„Všichni nám říkali, že to nemůže fungovat. To znělo i na Slovensku,“ říká o Deníku N Ján Simkanič

31. říjen 2018
Ján Simkanič

Na českém mediálním trhu se objevil nový titul. Po vzoru slovenského Denníku N vznikl v tuzemsku stejnojmenný deník. Vytváří ho lidé, kteří odešli z různých médií. Provoz redakce by měli financovat převážně předplatitelé, což není v českých médiích obvyklé. Jaké bude mít nové médium politické zaměření? A jak chce Deník N pokrývat dění v cizině, když nemá žádné zahraniční zpravodaje? Ve studiu Radia Wave odpovídal ředitel vydavatelství Ján Simkanič.

Deník N se původně jmenoval Nový deník. Proč jste ho přejmenovali a co všechno má společného se slovenskou mutací?

Slovenský Denník N přišel s nápadem, že by mohl poskytnout své know-how a zkušenosti pro český trh. Spojil se s českými investory a dali dohromady společný podnik, ve kterém mají obě strany určitý podíl. My jsme o stejném názvu uvažovali už na začátku, ale nebyla volná internetová doména. Protože jsme ale museli všechno dělat rychle, abychom vše stihli spustit k 28. říjnu, tak jsme hledali provizorní název. Ten se naštěstí našel. Pokud nemáte volnou doménu, tak nemůžete dělat vůbec nic. V srpnu se nám ji podařilo koupit.

K výročí vzniku Československa jste vydali první tištěný náklad – nulté, vcelku obsáhlé číslo s podobiznou Tomáše Garrigua Masaryka na titulní stránce. Věnujete se třeba tomu, jaké bude Česko za 10 let, a to v anketě s bývalým zpravodajem britského deníku The Economist Edwardem Lucasem, právníkem Jiřím Přibáněm nebo konzervativním britským filozofem Rogerem Scrutonem. V nultém čísle se také objevil rozhovor se slovenským prezidentem Andrejem Kiskou nebo rozhovor s Jiřím Stránským, který je velmi kritický k osobám premiéra Andreje Babiše a prezidenta Miloše Zemana. Jaké je politické profilování Deníku N?

Na to se nás ptá hodně lidí. My máme celkem jasnou pozici. Stojíme na straně svobody a demokracie. Liberální demokracie je hodnotová ukotvenost deníku. Myslíme si, že patříme do Evropy, a ne na východ. To je ale asi všechno, co je ideologicky vymezeno dopředu. Jak vidíte, Scruton je příkladem konzervativce, Stanislav Biler jde zase z levicových pozic do kritiky českého prostředí. Chceme být otevření. Chceme mít zprava doleva spoustu názorů a komentářů. Ale co se týče zpravodajství, tam jde o čistou novinařinu bez předsudků a ideologického vidění světa.

Mám nesprávný dojem, když říkám, že jde z vašich novin cítit antikomunismus a ne zrovna vřelý vztah k Miloši Zemanovi a Andreji Babišovi?

Tím, že jsme na straně svobody a demokracie, je pro nás nepřijatelný jakýkoliv extrém. To znamená, že totalitní ideologie, včetně té KSČ, nejsou ty, kterým bychom drželi palce. Nicméně chceme o věcech informovat korektně a věcně. Nevznikáme proti něčemu, ale pro něco. A to je dobrá novinařina.

Na konci rozhovoru se slovenským prezidentem Andrejem Kiskou píšete, že jste o rozhovor požádali také českého prezidenta Miloše Zemana, ale byli jste odmítnuti. Co to vlastně znamená pro noviny, které vyšly poprvé? Jak si vysvětlujete, že vám prezident odmítá poskytnout rozhovor?

Nevím, jestli o nás něco vypovídá fakt, že Hrad odmítl tento konkrétní rozhovor. Nepotřebuji to rozhodnutí interpretovat. To, že si Hrad vybírá, komu komunikaci poskytne a čemu dává přednost, je zjevné. K tomu není potřeba žádná hluboká analýza.

Jaký smysl mají v dnešní době tištěné noviny? Kdo bude financovat Deník N? A kdo tvoří jeho redakci? Poslechněte si celý rozhovor s ředitelem vydavatelství Jánem Simkaničem!