Volům nějaký škrábanec nevadí, koně jsou proti nim bolestínkové, říká cvičitel a chovatel skotu Matouš Horák
Co se skrývá pod názvem University of Ox? Matouš Horák se svou ženou na rodinném malostatku Blatiny na úpatí Brd chová spoustu domácích zvířat. Od většiny ostatních farem se ta jejich liší především výcvikem skotu k práci na polích a v lese. „Začalo to kravičkou, která nemohla zabřeznout, a teď už cvičíme k práci i nejstarší a největší plemeno skotu na světě – italskou chianinu,“ říká Matouš Horák, s kterým jsme v probrali i výlov rybníků a význam vola ve vánočních betlémech.
„Odmala se ve mně prala městská inteligence z otcovy linie a matčina linie jihočeských mlynářů a statkářů. A když jsem v 19 letech zjistil, že pražskou inteligencí nikdy nebudu, vydal jsem se druhou cestou,“ vzpomíná na své statkářské počátky Matouš Horák.
Krávu původně poprvé trénoval k tažné práci kvůli filmu, který se ale nakonec nenatočil. „Zbyla mi doma kravička s postrojem, tak jsem se rozhodl, že s ní začnu tahat na statku, a skot mi přirostl k srdci. Do té doby jsem měl zkušenost jen s koňmi, kteří na mě byli moc impulzivní,“ dodává Matouš s tím, že kráva je zvíře, které hrozně rádo leží a oproti koním je celkově daleko pomalejší. „Má ale také vysoký práh bolestivosti, vůl neprožívá každý škrábanec, na rozdíl od koní, se kterými jsem měl zkušenost, že byli vždy takoví bolestínkové.“
Býka italského plemene chianina si Matouš přivezl ze Slovenska a do týdne ho vykastrovali, aby s ním mohli začít pracovat. „Temperamentního býka je oproti uslintanému volovi těžší udržet na uzdě, je to taková vyšší býčí,“ vysvětluje se smíchem. „To plemeno je pro Italy něco jako pro nás starokladrubský kůň. Jsou to vysoká, štíhlá zvířata, která se objevují už na antických malbách a sochách,“ zdůrazňuje Matouš a dodává, že býk, který unáší Európu, je právě plemene chianina.
Odkud Matouš Horák čerpal informace pro výrobu postrojů na dobytek? Která další plemena skotu chovají na svém malostatku? Co znamená třístranná užitkovost? S kterým predátorem bojují o prvenství při výlovu kaprů z rybníka? A jaký význam mají osel a vůl ve vánočních betlémech? Poslechněte si celý rozhovor.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
