Wavves se na Afraid of Heights bojí vzlétnout
Čtvrtým albem Afraid of Heights se připomíná kalifornská sebranka Wavves. Nathan Williams a spol. během celého roku, který strávili ve studiu, upekli desku s několika silnými momenty, ale pokud s Wavves začínáte, sáhněte radši po předchozí King of the Beach.
Nathan Williams, který před pěti lety vydal své první, doma natočené album jako Wavves, patří k nejvýraznějším talentům amerického indie garážového revivalu. Fantasticky chytlavé melodie utopené v nehorázném zkreslení a podmanivá punková drzost rychle přinesla Williamsovi masivní oblibu mezi hudebními bloggery (taky jste byli mezi těmi pár desítkami lidí, kteří ještě předtím stihli jeho pražský koncert na Sedmičce?). A dvacetiletý floutek z kalifornského San Diega si náhlé popularity docela užíval – v rámci opojení rokenrolovým životním stylem přišly nárazové problémy s drogami a alkoholem a známé fiasko na pódiu barcelonské Primavery.
Druhá deska byla téměř siamským dvojčetem debutu, možná ještě víc lo-fi, hlučná a psychedelická. Domácí one-man projekt se posléze proměnil v regulérní koncertní těleso se značně nestálým line-upem: Williams mimo jiné krátce spolupracoval s bubenickým démonem Zachem Hillem a pak převzal oba doprovodné muzikanty zesnulého Jaye Reatarda. S nimi v roce 2010 zplodil výborné album King of the Beach, překvapivě ambiciózní, překvapivě barevné, překvapivě popové a především prudce návykové. V pauze si střihl EP Life Sux s hostovačkami členů Fucked Up a Best Coast, naprosto nečekané kolabo s rapperem Big Boiem a spolu se svým bratrem Joelem vydal i poměrně ceněný instrumentální hiphopový tape Stay Calm. Zato práce na dalším dlouhohrajícím albu Wavves se nepěkně táhla. Williams a jeho spoluhráči strávili ve studiu celý rok, nahrávání si platili sami (žádný soudný label by podobnou eskapádu ostatně dneska nezaplatil) a nakonec jim prý peníze došly úplně.
Na výsledku, čerstvé desce Afraid of Heights je na první poslech znát, že Williams údajně při její tvorbě téměř nevyndával z přehrávače staré placky Nirvany nebo Weezer. Vliv devadesátkových alt-rockových, respektive power-popových ikon možná v některých skladbách hraničí až s plagiátem, včetně drobné citace z textu Weezer v titulní skladbě. Ale narozdíl od mnoha jiných v retro nálevu vymáchaných kytarovek tady pocta grungeovým hrdinům, se kterými Williams bezpochyby prožil ranou pubertu (připomínám skladbu I Wanna Meet Dave Grohl z EP Life Sux), nepůsobí, že se po ní sáhlo z nedostatku lepších nápadů.
Afraid of Heights ovšem jako celek postrádá bujarou hravost King of the Beach, není ani zdaleka tak sympaticky svéhlavé jako kytarovým hlukem sycené úvodní dvě desky Wavves. Má bezpochyby několik velmi dobrých skladeb, ale kdyby to bylo první elpíčko, které od Williamse a spol. slyším, asi by mě nepřesvědčilo, že si musím nutně pořídit ty ostatní. Což by byla škoda. Snad se Wavves příště nebudou bát vzlétnout zase pořádně vysoko.
Wavves - Afraid of Heights (Mom + Pop, 2013)
Nejposlouchanější
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
