Venuše se Zemi podobá více, než jsme si mysleli. Její výzkum může pomoci vyjasnit naši vlastní minulost

Student měl prostřednictvím volně dostupných AI nástrojů vytvořit pornografické deepfake snímky přibližně 20 až 30 žen – zejména spolužaček a učitelek – bez jejich souhlasu, píše server Hong Kong Free Press (HKFP).

Podle zákona o ochraně osobních údajů je zveřejnění osobních dat bez souhlasu trestným činem, pokud může dané osobě nebo její rodině způsobit újmu. Úřad označil počínání studenta za potenciálně trestné a bude dále vyšetřovat jeho motivy a rozsah činu.

Podle několika anonymních účtů na Instagramu se incident odehrál už v únoru, kdy bylo na studentově notebooku nalezeno přes 700 explicitních AI generovaných obrázků. Student měl údajně oslovit několik obětí s omluvou, osobně se však omluvil pouze dvěma z nich. Také zlehčoval celkový počet zasažených – uváděl, že šlo jen o pět žen, informuje web People.

Univerzita jednání studenta zpočátku interně nijak nepostihla. V březnu vedení školy uvedlo, že její právníci neshledali porušení školních předpisů. V červnu však HKU studentovi zaslala oficiální varování a požadovala omluvu zasaženým ženám. Zároveň podnikla kroky na podporu studentek, včetně úprav studijního režimu.

Navzdory těmto opatřením však oběti ve svém dopise zveřejněném na Instagramu napsaly, že kvůli prvotní nečinnosti školy byly nuceny nejméně čtyřikrát navštěvovat stejnou výuku jako podezřelý, což jim způsobilo psychické potíže, uvádí NBC News.

Případ vyvolal širší debatu o tom, jak snadné je zneužít umělou inteligenci k vytváření intimních deepfake snímků bez souhlasu a jak pomalu na to reaguje legislativa. V případě, že se globálně nezpřísní pravidla na ochranu před zneužitím AI technologií, hrozí, že podobné incidenty budou přibývat a oběti zůstanou bez dostatečné právní ochrany.

Zařízení propojuje osobní údaje jako věk, váhu či životní návyky s umělou inteligencí, která podle výrobce dokáže spočítat zbývající dobu do konce života. Stolní hodiny jsou společným dílem Michaela Stevense a internetového obchodu Inq Factory. Předlohou výrobku je však stejnojmenná aplikace Death Clock (pro iOS a Android) od Brenta Fransona, uvádí web Digitec.

Hodiny, které svým vzhledem připomínají nyní již retro přístroje z konce 20. století, mají na přední straně vepsaný latinský nápis „OMNES VULNERANT, ULTIMA NECAT“ („Všichni zraňují, poslední zabíjí“), jenž má podtrhovat filozofický charakter zařízení.

Prodejce na svých stránkách zdůrazňuje, že hodinky nejsou přesným nástrojem, ale spíše orientačním odhadem založeným na odpovědích uživatele: „Jde pouze o odhad na základě odpovědí z průzkumu. Má sloužit jako podnět k zamyšlení, nikoli jako přesná předpověď délky vašeho života.“ Navíc je predikce délky života stále značně nejistá – náhodné události ji mohou zásadně ovlivnit.

Jedním z deklarovaných cílů produktu má být motivace ke změně životního stylu. Algoritmus zařízení však může vyvolat zbytečný stres. Pravidelné sledování předpokládaného času úmrtí může negativně ovlivnit psychiku a vést k iracionálním rozhodnutím či pocitu tlaku vyvolanému čísly a výpočty. Toho si jsou výrobci vědomi, a proto na stránky Inq Factory přidali i varování s odkazem na linku pomoci.

„Pokud vás myšlenky na smrt příliš pohltí, nebo pokud se začnete cítit přetíženi nebo se vám bude zdát, že to sami nezvládnete, vyhledejte pomoc,“ doporučuje server. Zatímco technologické řešení na první pohled láká, stále zůstávají otevřené otázky týkající se odpovědnosti a psychologických dopadů.

Pokud se cítíte psychicky přetížení nebo máte potíže zvládat stres, neváhejte vyhledat pomoc. Více informací a podporu najdete třeba na stránce linkapsychickepomoci.cz.

Malé obrázkové symboly se za poslední dekádu staly univerzálním jazykem internetu a mobilní komunikace. Pomáhají vyjadřovat emoce, nálady a zprávy často stručněji a výstižněji, než slova. Světový den emoji byl poprvé slaven v roce 2014. Stojí za ním Jeremy Burge, zakladatel online databáze Emojipedia. Datum nebylo vybráno náhodně. Právě 17. červenec se zobrazuje na kalendářovém emoji v zařízeních Apple, a stal se tak symbolickým dnem pro oslavu všech emoji.

Od svého vzniku se Světový den emoji rozrostl do globální události. Technologické firmy při této příležitosti často odhalují nové sady emoji, pořádají soutěže na sociálních sítích nebo povzbuzují uživatele, aby sdíleli zprávy plné svých nejoblíbenějších symbolů. Například v minulých letech byly představeny nové varianty emotikonů reprezentující širší spektrum emocí, kultur, pohlaví či zdravotního stavu – včetně protéz, různých odstínů pleti nebo genderově neutrálních postav.

