„Záchrana člověka dronem je hudbou budoucnosti,“ říká závodník s drony Jan Mittner

„Zkoušeli jsme simulovaný zásah, kdy záchranná služba měla nahlášenou převrhnutou loď na Orlíku. Pilot vystartoval s dronem ze stanice a během krátké doby byl schopen informovat o tom, co se stalo, kde se to stalo a kolik je tam lidí,“ pokračuje Jan. Záchranáři byli díky takové informaci schopni vyrazit s adekvátní technikou na správné místo. Drony se zatím nepoužívají k samotné přepravě osob, probíhají pouze testy a výzkum. „Je velkou otázkou, jak se tohle bude vyvíjet. Technologie dnes dostupná je, zároveň je limitovaná bateriemi, výdrž je menší než v případě klasických spalovacích helikoptér,“ říká Jan.

Dalším problémem je pasivní bezpečnost. „Vrtulník, když mu vysadí motor, je stále řiditelný a dá se s ním přistát. Zatím co kvadrokoptéry, pokud dojde k poruše jednoho ze čtyř motorů, jsou prakticky neřiditelné a padají k zemi jako kámen,“ uvádí Jan Mittner.

Bezpečnost, výdrž baterií a ochrana osobních údajů jsou největšími překážkami pro běžné použití dronů. „Záchranné složky aktuálně používají přístroje, které mají 15–20 kg, jsou velmi drahé a pomáhají například díky termokamerám v terénu. Problémem je zde legislativa, která i pro složky záchranného systému neumožňuje volné použití,“ vysvětluje Jan. Předpisů a pravidel pro získání určité výjimky je poměrně dost. Dalším problémem jsou samotné stroje, které jsou velké a těžké, pokud by spadly, dochází k velkému ohrožení. „Závodní drony, které jsme testovali se záchrannou službou, váží několik set gramů, a přitom dokáží skoro to samé. A to by mohla být cesta,“ naznačuje Jan.

Budoucnost dronů a jejich rozšíření pro běžné uživatele ale také nejspíš nebude vypadat jako ze seriálu Futurama, bezpečnostní omezení budou i nadále tuto technologii držet v mezích volnočasové zábavy. „Nedokážu odhadnout, jestli budou drony používány jako dopravní prostředky. Co se týče pořizování fotek, to už je dnes docela standard,“ dodává Jan.