Všude je to krásné a na cestě nikdy nejsi sám, říká Olga Džulajová o Íránu a stopu ve Střední Asii

Ženy. Chabahar, Írán
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ženy. Chabahar, Írán

Olga Džulajová strávila 4 měsíce v Íránu, který si zamilovala. Když se vrátila, věděla, že chce dál cestovat. Vyrazila stopem do Střední Asie.

„Trochu fotím, na cestách moc neplánuju, miluju spontánní nápady a řadu dní a nocí trávím pod střechami místních lidí,“ charakterizuje svoje cestování Olga Džulajová. Srdcovou zemí je pro ni Írán. „Kdysi jsem od jiného cestovatele dostala bankovku a měla jsem ji doma na nástěnce pořád na očích. Tak asi právě ona mě do Íránu přivedla.“ V zemi si oblíbila místní vstřícnost, srdečnost a jistou oduševnělost, jak říká. „Památky pro mě moc roli nehrály, ale lidé jsou tam prostě úžasní. A jazyk je krásný, i když mu vůbec nerozumíš.“ Také proto je jí zatěžko mluvit o geopolitických problémech, které v těchto dnech Írán má. „Bolí mě to,“ říká.

Na cestě nikdy nejsi sám, to je jen mýtus

„Mé další cesty započaly zvednutým palcem na okraji Plzně, to jsme byli ve dvou, s klukem, kterého jsem poprvé viděla o den dříve,“ vypráví o své další štaci Olga v cestovatelském a outdoorovém magazínu Radia Wave. V Gruzii se v létě 2019 trasy obou cestovatelů rozešly a Olga pokračovala už sólo, převážně stopem, ale také hromadnou dopravou včetně trajektu, dál přes Kaspické moře do Kazachstánu, Uzbekistánu, Tádžikistánu a Kyrgyzstánu.

Murghab - Pamír. Tádžikistán

Cestovatelské seznamky doporučuje, riziko je podle ní malé. „Když si nesednete, vždycky se můžete zase rozdělit. Nejhorší, co by se mohlo stát, je, že se vrátíte domů. Ale to se nikdy nestane…“ Vícekrát dostala nabídky k sexu i k sňatku. „Důležité je nebrat je moc vážně a nepřičítat blbost nějakého konkrétního muže celému regionu nebo národu,“ zní ve zkratce její recept na nevhodné návrhy. Dodává, že na cestě nikdy není sama. „Jsem vlastně přesocializovaná, mnohem víc, než když cestuju ve dvojici. Ani v horách mě pastevci nechtěli nechat jít samotnou někam přespat. To, že je člověk na sólo cestě sám, je podle mě mýtus.“

Domov až na konci cesty

V Uzbekistánu viděla města na Hedvábné stezce, ale připadala jí už poměrně dost turistická. V Tádžikistánu (ale i jinde po cestě) ráda chodila do hor. Stopovala na Wakhanském koridoru na Pamir Highway, kde na vozidlo čekala i přes noc do druhého dne. Za stopování platila, jen pokud by jí jízda zadarmo – v zemích, kde je placená spolujízda zvykem – nepřipadala fér. Cestu zakončila v kyrgyzském Biškeku. „Na podzim mi počasí dovolilo ještě lehčí horské treky,“ říká s tím, že ale největší zážitek pro ni bylo bydlet s místní rodinou a pracovat s místními dětmi přes Workaway. Až na samotném konci dlouhé cesty si začala uvědomovat, jakou pro ni má cenu domov.

Pamír, Írán, sólo dívčí autostop. Poslechněte si zážitky v kompletním záznamu cestovatelské Casablanky!

Stopování na jihu Íránu. Darak, Írán