Zagami Jericho v Czechingu 2017: Teď mám takové temnější období, kdy se hledám

Mladá producentka a zpěvačka si získala pozornost minulý rok svým debutem City is My Church. Během několika málo měsíců se stala Divokou kartou Statéru Radia Wave, získala nominaci na cenu Vinyla v kategorii Objev roku a mnoho nabídek na koncertování. Nyní je nominovaná i v hudebně exportním projektu Radia Wave, který vybírá talenty alternativní popové scény s potenciálem uspět v zahraničí. Absolutního vítěze, který získá možnost nahrát a vydat nové EP, hned několik příležitostí koncertovat v zahraničí i možnost dostat svou hudbu do zahraničních rádií, vybere odborná porota. Svého favorita můžete vybrat i vy, na stránkách Czechingu.

Vybavuješ si nějaké zásadní momenty z doby, kdy jsi se učila základy hudební produkce?
Velký zlom přišel s hrou Hotline Miami, která měla výborný soundtrack a ten ovlivnil mou tvorbu na hodně dlouhou dobu. Až vlastně do teď.

„U Zagami je strašně zřetelný nějaký posun. Přemýšleli jsme, jestli na ni není brzo, ale nakonec jsem se rozhodl ji do té vody hodit a zjistit, jak se s tím vypořádá, protože si myslím, že je to věc, která by ji mohla stimulovat a motivovat. Všechno si dělá sama a je dost velká solitérka. Chce si vše sama kontrolovat od vizuálů až po to, že si vše sama produkuje a zároveň zpívá. Ačkoliv je dost mladá, tak se snaží mít nad vším dohled a naučit se vše sama.“ Jiří Špičák, hudební dramaturg Radia Wave

Co všechno máš teď ve studiu? Čím sis ho vybavila?
To studio je tátovo. Já jsem se ještě do bodu, kdy si budu budovat vlastní studio ve vlastním bytě, nedostala. U nás to bylo všechno vybavené a zapojené, takže jsem si sedla a hotovo.

Kdy sis řekla, že se chceš věnovat hudbě profesionálně?
Spíš než, že by to mohlo jít, jsem si pár let zpátky řekla, že to musí jít. Že musím začít dělat něco vážného, aby se to nestalo takovým tím trapným koníčkem.

Co znamená, že to bereš vážně? Co je vlastně potřeba k budování hudební kariéry?
Budování kariéry a nějakého ikonického zvuku a vizuálu je pro mě hrozně složité. Člověk musí sám sebe hodně poznávat a musí si uvědomit, jak se vlastně chce reprezentovat. V jednu chvíli je něco super a druhý den vám to připadá zase strašné. Je to asi hodně o tom člověku samém. Co pustí a co naopak ne.

A co tam teď vevnitř máš?
Zrovna teď mám pocit, že vůbec nic, prázdno, černo, void. Teď mám takové temnější období, kdy se hledám.

Pojmenováváš nějak svou hudbu? Jak by se dal slovy vystihnout ten tvůj ikonický zvuk?
Já osobně moc neumím pojmenovat svou hudbu nějakým žánrem. Protože v ní mám elementy z různých žánrů, které možná lidé normálně nespojují. Můj žánr je Zagami Jericho.

A jak vlastně vznikla postava Zagami Jericho?
Tahle přezdívka vznikla daleko dřív, než jsem se začala víc prezentovat hudbou. Omezovat se ale jen na to, že Zagami Jericho popisuje osobu, by bylo hrozně svazující.

Co zpětná vazba? Přeci jen jsi výrazná postava a kromě hudby dbáš hodně i na vizuální stránku. Dostala jsi někdy nějakou zajímavou zpětnou vazbu? Že by ti třeba někdo řekl, že jsi ho inspirovala?
Ještě jsem se myslím nedostala do bodu, kdy bych někoho inspirovala, aspoň mi to nikdo ještě neřekl. Spíš se sama nechávám inspirovat a nasávám všechno, co se mi líbí, a pak to zas vychází nějak zpátky a vypadá a zní to nějak takhle.

Jak si vlastně představuješ úspěch v rámci své hudební kariéry?
Nejvíc mi asi dělá dobře, když mi lidé řeknou, že je moje hudba přivedla na jiné myšlenky. Nebo že si třeba poslechli nějakou písničku a v hlavě viděli tohle a tohle. Já jsem jen médium. Cíl by asi byl, mít nějaký vliv na lidi a na to, jak myslí nebo jak se oblékají.

Co považuješ za svůj největší dosavadní úspěch?
Asi to, že se o mně ví a mluví a že ta hudba má očividně nějaký smysl.

Jaký je to postavit se sama před publikum? Jakou jsi zatím měla zkušenost třeba na větších festivalech?
Ty velké stage na festivalech jsou zatím takové osamělé. Tam je obrovský prostor mezi mnou a těmi lidmi a ti lidé většinou nestojí ani moc blízko. Zatím jsem tedy preferovala menší kluby a menší stage, protože i když tam lidé nebyli namačkaní, tak mezi námi nestála obrovská bedna, plot a sekuriťáci.

Přemýšlela jsi už někdo o tom, že bys chtěla hrát v zahraničí?
O tom jsem uvažovala už od začátku. Tím, že zpívám anglicky, a ne česky, tak nejsem omezená na naši scénu a zemi. Ta hudba taky není cílená jen na nějaký stát a určité myšlení lidí, kteří žijí na konkrétním místě. Jde mi o to, dělat hudbu na světové úrovni, aby si ji poslechl i někdo, kdo zrovna není můj kamarád.

Profil Zagami Jericho najdete tady.

Co by ti nejvíce pomohlo při budování tvé kariéry a třeba i na cestě do zahraničí?
Klid. Teď už naštěstí nastalo období, kdy se nezaměřuji na koncertování a to ukazování ostatním. Teď chci spíše vymýšlet nové album a nějaký nový koncept živého vystoupení. A nejvíc mi pomáhá bavit se s jinými hudebníky, jak to oni mají, poznávat a vědět, že v tom nejsem sama. Že nejsem jediný člověk, který řeší tyhle věci kolem živého hraní, produkce a nějakého hledání se.