Z anarchisty bojovníkem nebo budovatelem. Dočká se 90letý Ferda Mravenec politické rehabilitace?
Ve třicátých letech 20. století začaly v Lidových novinách vycházet Sekorovy příběhy s činorodým Ferdou Mravencem. Pracovitý mladík s puntíkovaným šátkem se stal rychle oblíbeným dětským charakterem, i když se pohyboval často v drastických situacích a jeho svět ovlivňovala druhá světová válka nebo propaganda padesátých let.
„Ferda tam vystupuje jako pacifista, jako nevinná oběť válečného konfliktu. Padají tam bomby, jsou tam roztrhaná těla mravenců a používá se tam otrávený plyn,“ přibližuje začátky Ferdových příběhů v roce 1933 historik komiksu Tomáš Prokůpek z Moravského zemského muzea. V reakci na válku se hlavní postava hmyzího světa nechá naverbovat k armádě nebo po válce začne bojovat proti imperialistickým mandelinkám.
Masově známý komiksový hrdina se pod taktovkou svého autora Ondřeje Sekory mění spolu s dobou. „Část tvorby z padesátých let nejde dnešním dětem předkládat, ale většina těch knížek, které dodnes vychází, tím sítem projde,“ uvažuje historik a publicista nad politickým vyzněním Ferdových postojů.
Dětský svět hmyzích kamarádů má z dnešního pohledu i další mouchy. „Dá se diskutovat třeba o tom, jak Sekora zobrazoval africké domorodce, nebo ženy,“ připomíná Prokůpek proměnu společenských kontextů. Aktivní a vynalézavý srdcař Ferda přežil i kontroverzní transformaci do televizního seriálu a svou popularitu i pověst se bude snažit brzo oživit díky České televizi. „Pokud vím, Česká televize plánuje animovaný seriál a věřím, že s porozuměním pro předlohu,“ doufá Tomáš Prokůpek v potenciál Ferdova oživení a zve na výstavu děl Ondřeje Sekory v pražské Ville Pellé, kterou kurátoroval.
Co má Brouk Pytlík společného s dadaismem a jak probíhala televizní adaptace komiksu, zjistíte v rozhovoru.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