Tzv. mitochondriální darování (mitochondrial donation treatment) bylo vyvinuto ve spolupráci s týmem z Newcastle Fertility Centre, Newcastle University a Newcastle upon Tyne Hospitals NHS Foundation Trust. Cílem je zabránit tomu, aby se na děti přenesla mitochondriální onemocnění – závažné poruchy, které poškozují mozek, svaly, játra, srdce i ledviny a mohou být smrtelné. Podle odborníků se u žádného z dětí neprojevila mitochondriální DNA porucha. U tří dětí byly sice zachyceny mutace, ale v tak nízkých hladinách, že jsou buď nedetekovatelné, nebo nepravděpodobné jako příčina nemoci.

Použitá metoda se nazývá pronukleární transfer (PNT). Postup spočívá v tom, že se oplodní vajíčko matky s vadnými mitochondriemi a zároveň vajíčko zdravé dárkyně spermiemi partnera.

Z embryí se pak odeberou struktury obsahující jadernou DNA, která určuje například barvu očí nebo výšku. DNA rodičů se následně vloží do embrya vytvořeného ze zdravého vajíčka dárkyně, ze kterého byla předtím vlastní jaderná DNA odstraněna.

Dítě tak zdědí většinu genetické výbavy od svých rodičů, ale mitochondrie (tedy asi 0,1 % celkové DNA) pochází od dárkyně.

„Jako rodiče jsme si přáli jediné, abychom mohli dát dítěti zdravý start do života. Díky této léčbě se naše přání naplnilo. Po letech nejistoty nám věda dala naději, a potom dokonce i zdravé dítě,“ uvedla matka jedné z dívek. Profesor Sir Doug Turnbull z Newcastle University uvedl: „Mitochondriální onemocnění může mít pro rodiny zničující dopad. Dnešní zpráva dává novou naději ženám, které jsou ohroženy přenosem této nemoci. Nyní mají šanci přivést na svět dítě bez této hrozby.“

„V důsledku vážného incidentu a požáru na hlavní scéně festivalu Tomorrowland došlo k rozsáhlému poškození našeho milovaného mainstage,“ uvedli ve středu večer organizátoři festivalu ve svém oficiálním prohlášení. Zároveň potvrdili, že nedošlo k žádnému zranění. Záběry z místa ukazují hustý černý kouř stoupající nad areálem festivalu ve městě Boom. Podle belgické veřejnoprávní stanice VRT bylo hlavní pódium téměř zcela zničeno. V době požáru se na místě nenacházeli žádní návštěvníci festivalu. Tisícovka pracovníků, kteří na místě pracovali, byla evakuována, informovala VRT.

Mluvčí festivalu Debby Wilmsenová uvedla, že mnoho pracovníků bylo otřeseno pohledem na shořelé pódium, jehož výstavba trvala několik let: „Bylo postaveno s obrovskou láskou a vášní.“ Festival elektronické taneční hudby měl odstartovat v pátek. Organizátoři ve svém prohlášení potvrdili, že kemp DreamVille se otevře podle plánu dnes ve čtvrtek a že tým „intenzivně pracuje na řešeních pro víkendový program festivalu“. „Zítra očekáváme 38 000 návštěvníků v DreamVille. Moc se na to těšíme,“ uvedla Wilmsenová.

„Uděláme všechno pro to, aby šlo o skvělý festival. Bude to bez hlavní stage – ale doufáme, že připravíme něco jiného. Zatím o tom ale nemohu říct víc,“ dodala.

Místní obyvatelka Morgan Hermansová, která žije poblíž areálu, řekla stanici CNN: „Viděla jsem obrovský oblak dýmu kousek od nás. Bylo to dost děsivé. Je to jedna z největších událostí roku. Naše město je maličké, takže přivítat lidi z celého světa je šílené a zábavné. Je to velká věc, takže všichni v Boom byli pár vteřin opravdu vyděšení,“ dodala Hermansová.

Místní policie potvrdila požár na platformě X a vyzvala obyvatele, aby se vyhýbali kouři a nebránili v zásahu záchranným složkám. Podle stanice VRT zatím není jasné, co požár způsobilo.

Singh v roce 2011 uběhl maraton v Torontu a stal se nejstarším mužem, který 42 kilometrů dlouhý závod dokončil. Bylo mu tehdy 100 let. Zápisu do Guinessovy knihy rekordů se ale nedočkal, protože nenašel rodný list, který by jeho věk potvrzoval. V roce 2012 podle kanadské veřejnoprávní CBC dokonce nesl pochodeň na Olympijských hrách v Londýně.

Indická sekce britské BBC píše, že Singh začal běhat ve věku 89 let, aby se vyrovnal s depresemi po náhlé smrti své manželky a syna. Ten zahynul při práci na poli, když ho při bouři zasáhl kus plechu. Právě zemědělství se s rodinou celý život věnovali.

Za svou běžeckou kariéru si vysloužil mnoho obdivu. Vzpomíná na něj i indický premiér Naréndra Módí. Podle něj byl Singh mimořádně inspirativní a motivoval indickou mládež ke sportu. „Byl to výjimečný sportovec s neuvěřitelným odhodláním. Jeho úmrtí mě bolí. Myslím na jeho rodinu a bezpočet obdivovatelů po celém světě,“ cituje z Módího kondolence CBC.

Na výzkum, který se konal v několika obchodních centrech ve Vancouveru a na festivalu jídla v Albertě, upozorňuje server Ekonews. Účastníci dostali na výběr ze dvou možností. Buď za lahev dostali 10 centů, nebo je organizátoři zařadili do slosování. Právě o tuto variantu by velký zájem. Zákazníci mohli v loterii vyhrát 1 dolar s pravděpodobností 1:10. Úplně nejvyšší možná výhra dosahovala 1 000 kanadských dolarů se šancí na úspěch v poměru 1:10 000. Mezi lidmi byl právě o tuto možnost největší zájem.

Podle environmentálního psychologa Jiayinga Zhaoa nejsou zjištění vůbec překvapivá. „Lidé dávají přednost malé šanci vyhrát velkou částku před malým garantovaným ziskem. Tento poznatek jsme aplikovali na současný systém recyklačních poplatků a zafungoval skvěle,“ cituje Zhaoa magazín Anthrophocene.

Vědci taky zjistili, že lidem nevadilo, když nevyhráli. Radost jim dělala představa, že by třeba mohli zbohatnout. Podobný systém už funguje ve Skandinávii. Norové si můžou vybrat, jestli si u pokladny odečtou zálohu z ceny nákupu, pošlou peníze na charitu, nebo se zapíšou do loterie, řekla Ekonews mluvčí Iniciativy za zálohování Kristýna Havlingerová. Češi by podle ní nejdřív měli se zálohováním začít a pak až vymýšlet, jak systém vylepšit. U nás se zatím vracejí jen skleněné obaly. PET lahve a plechovky měly do systému přibýt v roce 2026, vládní poslanci ale nezvládli bod zařadit na program jednání, a tak se o něm nehlasovalo. Opozice dlouhodobě vystupuje proti.

Zprávě meteorologické služby Met Office se věnuje veřejnoprávní BBC. Podle ní se průměrná teplota na ostrovech od roku 1961 zvedla o 1,24 stupně celsia. Od 80. let roste tempem asi 0,25 stupně za desetiletí.

BBC ale upozorňuje, že už letos část hodnot neplatí, protože padly nové rekordy. Týká se to Walesu, Skotska, Severního Irska i Jižní Anglie. Třeba anglické hrabství Yorkshire minulý týden zakázalo zavlažování z vodovodního řádu, protože za sebou má nejsušší jaro za posledních 132 let.

Server ITV upozorňuje, že nárůst srážek povede k častějším povodním. BBC připomíná třeba záplavy v lednu 2024, které zasáhly Shakespearovo rodiště Stratford, a město kvůli nim muselo zrušit několik divadelních představení. Zpráva taky zdůrazňuje, že hladiny moří v Británii stoupají rychleji, než je celosvětový průměr.

Zatímco lidé tyto zvuky zachytit nedokážou, mnozí živočichové – včetně hmyzu, netopýrů nebo některých savců – toho schopni jsou. Nejde ale o řeč v lidském slova smyslu. Zvuky vznikají fyzikálními procesy, které nastávají například při dehydrataci rostliny. Informoval o tom web BBC.

„Je to vůbec poprvé, kdy se podařilo doložit, že zvíře reaguje na zvuk, který vydává rostlina,“ uvedl profesor Yossi Yovel, jeden z autorů studie.

Vědci nejprve nahráli ultrazvukové projevy vystresovaných rajčat a následně sledovali chování samiček molů. Ty běžně kladou vajíčka na zdravé rostliny, aby se jejich larvy mohly dobře vyvíjet. Když ale slyšely nahrávku rajčete „volajícího o pomoc”, vyhodnotily rostlinu jako rizikovou a pro kladení vajíček si zvolily jiné místo.

Výzkumníci přitom vyloučili, že by šlo o reakci na vizuální nebo čichové podněty – rozhodujícím faktorem byl skutečně zvuk.

Tým z Tel Avivu se domnívá, že rostliny by mohly tímto způsobem nejen komunikovat se zvířaty, ale možná i mezi sebou navzájem. Mohly by si například sdělovat, že jsou ve stresu, nebo varovat okolní vegetaci před suchem.

„Pokud to tak opravdu je, pak si rostliny a zvířata v rámci společného vývoje vypěstovaly schopnost tyto zvuky vydávat a vnímat – a to k vzájemnému prospěchu,“ uvedla profesorka Lilach Hadany, spoluautorka studie.

Podle BBC chtějí vědci ve výzkumu pokračovat – plánují testovat další druhy rostlin i zvířat, aby lépe porozuměli tomu, jak rozšířená tahle „tichá komunikace“ v přírodě skutečně je.