Výrobky s motivy Odhalení

Mladí lidé v Mexiku podle webu El País čelí podobným problémům: nejistému trhu práce, nemožnosti vlastnit bydlení, pocitu, že žijí v nebezpečné zemi, a hluboké nedůvěře k politické třídě. Pro ekonomicky aktivní mladé lidi – zejména ve věku 20–29 let – je nezaměstnanost vyšší než u jakékoli jiné věkové skupiny. Přestože většina z nich má vyšší vzdělání než jejich rodiče, tento podíl postupně klesá: zatímco v roce 2016 mělo 72 % mladých mezi 18 a 24 lety vyšší vzdělání než rodiče, v roce 2024 to bylo již jen 67 %.

Mladí lidé v Mexiku patří k těm, kteří mají nejnižší příjmy v celé pracovní síle – měsíčně vydělávají od necelých 3 000 pesos (≈ 10 000 Kč) do 9 000 pesos (≈ 30 000 Kč). Nejvíce znevýhodněné jsou přitom mladé ženy, které podle průzkumů vydělávají méně než muži. Většina mladých, se kterými dělalo El País rozhovor, nevěří, že si někdy budou moci dovolit samostatně bydlet, natož vlastnit nemovitost. Carla Arroyo ze čtvrti Coyoacán upozorňuje, že gentrifikace bude mít na její budoucnost velký dopad: „Nájem stále roste. Přicházejí Američané a všechno zdražuje.“

Generace Z v Mexiku dává jasně najevo, že chce změnu. Mladí lidé se organizují online, protestují a upozorňují na problémy každodenního života – od nejistého zaměstnání a nedostupného bydlení po pocit nebezpečí na ulicích. Přestože většina politikou příliš nezabírá (jen 6,6 % ve věku 15–25 let ji sleduje intenzivně), jejich hlas je varováním pro politiky. Zatím největší demonstrace proběhla 15. listopadu 2025 v Mexico City. Přilákala tisíce lidí a původně poklidný pochod se změnil v násilnou konfrontaci s policií, při níž bylo zraněno přes 120 lidí a zatčeno 20 demonstrantů, informuje server Euro News.

Ukazuje se však, že generace Z, odmítající tradiční politické dělení, si uvědomuje svou sílu a volá po bezpečnějších ulicích, dostupném bydlení a spravedlivějších příležitostech - i když cesta k jejich naplnění zůstává nejistá.

Kortuem prý s hokejem skončil právě kvůli své sexuální orientaci. Obával se, že by nedokázal sladit profesionální sportovní kariéru se svou identitou. Nyní se k ní veřejně přihlásil na sociálních sítích a otevřeně přiznal, že ke coming outu ho inspiroval právě seriál Heated Rivalry. „Vím, že mnoho skrytých a gay mužů v hokejovém světě silně zasáhl úspěch Heated Rivalry. Nikdy by mě nenapadlo, že z tak maskulinního sportu může vzejít něco tak pozitivního a plného lásky,“ uvedl pro magazín Out. Zároveň přiznal, že dlouho hledal slova a obával se dopadu svého coming outu na týmovou dynamiku.

Heated Rivalry sleduje narůstající sexuální napětí a následný romantický vztah mezi hokejisty Shanem Hollanderem (Hudson Williams) a Iljou Rozanovem (Connor Storrie), kteří se snaží obstát v tvrdě maskulinizovaném a heteronormativním prostředí profesionální hokejové ligy. Seriál se stal výrazným diváckým hitem a získal převážně pozitivní kritiky za herecké výkony, produkci i práci s postavami, přičemž největší pozornost si vysloužil otevřeným zobrazením queer — konkrétně gay — sportovní romance.

