Zbojníci - hrdinové, nebo obyčejní zločinci?
Byli zbojníci lidoví hrdinové, nebo obyčejní zločinci? Na tuto otázku se alespoň částečně pokouší odpovědět výstava v Národopisné expozici Národního muzea v Kinského zahradě v Praze. Do prostor tamního Musaionu se můžete za zbojníky vydat až do listopadu.
Na výstavě v pražském Musaionu se můžete podívat, jak vypadala taková běžná zbojnická výbava – valašky, pistole, nože, čutory, ale také oblečení a klobouky. Kromě prohlídky dobových předmětů se na výstavě můžete začíst do životních osudů nejslavnějších slovenských nebo moravských zbojníků a dozvíte se i něco o jejich každodenním životě a o jejich zvycích. Expozice se věnuje zbojníkům z karpatské oblasti, ale jak vysvětluje autor výstavy Adam Votruba, svého času se zbojníci vyskytovali i v dalších koutech světa.
Poslechněte si rozhovor s Adamem Votrubou uvnitř příspěvku.
A jak vypadal takový romantický zbojnický život? A byli tedy zbojníci spíš hrdinové, kteří bohatým brali a chudým dávali, a nebo jen chtěli obohatit sami sebe? Adam Votruba tvrdí, že náplň činnosti jednotlivých zbojnických družin se často hodně lišila. Stejně tak motivace, proč být zbojníkem, oscilovala od ušlechtilých politických cílů až k těm více pragmatickým.
Proto ani na otázku v podtitulu výstavy – zločinci, nebo hrdinové? – neexistuje jednoznačná odpověď. Pro vesnické obyvatelstvo byli zbojníci spíš hrdinové, pro feudální vrchnost jednoznačně zločinci. I proto jich většina skončila na popravišti. Někteří zbojníci se ale vyřádili a pak se vrátili ke spořádanému životu. I po letech na ně ale často vrchnostenský trest dopadl.
S nástupem kapitalismu zbojnictví odzvonilo. ¨
Kromě životních osudů nejslavnějších slovenských a moravských zbojníků je na výstavě jeden koutek věnován i českému loupežníkovi Babinskému a dozvíte se i něco o tom, jak a proč se zbojnické legendy rozvíjely v dobách komunistického režimu.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
