Vření mezi bublinami, díl třetí, předvánoční

Bombastickým počinem vstoupil počátkem listopadu na český comicsový trh nový hráč: nakladatelství BB Art v první z Velkých knih komiksu zreprintovalo to nejlepší ze zlaté éry ábíčkovských comicsů, a tak v knize opravdové sběratelské hodnoty můžete najít takové drahokamy jako trilogii Kruanových dobrodružství, Galaxii nebo fenomenální Vzpouru mozků . (Druhá Velká kniha nás čeká v květnu, pamětníci se mohou těšit na sebrané příběhy "polského majora Zemana" kapitána Klosse (25.3.) a v plánech nakladatelství je celá řada především francouzských comicsů.)

Druuna

Undergroundovému Pixymu švédského autora Maxe Anderssona se pokusil konkurovat Američan Ivan Brunetti a jeho comics Schizo s všeříkajícím podtitulem Šílené, zvrhlé, degenerované svinstvo . Pod nepřetržitým proudem vulgarit a depresí se skrývá jen těžko reprodukovatelný skepticko-postmoderně-intelektuální pohled na svět... Ale proč ne: však i zvratkům nejen duševním může comicsový čtenář, je-li alespoň tak "svérázný" jako autor sám, přijít na chuť...

Aude Brunel navázala na předchozí úspěch a svému bratránkovi Nicolasi de Crécymu vydala druhý díl příjemně satirického Pana Ovocňáka . Setkáme se se starými známými (nezřídka ale v překvapivě nových hávech) a i tentokrát půjde především o zeleninu a nějaké ty superschopnosti, ale fajnšmekři si pochutnají zejména na delikatesním překladu. A gurmáni, kteří přišli na chuť Trondheimově Zemi tří úsměvů , která se od září rozprostírala po stránkách Nového prostoru, a kteří vědí, že zanechává na jazyku příchuť trpkosti, aniž by byla o to méně sladká, si ji mohou vychutnat v souborném vydání, obohaceném ještě o druhý chod Apokalyptických příběhů. Servírujícím "primitivní kresbu a chytrý text" je tentokrát nakladatelství Mot.

Země tří úsměvů

A kdo by snad po štědrovečerním kaprovi chtěl zakousnout něco vostřejšího, ať sáhne po Tom žlutém bastardovi , čtvrtém booku kultovní série Sin City Franka Millera, kterou ukuchtilo studio Calibre Publishing. V jednom z nejvíce ceněných příběhů série se Miller (oproti předcházející poněkud slabší Velké tučné zabíjačce ) vrátil k silnému scénáři, emočnímu vypětí, sebedestruktivnímu patosu a především intenzivnějšímu využívání jeho osobité světlotemné kresby, a to se na čtivosti nemůže neprojevit: Ten žlutej bastard je comics, při kterém krev buší ve spáncích.

Tentýž nakladatel musel ukončit pořadovým číslem 4 edici svého měsíčníku Comics . Rozvleklost a nevýrazná kvalita uveřejňovaných příběhů, spolu s cenou přímo inverzní, zpracování v pochybné grafice a na tenkém papíře pohřbily další pokus o pravidelné infuze comicsu do čtenářských žil. Štafetový kolík se tak pravděpodobně vrátí zpátky do rukou pánů Litoše, Pavlovského, Kopřivy a Veverky, kteří po víc než desetiměsíční klinické smrti revitalizovali druhdy bezkonkurenční CREW . S osmnáctým číslem už, zdá se, definitivně vyprchala původní avantgardní výbušnost a z úvodníků i listárny čiší jak poučení z krizového vývoje, tak mnohem skromnější a opatrnější pohled do budoucnosti. V osmnácté CRWi jsme se konečně dočkali dokončení férovky vatikánského paranormálního vyšetřovatele Devlina Waugha s upíry v podmořském vězení Aquatraz ( "Těžký prachy a lehká perverze, kardinále, odteď jsou to jediné věci, které mne v životě zajímají." ), v druhém a předposledním díle se vyhrotily vztahy v crossoveru Batmana a Jackie Estacada (alias Darkness) a otevřel se science fantasy svět autorské dvojice Rosiński/Duchâteau pro českého čtenáře stejně neznámý, jako pro amnézií stiženého hrdinu Hanse. Kromě Vladimíra Veverky a jeho přiměřeně šťavnatého textu o persekuci comicsu za dob normalizace (včetně ukázkových citací z "polemických" textů doby) ale čerstvé CRWi vévodí Mean Machine, jeden z dreddovských záporňáků (ano, ten s jedinou, zato kovovou rukou a na čele s ciferníčkem, kterým si přepíná míru své nasranosti a surovosti), v černobílém a oddychově brutálním kraťasu Ohrožený druh , inu, každý potřebuje prostor, a jestli někomu vyhovuje radioaktivní pustina, pak proti gustu...

A na závěr našeho comicsového lístku, samozřejmě, něco pikantního: poslední předvánoční týden přivítal na našich pultech i Druunu, hrdinku Morbus Gravis, prvního ze šesti originálních booků Itala Serpieriho. Na rozdíl od mnoha "produktů" téže kategorie nejde o žádnou bezskrupulózní prvoplánovitou prasečinku - v Druunině postkatastrofickém sci-fi světě jsou amorfní slizká chapadla a zakuklení kněží stejně důležití jako plné křivky a sporé odění hlavní hrdinky.

biiigboook

Takže pokud patříte mezi těch několik málo comicsových labužníků, či snad váháte, co někomu takovému nadělit pod stromeček, máte rozhodně z čeho vybírat. Bylo by ovšem předčasné se radovat - po bohatých vánočních hodech nás čeká déletrvající hladovění a můžeme jen doufat, že předvánoční vření nevyvařilo nakladatelům všechny bubliny z kapes...