„Zachraňuje mě pospolitost.“ Jak prožívají válečné dny Ukrajinci v Česku?

7. březen 2022

V roce 2020 žilo v České republice přes 165 000 Ukrajinců. Velká část z nich přichází do Česka kvůli ekonomickým důvodům. Za vzděláním i prací sem přišla dnes šestadvacetiletá marketérka Ivana, spisovatelka Iryna zase za životní změnou. Básník Tim Postovit nebo hudebnice Dmitrievna jsou v Česku kvůli svým rodičům. Všichni z nich ale na válkou zmítané Ukrajině mají nějaké blízké. V sérii Exil sledujeme jejich příběhy – jak se do Česka dostali? A jak prožívají kritické dny?

90. léta se na Ukrajině nesla ve znamení drastického ekonomického propadu, který znamenal horší životní podmínky. To přivedlo do Česka spoustu lidí, kteří se aktuálně ze zahraničí snaží pomoci blízkým v rodné zemi.

Tim Postovit

„Moji rodiče se z Ukrajiny odstěhovali v roce 1997, krátce po nabytí svobody, protože oba se věnují umění a v prostředí porevolučního chaosu a korupce pro to umění nenacházeli odbyt. Takže se přestěhovali do Izraele kvůli židovskému původu naší rodiny. No a z Izraele pak do Čech, protože mamka je etnická Češka,“ líčí svou cestu do České republiky básník Tim.

Jeho příbuzní zůstali na Ukrajině, mladý básník je s nimi ale v častém kontaktu. „Moje širší příbuzenstvo se aktuálně snaží zapojit do pomoci, někteří z nich jsou ale na útěku, například v Karpatech. Ti, kteří zůstali v Kyjevě, se zapojují do takzvaných oddílů teritoriální obrany,“ říká.

Jaké politické kroky mladí Ukrajinci v Česku vyhlíží? Doufají, že se na Ukrajince začnou Češi po krizi dívat jinak než jako na levnou pracovní sílu? A kterou oblast Ukrajiny označuje marketérka Iva jako tamní Sudety? Poslechněte si celý příspěvek.

autor: Aneta Martínková
Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více o tématu

    Mohlo by vás zajímat

    E-shop Českého rozhlasu

    Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

    Václav Žmolík, moderátor

    tajuplny_ostrov.jpg

    Tajuplný ostrov

    Koupit

    Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.