Yelle chce být výstřední, z konformity vybočuje jen chvílemi

11. listopad 2014

„Complètement Fou“ znamená francouzsky kompletně šílený nebo bláznivý – bláznivá měla být evidentně i nová deska francouzského uskupení Yelle. Problém desky je ale jednoduchý: kromě bláznivosti by měla být rádiově přítulná a dostatečně jednoduchá pro širší vrstvu posluchačů.

Complètement Fou je třetím studiovým albem francouzské skupiny Yelle, která se tak do mp3 přehrávačů všech fanoušků vrací s novým materiálem po třech letech od nedoceněného, ale výtečného alba Safari Disco Club. Ani tentokrát se od electropopové škatulky příliš nevzdálili, spíš jen dali větší důraz na slovo „pop“ – jejich album vychází u labelu Kemosabe. Ten vede jeden z nejvýznamnějších současných producentů Dr. Luke, který stojí například za alby takových hvězd, jako jsou Katy Perry nebo Kesha.

Už z toho je zjevné, kam se Yelle zvukově posunuli a co je jejich cíl – prorazit na americký trh, přestože se v éteru tamějších rádií francouzštině nijak zvlášť nedaří. Podle prodejů a počtu přehrání videí na YouTube to na výhru zatím nevypadá, a to i přes příjemný zvuk a videoklip k pilotnímu singlu Complètement Fou. Ten navíc patří k tomu rádiově nejpřitažlivějšímu a nejchytlavějšímu z celého alba.

Deska totiž postrádá vlastní výraznou tvář. To byl ostatně nedostatek i jejich prvního LP Pop-Up z roku 2007 s tím, že u druhého alba se nečekaně povedlo vychytat tehdejší trendy a naroubovat na ně typický zvuk Yelle. Na mainstreamový pop Complètement Fou obsahuje příliš mnoho nerádiových skladeb, na alternativnější desku zní produkce příliš čistě a někdy až nepříjemně sladce. Z desky je pak cítit jakási nejistota ze směřování samotné skupiny. Na jedné straně jsou tu snahy zkusit nový zvuk a nové cesty: takovým příkladem je skladba Bouquet final, která patří mezi vrcholy celé kompilace (a je velmi chytře až na konci alba, čímž zachraňuje celkový dojem). Na straně druhé je ale otrocké kopírování nápadů z prvních dvou desek, a to zejména v písních Florence en Italie a Toho.

03248181.jpeg

I přes všechny zmíněné problémy se na albu objevují i skutečně povedené momenty: ať už zmíněný pilotní singl Complètement Fou, roztančené Ba$$in, které připomíná The 2 Bears, nebo dvoudílná skladba Nuit de baise. Ty všechny mají společné jedno – přináší do zvuku Yelle nové elementy a nečekané kontexty, ale zároveň neztrácí svůj předchozí zvuk, což je asi směr, kterým se Yelle chtěli vydat. Ačkoliv je výsledek jejich směřování prozatím pochybný, není důvod, proč talentovaným Francouzům v jejich cestě za zábavným a kvalitním popem nefandit.

Hodnocení: 60 %
Yelle – Complètement Fou (Kemosabe, 2014)

autor: Šimon Holý
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka