Zahrádkářské kolonie: Soukromé ráje velké 300 m²

Chatařům, chalupářům a zahrádkářům začala sezóna. Je čas uklízet, sázet, prořezávat a stříhat. My jsme se vydali za ryze městským fenoménem – do jedné pražské zahrádkářské kolonie.

„V posledních letech přibývá v naší kolonii mladších lidí. Rozhodně tady nepotkáte jen samé důchodce. Lidi, kteří bydlí celý život ve městě, mají chuť být v nějakém vztahu k přírodě. Chatu někde za Prahou si i z finančních důvodů nemůže každý dovolit, a tak je pronájem zahrádky v zahrádkářské kolonii ideální řešení,“ vysvětluje nám hned na úvod zahrádkář Jaromír Sova a reaguje tak na náš údiv, když na několika zahrádkách vidíme pilně pracovat lidi, kterým určitě není víc než třicet.

Zahrádky v této pražské kolonii mají všechny300 m²a na každé stojí malý dřevěný nebo zděný domek. Někteří mají na zahradě jezírko, jiní pěstují hlavně ovocné stromy, převládá taková ta „česká zahrádkářská klasika.“ Ve svých řadách ale prý mají i zapáleného kaktusáře, který má zahrádku plnou sukulentů.

Jako člen zahrádkářské kolonie samozřejmě musíte dodržovat určitá pravidla. „O svůj pozemek se musíte starat a udržovat ho. Taky je potřeba dodržovat noční klid a nedělat hluk po 23. hodině. Máme taky určené časy, kdy můžete na zahrádce spalovat listí a plevel, abyste dýmem nerušili ostatní,“ vysvětluje nám jednatelka zahrádkářské kolonie Blanka Strašíková.

02660267.jpeg

Pro majitele zahrádek většinou jejich zahradní dílec (jak se pozemku správně říká) představuje únik od všední městské reality. Na zahrádky hodně lidí chodí i ve všední dny po práci a přes léto na nich tráví téměř každý víkend. Zaklapne za vámi červeně natřená branka a rázem jste v jiném světě. Hluk velkoměsta sem téměř nedoléhá, a kdybyste v dálce neviděli pražské paneláky, tak byste měli pocit, že ani nejste v Praze.

První zahrádkářské kolonie na našem území začaly vznikat už na konci 19. století. Často se jednalo o tzv. dělnické zahrady, které se levně pronajímaly chudším dělnickým rodinám, které si díky vlastní úrodě ze zahrádky mohly vylepšit svůj skromný jídelníček. První „zahrádky chudých“ začaly vznikat v Anglii a v Německu, a to zejména v průmyslových oblastech. Na našem území se první dělnické zahrádky začaly budovat v Praze. Dnes najdete zahrádkářské kolonie po celé České republice a ta, kterou jsme navštívili my, vznikla ve 40. letech. I když dnes bohužel občas zahrádky ustupují ve městech komerční zástavbě, stále je v Českém zahrádkářském svazu sdruženo 170 000 lidí – a pro zahrádkaření je pozitivní, že je mezi nimi i dost mladých lidí.

autoři: Ivana Veselková , Susana
Spustit audio