Hokej je přitom dlouhodobě považován za silně heteronormativní sport, který se potýká se závažnými problémy, včetně sexuálního násilí a rasismu. V roce 2022 čelila Hockey Canada rozsáhlým kontroverzím poté, co vyšlo najevo, že od roku 1989 vyplatila 8,9 milionu dolarů v mimosoudních vyrovnáních v 21 případech sexuálního zneužívání. Výzkumy navíc poukazují na přetrvávající rasové nerovnosti v kanadském hokeji. Na tomto pozadí představuje Heated Rivalry vzácné narušení zavedené hokejové kultury - byť stále omezené některými jejími dominantními hodnotami, uvádí server The Conversation.

Z výzkumu Daniela Scotta z univerzity v kanadském Waterloo a Roberta Steigera z innsbrucké univerzity vyplývá, že z 93 horských lokalit, které mají dostatečnou infrastrukturu pro pořádání elitních soutěží, bude mít v 50. letech 21. století pouze 52 dostatečnou sněhovou pokrývku a dostatečně nízké teploty, aby mohlo hostit zimní olympijské hry. V 80. letech se pak tento počet zřejmě sníží už jen na třicet. Záleží na tom, jak se podaří snížit emise oxidu uhličitého. Situace je ještě horší pro paralympijské hry, které se vždy konají dva týdny po skončení olympijských her.

Organizátoři her prozatím do velké míry spoléhají na umělé zasněžování. Pro nadcházející olympijské hry v Milánu a Cortině plánuje organizační výbor vyrobit téměř 2,4 milionu kubických metrů sněhu. Problém ovšem je, že většina zařízení potřebuje nízké teploty a nízkou vlhkost vzduchu a výroba umělého sněhu vyžaduje obrovské množství energie a vody. „Bez vody nejsou žádné hry,“ cituje agentura AP Carmen de Jong, profesorku hydrologie na Univerzitě ve Štrasburku.

Podle předsedy komise pro budoucí pořadatele olympijských her Karla Stosse budoucnost her spočívá ve výběru zemí s dobrými podmínkami a vysokými standardy ochrany klimatu. Letošní pořadatele zároveň oceňuje za to, že využívají stávající sportoviště a snaží se dopady her na životní prostředí snižovat.

Všechno spustil screenshot z dokumentárního filmu o natáčení poslední série. Na něm je obrazovka počítače jednoho z bratrů s rozepsaným scénářem, na které je jednou z otevřených karet je právě Chat GPT. Podle serveru Euronews neexistuje jednoznačný důkaz, že scénáristé jazykový model při psaní scénáře skutečně použili a popírá to i režisérka dokumentu Marta Radwan, která tvrdí, že s nimi seděla v místnosti a ničeho takového si nevšimla.

Podle serveru Futurism kontroverze ukazuje, že si mnoho fanoušků a diváků nepřeje, aby tvůrci používali umělou inteligenci. I předchozí využití AI, například ve filmu Brutalista, kde byl s její pomocí upraven přízvuk hlavního hrdiny, nebo při tvorbě plakátů k filmu Alexe Garlanda Občanská válka, vyvolalo vlnu nevole a bouřlivou diskuzi.

Někteří tvůrci se proti používání umělé inteligence vymezují velmi ostře. Například režisér Guillermo del Toro řekl, že by raději zemřel, než aby ji použil. Jiné společnosti ji ale naopak hojně využívají. Například studio Disney nedávno podepsalo licenční smlouvu se společností OpenAI, která umožňuje využívat postavy z jeho filmů v generátoru videí Sora.

Agenti původně v jednom z bezdomoveckých táborů v Minneapolis zadrželi čtyři příslušníky kmene Ogalala Sioux, jednoho z nich následně propustili, ale další tři přemístili do detenčního zařízení v bývalé pevnosti Fort Snelling.

Náčelník kmene Frank Star Comes Out v úterý vyzval k jejich okamžitému propuštění a zdůraznil, že nejsou cizinci a tudíž nespadají pod imigrační jurisdikci, píše agentura AP. Star Comes Out dále uvedl, že když se představitelé kmene obrátili na Imigrační a celní úřad (ICE) s žádostí o bližší informace o zadržených, byla jim poskytnuta pouze jejich křestní jména, nadále tedy požadují bližší informace o jejich zdravotním stavu.

