Vrstevnaté zážitky v symbióze s přírodou i lidmi. Které letní festivaly jsme si nenechali ujít?
Ždímání zbytku léta pomalu začíná vyžadovat obouruční aktivitu a tým Radia Wave se ohlíží za hudebními festivaly, které si letos nechtěl nechat (a nenechal) ujít. Přinášíme reporty z malých, středních i obřích akcí, včetně oblíbených momentů a line-upových překvapení, které můžete využít jako tipy pro roky budoucí nebo jen zavzpomínat na kouzelné zážitky z letošního léta a říct si: „U toho jsem byl/a taky“.
8.–11.6. MELT
Report moderátora Jardy Petříka:
„Neznám skoro žádné jméno z programu, ale chtěl jsem zažít tu atmosféru“. Německý Melt festival se během čtvrtstoletí vyprofiloval v „must go“ destinaci pro všechny žánrově i lidsky otevřené fanynky a fanoušky. Propojení industriálního prostředí Ferropolis se všemi barvami hýřícími návštěvníky funguje stále skvěle. A i když letos poprvé byla na organizaci festivalu znát nutnost postcovidového šetření, v line-upu bylo pořád z čeho vybírat.
Róisín Murphy nadchnula novými aranžemi starých hitů, Channel Tres nejlepší taneční choreografií, nenucenou kalifornskou ležérností a nejvíc sexy nábojem, Animistic Beliefs zase ovládnuly temnější stránku Meltu se svou analogovou mutací trippy techna. Když se k tomu přičte krásné letní počasí s možností koupání v přilehlém jezeře, přimhouří se oko i nad větším množstvím nedostatků, které v minulých letech nebývaly pravidlem. Ať už to bylo zkrácení doby otevření festivalového areálu, vyprázdnění hlavní betonové plochy mezi těžebními stroji nebo nižší návštěvnost.
24.–25.6. Propadák / Rozpadák
Report produkčního vysílání Jakuba Khana:
Je mi jedno, že to bude znít jako klišé, jičínský Rozpadák (dříve Propadák) je prostě malý DIY festival s velkým srdcem, který už pár let dostává svému mottu „Nemáš ambice, nemůžeš prohrát“. Doslova pár kamarádů připravilo v lokální rokli na Čeřovce kvalitní dvoudenní line-up složený z aktuálních mladých interpretů a kapel, zařídili kvalitní pivní stánky a občerstvení, přivezli a postavili stage a k tomu vstup zdarma. Představila se zde jména jako Cringe Prince, Červen, Ida The Young nebo WWW, kteří nepřekvapivě přilákali nejvíce lidí. Hodně pobavil závěrečný freestyle v rámci vystoupení Cringe Prince a bubeníka Slajmra z Ida The Young, na ně budu vzpomínat ještě dlouho.
14.–16.7. CreepyTeepee
Report hudebního redaktora Matěje Dvořáka:
Na CreepyTeepe jsem se tento rok hodně těšil, po oznámení všech vystupujících se totiž jmenný line-up shodoval s mými playlisty na streamovacích platformách. Potěšilo mě rozložení areálu, dvě pódia – jedno větší venkovní uprostřed zahrad krásného kláštera a druhé uvnitř bývalého obchodu s oblečením. Obě měla svou unikátní atmosféru a šlo mezi nimi přebíhat tak, že člověk stihl všechno. Mezi highlighty řadím underscores z venkovní stage, při jejich show létalo vzduchem leccos – včetně věcí a lidí. Podobně na tom byli také Frost Children nebo Snow Strippers. Z tuzemských vystupujících mě hodně zaujala kapela Brighter Days, která bohužel hrála v té největší výhni. Naštěstí nechyběla místa, kde se člověk mohl zchladit. Z vnitřní stage bych pak vypíchnul Hannah Diamond, Mother Cell nebo rappera Münkiho.
6.–8.7. Pohoda
Report redaktorky publicistiky Anety Martínkové:
Trenčínská Pohoda je festival, na kterém si rozhodně nebudete připadat jako nejvíc edgy cool člověk ve vesmíru. Když jsem před některými ze svých známých zmínila, že je to jediná větší akce, na kterou se letos v létě chystám, slýchala jsem třeba reakce typu „Jo tak z tohohle fesťáku už jsem vyrostl!“ nebo „Není to už spíš takový rodinný festival?“. V porovnání třeba s kutnohorským CreepyTeepee tu rozhodně potkáte výrazně menší počet lidí oblečených ve fishnetu, dobrá čtvrtka návštěvnictva může působit spíš dojmem, že dorazila z rodinné dovolené v Tatrách.
Pokud jste ale člověk, kterému záleží na nízkoprahovému přístupu ke kultuře, právě tohle vás bude na festivalu nakonec dojímat úplně nejvíc. Pohoda je akce, která si dlouhodobě zakládá na kvalitní infrastruktuře přístupné a pohodlné pro lidi z nejrůznějších věkových skupin i sociálního zázemí a nekompromisně současném lineupu. A ukazuje, že když lidem dobře zaopatříte základní potřeby, rádi si i s dětmi v kočárku dají silnou, hlasitou a velmi abstraktní elektronickou královnu Arcu nebo komplikovaný a důmyslný pop Američanky Caroline Polachek.
