Vztahy otců a synů: Synové potřebují tátu obdivovat

30. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Tři generace mužů

Mužský a ženský svět je jiný. „Někdy se jako terapeuti dostáváme do situací, kdy připomínáme, že chlap by měl být chlap a ženská by měla být ženská. Jsme pak bráni jako konzervy, jako by to bylo téma z 19. století, ale já jsem přesvědčen, že to tak není. Když se základní věci zmatou, produkujeme chaos a zmatek,“ říká na úvod rodičovského speciálu Diagnózy F psychoanalytik Jan Šikl.

Jakkoliv se v dnešní době potýkáme s tím, že původní role v rodině se mění a s nimi i rodina jako taková, ve speciálu Diagnózy F, který se podrobněji věnuje vztahům dětí a rodičů, se vlastně celou dobu intenzivně dotýkáme archetypů, které se příliš nemění. Něco během dětství a dospívání potřebujeme dostat od mámy a něco od táty.

Když jedna z těchto postav z jakéhokoliv důvodu není k dispozici, je třeba hledat v okolí náhradní zdroj – důležitou osobu, která by archetyp matky či otce naplnila. To je koneckonců jeden z důvodů, proč jsou atypické rodiny (tj. děti vyrůstající pouze s jedním z rodičů nebo třeba s rodiči stejného pohlaví) ve speciálu zmiňovány jen okrajově. Máma by měla být vždycky máma a táta by měl být vždycky táta.

Mezi to důležité, co se děje mezi otcem a synem, patří rivalita. S tátou je potřeba soupeřit. Když táta není, buď není s kým soupeřit, anebo když se v rodině objeví nový muž, se kterým si syn nerozumí, hrozí, že bude muset soupeřit s někým, koho navíc nemá rád.

otec a syn

„Soupeření je vlastně báječné, soupeřím jen s tím, kdo má pro mě cenu,“ říká Jan Šikl. „Zdravý vztah mezi tátou a synem vrcholí tím, že syn vyjede na kopec rychleji než táta, protože táta už to nezvládne, a ten táta to přijme a nijak to nenaruší jejich vztah,“ doplňuje ho psychoterapeut Aleš Kuda.

Tátův úkol ve vztahu k synovi je taky pomoci mu opustit závislost na mámě. Zatímco láska mateřská je bezpodmínečná, s otcovskou přichází i potřeba si ji tak trochu zasloužit. „Je to láska, ve které si něco vybojovávám. Bez toho zůstane ochromený kluk, zvyklý, že mu létají pečení holubi do huby, nebo někdo, kdo čeká od žen, že ho budou podporovat, zbavovat depresivity, dělat mu nějakou funkci jeho já, které nedokázal vývojově dosáhnout, takže vlastně ne moc zajímavý chlap,“ popisuje další z možných vývojových konfliktů Šikl.

otec a synové

Někdy se potřebují synové natolik vymezit vůči svému otci, kterého si třeba neváží, že svůj život založí na antiscénáři – snaží se dělat věci jinak než otec. „Měl jsem klienta, který měl natolik komplikovaný vztah s otcem, že několik let nepoužíval koření, protože otec měl rád kořeněná jídla,“ vzpomíná Aleš Kuda.

Podle něj synové potřebují otce obdivovat, potřebují mužskou autoritu. „Potřebujeme poznat a obdivovat ty starší. Pokud to není otec, je dobré, když je to nějaký důležitý muž v okolí, třeba trenér nebo strýc. Muž se potřebuje naučit být mužem od starších zkušených mužů,“ dodává Kuda.

Co se děje dál mezi tátou a synem, poté, co syn vyjel rychleji na kopec? Může si syn od táty vzít to, co mu táta neumí dát? A jak naložit s tím, když syn vyrůstá bez otce a/nebo s jeho „pošramoceným“ obrazem? Poslechněte si Diagnózu F.

Spustit audio