Zapomeňte na Metallicu s orchestrem, smyčce v temné a tvrdé hudbě mohou mít své smysluplné místo

Dirty Three v Modelářích tentokrát reprezentovali jen jednu z mnoha podob, podobně divoce, i když zcela v jiném kontextu, pracují s houslemi a violou totiž třeba Remains of the Day nebo Flogging Molly.

Ti první smyčci podtrhují epičnost tzv. portlandského crustu, který vždy stál na temné atmosféře, a stávají se tak velmi snadno identifikovatelnými vedle svých kolegů z Tragedy nebo From Ashes Rise. Oproti tomu Flogging Molly, hrající irský punk, pracují s houslemi v tradičnějším pojetí vycházejícím primárně z lidové hudby zeleného ostrova.

S temnou hudbou hodně ladí i violoncello – poslední roky znamenaly vzestup jak pro Helen Money (která kromě sólové tvorby spolupracovala třeba s Russian Circles i Mono) či Hildur Guðnadóttir, která výrazně promluvila do zvuku poslední desky Sunn O))) a samozřejmě vystřelila díky autorským soundtrackům k seriálu Černobyl či filmu Joker.

Stále více je slyšet též o berlínské skladatelce Martině Bertoni, jejíž cello hraje zásadní roli na společných deskách Teha Tearda a Blixy Bargelda. Jeho možnosti zkoumá na aktuálním hypnotickém albu Music for Empty Flats.

Jakou podobu mohou mít smyčce v tvrdé hudbě a jaká jsou úskalí spojení metalu a symfonického orchestru? A budou někdy hrát Dimmu Borgir v oblecích a symfonici ve warpaintech? Dozvíte se v Modelářích.