Zatímco jsem dospávala noční techno sety Amelie Lens nebo rapový, sexualitou nabitý gig rapperky BigKlit, moji kamarádi s děckem obráželi dopolední divadélka pro nejmenší. Potkali jsme se odpoledne na stagi Teplárně, která na festivale vznikla navzdory tomu, že po slovenských maloměstech slovy největšího slovenského hudebního objevu Vojtika „pobíhají Kotlebovci a straší koncem tradiční rodiny“.
Pohoda je současná a přitom na mnoha úrovních ukazuje, že být spolu a překonávat nejrůznější, zdánlivě hluboké propasti je ta nejsmysluplnější věc, o kterou se pokoušet. To na ní i letos bylo to nejsilnější a i díky tomu měly sety nejzajímavějších současných jmen od Shygirl, přes Sampu the Great, až po Dry Cleaning ještě o rozměr navíc.
28.–29.7. Pop Messe
Report hudebního dramaturga Filipa Černého:
Přes nutné vystěhování z původního areálu či jedovatý titulek v Královopolských listech („Pop Messe, bohužel, bude“), který organizátoři unikátního brněnského festivalu využili ve svůj prospěch, nakonec Pop Messe naštěstí bylo. A bude zas, oznámení o čtvrtém ročníku, pro nějž má posloužit zastřešená betonová dráha Velodrom Brno, přišlo v den, kdy teprve odstartoval ten třetí. Zpátky k němu: před stadion za Lužánkami přijeli tuzemským publikem již prověření Young Fathers, skotský producent Hudson Mohawke, který dlouhodobě patří do první linie inovátorů elektronické taneční hudby, noise-rockoví Gilla Band, německá DJka a producentka Helena Hauff, trnavský rapper Fvck Kvlt a mnoho dalších.
Na jedné stagi uvnitř přilehlého Bobycentra bylo třeba si zvyknout na „loungeovost“ prostoru a na té druhé jste po chvíli potřebovali doplnit kyslík, v line-upu byste ale těžko hledali slabá místa a nakonec jsem největší osobní objevy učinil právě tam. Patří mezi ně britští Grove říznutí junglem a dancehallem nebo hiphopoví experimentátoři z Japonska Dos Monos. Dlouho v paměti mi utkví také Ventolinův set, bezmála dvanáctiminutová zavíračka Lazer Vikinga, zběsilí Berlin Manson nebo jedinečný Fvck Kvlt s renesanční freskou v zádech.
28.–30.7. Bukolika
Report redaktorky publicistiky Sarah Abulkasim:
DIY festival Bukolika v podobě dvoudenní lesní ravemánie má za sebou svůj třetí ročník. Lesy za Přeloučí se tak letos opět staly portálem do jiných světů. Svůj live set sem až ze slovenské Detvy dopravil Vojtik, který představil své debutové EP KVETY Z PODPOĽANIA. DJ Venktovka si tu, dle svých slov, zahrál zatím v největší blízkosti mlází a éterická hudebnice Koruth skrz svůj bezeslovný zpěv a improvizovaný set připravila posluchačstvu mnohovrstevnatý zážitek, který se dotýkal nitra. Různorodá paleta experimentální hudby byla navíc umocněna lokací, která člověka ponechala v obklopení lesů. Finální vrstvu celkového zážitku dotvořily instalace od lokálních umělců, které fungovaly v dokonalé symbióze s přírodou.
4.–6.8. Beseda (Beseda u Bigbítu)
Report moderátorky hitparády neobjevených Startér Terezy Odehnalové:
Festival Beseda u Bigbítu je proslulý nejen svým pečlivě sestaveným programem, ale zároveň i lidskou, komorní, až rodinnou atmosférou. Každý rok na Besedu přijedou necelé dva tisíce lidí za současnými jmény české alternativní scény a čerstvými objevy té zahraniční. Letos se tak na soupisce jubilejního 30. ročníku festivalu sešla jména jako The Murder Capital, Special Interest, Mandy, Indiana, Kalle, Marjari, Orient, Mat213, Besna a další. Kromě hudby tým každý rok pečlivě vybírá i doprovodný program, letos např. Artcafé live s Ondřejem Bambasem o současné situaci českých a slovenských festivalů se samotným ředitelem Besedy Pavlem Uretšlégrem a ředitelem Pohody Michalem Kaščákem, který posléze rozproudil hlavní stage i coby frontman legendární kapely Bez ladu a skladu. Dá se říct, že na Besedě panuje jakási sounáležitost. Když se ke konci setu headlinerů festivalu The Murder Capital spustil dlouho očekávaný liják, lidé se rozutekli pod zastřešené Céčko (stage C, pozn. red.), svých stanů či aut, která ráno z rozbláceného pole pohotově tahaly traktory. Beseda je pro mě sluníčkový festival pro nesluníčkáře. A i když byla letos bez sluníčka, vůbec to ničemu nevadilo.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
