Výzkum angažovanosti: Češi jsou proti sociálně vyloučeným skupinám

29. duben 2016
02282041.jpeg

Centrum občanského vzdělávání zmapovalo v unikátním výzkumu angažovanost Čechů. Ukázalo se, že lidé víc mluví a plánují, než konají. Pokud jde o pomoc lidem v nouzi, Češi se poměrně snaží. Naopak smutnou zprávou je, že víc než polovina z nejaktivnější skupiny občanů je činná proti sociálně vyloučeným. O výzkumu jsme mluvili s jedním z jeho autorů, sociálním psychologem Janem Krajhanzelm z Katedry environmentálních studií MU v Brně.

Jaká zajímavá zjištění z výzkumu občanské angažovanosti Čechů vyplývají?
Poměrně dost nás překvapilo zjištění, že se ti lidé neliší jenom v angažovanosti, ale v celé řadě dalších charakteristik a proměnných. Od sociodemografických, ekonomických záležitostí po politické a mediální chování.

Co konkrétně Čechy nejvíc pálí?
Češi se nejvíc angažují na pomoc lidem v nouzi a v obtížných životních situacích. Jsou zvyklí docela rádi přispívat. Také se angažují ve volnočasových aktivitách, třeba rádi vedou ochotnický soubor nebo mládežnický fotbalový tým.

Ve výzkumu se objevují velké odchylky v procentuálním vyjádření současné aktivity a aktivity plánované. Jako příklad uveďme angažovanost proti korupci nebo na podporu zdravých potravin a za práva spotřebitelů. Svědčí to o tom, že lidé víc mluví, než konají?
Obecně se ukazuje, že zaškrtnout něco v dotazníku je jednodušší než to potom opravdu udělat. V tom našem výzkumu jsme se zaměřili právě na rovinu chování. Zjišťovali jsme, co ti lidé reálně dělali a co by byli ochotni udělat. Tím jsme zjistili potenciál témat. To je zajímavé třeba pro neziskovky, když uvažují koho ještě oslovit. Důvodů, proč se Češi neangažují v tématech, u kterých angažovanost zvažují, je spousta. Může jít o různé životní a situační okolnosti. Takhle aspoň vidíme, u kterých témat je ten potenciál větší.

Hodně se dnes lidé pochopitelně zapojují na internetu, ať už formou petic, nebo na sociálních sítích. Má tato forma angažovanosti stejný dopad jako třeba přímá komunikace nebo přesvědčování na ulici?
Musel by se posoudit případ od případu a angažovanost od angažovanosti. Třeba u boje s korupcí nečekáme, že by lidé vykonávali manuální práce. Dává smysl, že o tom lidé diskutují a reagují. Víme, že jde o záležitost pro pár jedinců, nejsou to žádné masové věci. Například ochrana lidských práv je záležitost diskusí na internetu. Naopak třeba u témat životního prostředí si dokážu představit, že by ti lidé přímo někam šli a něco dělali, ale také se tam často víc mluví, než koná.

Když srovnáme českou občanskou angažovanost se zahraničím, pokud například existují podobné výzkumy v ostatních postkomunistických zemích, jak jsme na tom?
Podobný výzkum, který bychom provedli my, ze zahraničí neznáme. Náš výzkum byl velmi rozsáhlý, měli jsme tam 3876 respondentů a respondentek. Byl rozsáhlý i množstvím informací, které jsme o těch lidech zjistili. Máme kolem 20 tisíc informací o jednom člověku. Nicméně když budeme koukat na nějaké úplně jednoduché srovnání třeba se stonásobně menšími výzkumy, tak ty ukazují, že Češi celkově méně věří, že něco změní, jsou v tomto ohledu v porovnání s jinými evropskými zeměmi skeptičtější. Méně se také angažují v organizovaných aktivitách, být členem něčeho je pro Čecha moc závazné. Naopak jsou poměrně zvyklí podepisovat různé petice.

03136940.jpeg

Velkým tématem ve společnosti je rasismus a aktivita proti tzv. nepřizpůsobivým. Tímto klišé se obvykle myslí Romové. Jak si stojí Češi v tomto ohledu?
Bohužel se ukázalo, že Češi jsou poměrně připraveni se angažovat proti sociálně vyloučeným skupinám obyvatelstva. Slovo nepřizpůsobiví jsme v dotazníku použili záměrně, aby byl víc psaný jazykem respondentů. Termín nepřizpůsobiví bych normálně nepoužil. Proti této skupině se reálně angažuje zhruba 16 % obyvatelstva a potenciál je daleko větší. Zároveň se ukázalo, že z té nejaktivnější skupiny občanů (elity národa) je 54 % aktivních právě proti těm tzv. nepřizpůsobivým. Sami říkali, že se do něčeho zapojili, od demonstrací po internetové petice a psaní příspěvků pro Facebook.

Angažují se v české společnosti víc muži nebo ženy?
Zhruba stejně. Ukázalo se však, že muži se angažují víc v politických tématech a ženy v apolitických. Ženy tak daleko častěji posílají příspěvky na humanitární nebo zdravotní projekty, muži naopak víc diskutují na internetu o aktuálním politickém dění, řeší otázky demokracie, ekonomického systému a reagují třeba na dění ve sněmovně.

A pokud bychom to měli rozdělit podle věku a vzdělání…
Z hlediska věku nás poměrně překvapilo a potěšilo, že kromě očekávané skupiny mladých angažovaných je zde i skupina poměrně angažovaných lidí 45+ a 55+, která byla hned na druhém místě. Měli dokonce ještě větší potenciál než mladí lidé aktivně se zapojit do témat. Je to zřejmě dáno tím, že lidé 35+ řeší děti, kariéru, hypotéky a podobné záležitosti. Když jsou tyto životní úkoly vyřešeny, stoupá angažovanost u zmíněných starších skupin. Co se týče vzdělání, tak čím vyšší, tím větší angažovanost.