Výtvarný underground 80. let na Chodovské tvrzi
Na periferii města a zájmu Veřejné bezpečnosti fungovala v 80. letech na Jižním Městě v Praze legendární undergroundová galerie. Skromný výstavní prostor v předsálí KD Opatov pokračoval i po redukci koncertního programu, která přišla po tajném vystoupení Nico v roce 1985. S atmosférou výstav, které často končily hned po vernisáži zásahem policie, vás seznámí aktuální výstava v Galerii Chodovská tvrz.
Příznačně jde také o poslední výstavu věnovanou alternativnímu umění v tomto prostoru. Radní městské části totiž pro příští rok výrazně zredukovali finanční podporu a tým, který několik let v Chodovské tvrzi představoval současné mladé umění, s rokem 2012 končí.
Až do 3. března jsou v Chodovské tvrzi k vidění útržky ze života Galerie Opatov v letech 1984 až 1992. Zásadní osobnosti tehdejší undergroundové scény jsou zachyceny v okruhu přátel na vernisážích nebo při veřejných performancích. Fotky a videa jsou doplněné vybranými obrazy a instalacemi a k výstavě běží doprovodný program s koncerty a diskusemi.
U záznamu performance Tomáše Rullera jsem natáčela s Helenou Blaškovou z týmu Chodovské tvrze: „Některé z těch výstav byly zavřené a zakázané po vernisáži, některé dokonce ještě před vernisáží. Zároveň tam někteří autoři vystavovali neradi, protože ten prostor nebyl krásný ani jednoduchý, šlo jen o předsálí koncertního sálu. KC Opatov jeden čas vedl Lindaur z Jazzové sekce, který tam dělal úžasné koncerty, jednou tam dokonce hrála i Nico.“
Právě koncert rockové ikony Nico v KD Opatov v říjnu 1985 znamenal konec Lindaurovy hudební dramaturgie tohoto prostoru. Po třetí písničce ho prý vyvedli ze sálu a odvezli na policii. V seriálu Bigbít uvedl, že dostal hodinového padáka a Opatov pro něj fakticky skončil.
Výstavy v předsálí ale pokračovaly dál: „Jarda Krbůšek se snažil oslovovat mladé i starší umělce napříč scénou, snažil se sem dostat i slovenské autory a velmi otevřený byl, i co se týče žánrů a médií. Snažil se samozřejmě vybírat kvalitní autory, což je vidět i dnes s odstupem, protože z těch lidí jsou dnes už většinou ikony.“
Konec Galerie Opatov přišel až v 90. letech, kdy se pro alternativní umění otevřely nové možnosti v centru Prahy: „Konec v roce 1992 byl z rozhodnutí Jardy Krbůška, protože si uvědomoval, že pozornost na scéně se přesouvá jinam, že centrum města začíná zase fungovat jako centrum dění. A pro řadu výtvarníků to přestávalo být zajímavé, protože mohli vystavovat někde jinde. Takže on pak založil svoji Galerii Ruce, pak přešel do Špálovky a teď funguje jako galerista sám na sebe.“
Velká část umělců z okruhu Galerie Opatov je v současnosti v úplně jiné situaci než v 80. letech. Jde o respektované a veřejně známé osobnosti jako Adriena Šimotová, Václav Boštík, Karel Nepraš, Jiří Kovanda, Jiří Sopko a další. Na černobílých momentkách je můžete v undergroundové části jejich kariéry vidět až do začátku března v Galerii Chodovská tvrz. V tomto zajímavém prostoru, do kterého se donedávna sjížděli příznivci současného umění, bude po této výstavě pokračovat spíš konvenčnější program pro rodiny s dětmi. O tom, proč současný kurátorský tým v Galerii Chodovská tvrz končí, se dozvíte více v magazínu Rentgen, který jsme změnám v kulturní politice Prahy 11 věnovali.
Nejposlouchanější
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.