„Nejde o nedorozumění,“ cituje náčelníka kmene server Patch, „Jedná se o jasné porušení smlouvy. Smlouvy, která je závazná a nemá být ničím podmíněna.“

Pevnost Fort Snelling, ve které jsou muži zadržováni, má pohnutou historii, která se původních obyvatel úzce dotýká. Byla to první vojenská pevnost v této oblasti a během dakotské války v roce 1862, tedy konfliktu mezi armádou Spojených států a kmenem Dakotů, v ní příslušníci kmene byli zadržováni.

Nejedná se o první případ zadržení původních obyvatel imigračními úřady. Známé jsou případy z loňského roku, kdy bylo nezávisle na sobě zadrženo několik příslušníků kmene Navajo a příslušnice kmene arizonského kmene Salt River Pima-Maricopa byla dokonce omylem deportována.

Podle serveru BBC se konkrétně jedná o kočkodany červenozelené, druh malých primátů, který se přirozeně vyskytuje na africkém kontinentu. Poprvé byli v ulicích spatřeni minulý čtvrtek, přičemž podle prvotních informací měli být čtyři. Neví se, kdo je jejich majitelem, a úřady ani nepředpokládají, že by se k nim někdo přihlásil, protože vlastnictví exotických druhů zvířat je v Saint Louis trestné.

Městští úředníci sice nadále prohledávají oblast, kde byla zvířata spatřena, zatím se však žádného z primátů odchytit nepodařilo. Obyvatelé města proto byli varováni, aby se k opicím nepřibližovali. Jedná se sice o velmi inteligentní a za normálních podmínek společenská zvířata, ale ve stresové situaci mohou být agresivní.

Hon na opice navíc ještě více komplikuje záplava obrázků a videí generovaných umělou inteligencí na sociálních sítích. Na některých opice řídí auto, jinde pózují nebo jsou již odchyceny. Uživatelé sociálních sítí, kteří nerozpoznají, že nejde o fotografie, potom některé tyto obrázky úředníkům přeposílají, aby jim s pátráním pomohli, což má však přesně opačný efekt.

Server Vice se tak ironicky ptá, zda jsou uprchlé opice vůbec skutečné. Pokud ano, dodává, a někdo je skutečně uvidí na ulici (ne na Instagramu), měl by samozřejmě úřady kontaktovat.

„V různých datových souborech se nyní objevují důkazy o tom, že zimní srážky v Himálajích skutečně klesají,“ uvedl Kieran Hunt, hlavní výzkumný pracovník v oboru tropické meteorologie na britské Univerzitě v Readingu pro server BBC. Podle jedné ze studií sněhové srážky v severozápadní části Himálají poklesly za posledních pět let o 25 % ve srovnání s dlouhodobým průměrem let 1980–2020.

Voda z tajícího sněhu je pro oblast Himálají klíčová. Je klíčovým zdrojem pro řeky a potoky, a obnovuje jak zásoby pitné vody, tak vody využívané pro zavlažování i pro chod vodních elektráren. Menší množství srážek také podle odborníků znamená vyšší riziko lesních požárů. Mizející ledovce a ubývající sněhové srážky dále destabilizují hory. Katastrofy jako sesuvy půdy nebo protržení ledovcových jezer jsou stále častější. Podle časopisu Nature je také problém, že se Himálaje otepluje v průměru až od tři čtvrtě stupně Celsia rychleji, než je globální průměr.

