionkrát. V rozvinutém světě sice dešťovou vodu nepijeme, mnoho lidí na celém světě ale očekává, že je bezpečná. Zásobuje taky řadu zdrojů pitné vody,“ říká pro server Euronews hlavní autor studie Ian Cousins.

Toxické látky zvyšují riziko vzniku rakoviny, vysoké hladiny cholesterolu nebo snižují plodnost.

Přečtěte si také Věčné chemikálie obsahuje i mateřské mléko, toxicita se tak přenáší z matky na dítě Evropská unie chce zakázat tisíce chemických látek, které vedou ke vzniku rakoviny nebo cukrovky.