Nejpravděpodobnější příčinou prudkého poklesu sněžení je kromě stoupajících teplot oslabení proudění vzduchu od Středozemního moře, které s sebou přináší studený vzduch. Toto proudění je pro sněhové i dešťové srážky v Himálajích klíčové. Možné také je, že se proudění vzduchu posouvá více k severu. Zatím se jedná o hypotézu, jisté je ale jedno – oblast Himálají momentálně čelí hned dvěma zásadním problémům, jejichž kombinace může mít dalekosáhlé důsledky.

Školní uniformy jsou v Polsku spíš výjimkou, většinou žáci nosí vlastní oblečení. To, co je přípustné, v současné době určují školní řády jednotlivých škol. To ovšem často vede k zasahování do fyzické autonomie žáků, kterým školy zakazují například barvení vlasů.

V listopadu loňského roku vyvolal vlnu pobouření ředitel jedné z krakovských středních škol, který během vyučování poslal jednoho ze studentů do kadeřnictví, aby mu oholili hlavu, protože jeho účes porušoval školní řád. V reakci na tuto událost vznesla poslankyně vládní strany Občanská platforma Katarzyna Matusik-Lipiec podnět k polskému ministerstvu školství, píše server Notes from Poland.

Mluvčí ministerstva školství Ewelina Gorczyca v reakci uvedla, že problém spočívá v tom, že se školský zákon přímo nezabývá vzhledem žáků, což chce ministerstvo nyní změnit. Pro server Wprost řekla, že cílem novely je, aby škola nemohla žákům zakazovat prvky vzhledu, které pravidla neporušují. „Hranice je tam, kde oděv podněcuje k nenávisti nebo diskriminaci, porušuje platné právo, představuje ohrožení bezpečnosti nebo hrubě porušuje obecně přijímané společenské normy,“ dodala.

Nová opatření, na kterých ministerstvo momentálně pracuje, by tak podle dalšího vyjádření ministerstva měla stanovit jasná pravidla, která budou respektovat univerzální právo každého občana utvářet svůj vzhled, ale zároveň školám ponechají právo v určitých případech zasáhnout.

Trend 365 knoflíků odstartovala uživatelka Tamara (@flylikeadove), která na TikToku představila svou osobní strategii seberozvoje pro nový rok. V krátkém videu vysvětlila, že si pořídí 365 knoflíků – jeden na každý den v roce – jako způsob, jak si lépe uvědomovat plynutí času a motivovat se k větší aktivitě. „Chci dělat víc věcí a mám strach z času, proto ho chci vnímat vědoměji,“ cituje její slova Euronews.

Její předsevzetí však vyvolalo spíš zmatek než inspiraci. Málokdo chápal, co přesně má Tamara s knoflíky v plánu, a komentáře se rychle zaplnily otázkami. Na opakované dotazy nakonec reagovala stručně a nekompromisně: „Hele, vlastně to musí dávat smysl jen mně, abych to dělala, a nemám chuť to komukoli dalšímu vysvětlovat.“ Právě tato věta se podle The Guardian stala spouštěčem prvního virálního trendu roku 2026.

Pointa trendu je jednoduchá: dělej si svoje věci – a nikomu je nemusíš vysvětlovat. Okamžitě se ho chytily i velké účty. Už začátkem ledna Tumblr na síti X prohlásil rok 2026 za „rok 365 knoflíků“. Empire State Building oznámil, že přebírá Tamarino motto „Nemám chuť to vysvětlovat nikomu jinému“. A oficiální TikTok týmu Philadelphia Eagles si z trendu vystřelil videem s krabicí knoflíků a otázkou: „Tak jo, Tamaro, a co teď?“ Dokonce i indie bluegrassová kapela Karma Creek vydala píseň Tamara’s Button Song, složenou z jejích virálních odpovědí.

Někteří uživatelé zároveň upozornili na „brat“ tón Tamariny odpovědi – drzý a suverénní postoj, který se stal dalším důvodem virality. Její citáty se následně začaly objevovat v grafických úpravách inspirovaných obalem úspěšného alba Charli XCX, jež zachytilo ducha doby.