Zemřel sci-fi spisovatel Brian Aldiss, prorok temných budoucností lidstva

21. srpen 2017

Rodina britského spisovatele Briana Aldisse dnes potvrdila, že tento klasik žánru science fiction zemřel 19. srpna ve věku 92 let. Na Twitteru jeho smrt oplakal například Neil Gaiman nebo Graham Coxon z kapely Blur. Pro znalce sci-fi literatury je Aldiss skutečně nepřehlédnutelné jméno, i když nepatří k autorům s tak vyhraněným rukopisem jako Isaac Asimov nebo Philip K. Dick. Aldiss stál na pomezí mezi tradicí „tvrdé SF“, která vycházela z exaktních věd a zabývala se většinou dobrodružnými a akčními příběhy pro mládež, a „měkké SF“, která byla humanitněji a umělečtěji zaměřená. Začal psát v padesátých letech, kdy tvrdá SF dominovala, ale pozdější autoři ho citovali jako jednoho z prvních „změkčovatelů“. Aldissovo psaní nepochybně formovala jeho zkušenost vojáka ve druhé světové válce, kde se dokonce účastnil bojů v Barmě. Jeho nejznámější prózy mají často pesimistický charakter a líčí světy daleké budoucnosti, kdy lidstvo upadlo do barbarství. S oblibou také přemýšlel o tom, jak lidskou civilizaci ovlivňují přírodní podmínky a vymýšlel světy, v nichž se ekosystém výrazně lišil od toho pozemského. Přímo krajinou barmské džungle je prý inspirovaný román Skleník odehrávající se v daleké budoucnosti, kdy se Země přestane otáčet a celý zemský povrch se pokryje hustou vegetací. Slavná trilogie Helikonie zase líčí svět, kde každé roční období trvá několik století, takže během jedné roční doby prožije celý svůj život hned několik generací. Nejslavnějším Aldissovým textem je ale román Nonstop o kosmické lodi, která cestuje vesmírem již řadu staletí a její obyvatelé už zapomněli na okolní svět. Slavné jsou také dvě Aldissovy povídky na téma umělé inteligence – Ale kdo nahradí člověka? a Superhračky vydrží celé léto. Podle druhé z nich vznikl scénář Kubrickova a Spielbergova filmu A. I. Umělá inteligence.

Spustit audio
  • Vozítko za 10 miliard korun se na Měsíc nakonec nepodívá. NASA ukončila jeho vývoj

    18. červenec 2024
    měsíc

    NASA ukončuje vývoj vozítka, které mělo na Měsíci hledat vodu. Americký Národního úřadu pro letectví a vesmír o tom informoval v prohlášení zveřejněném na webu. Vývoj podle listu The Verge stál přes 450 milionů dolarů, tedy asi 10 miliard korun. Podle NASA jsou důvodem ukončení projektu rostoucí náklady, několikrát odložené starty a možné ohrožení jiných projektů.

    Původně se předpokládalo, že bude VIPER spuštěn na konci roku 2023. NASA ale termín posunula na září 2025 kvůli zpoždění v dodavatelském řetězci. Za vozítkem stojí společnost Astrobotic, stejná firma má na svědomí i neúspěšný přistávací modul Peregrine.

    Před demontáží vozítka VIPER ho NASA do čtvrtka 1. srpna bezplatně nabídne jako celek americkému průmyslu a mezinárodním partnerům. Pokud o něj nebude zájem, agentura ho rozebere a díly z něj využije pro jiné vesmírné projekty.

  • Miliarda za ucelenou kostru dinosaura. Stegosaurus Apex překonal aukční rekord

    18. červenec 2024
    Kostra dinosaura

    Kostra stegosaura se v New Yorku prodala za 44,6 milionů dolarů. To je v přepočtu přes miliardu korun. Informuje o tom agentura AP. Pozůstatky prehistorického ještěra s přezdívkou Apex staré až 161 milionů let jsou považovány za jednu z nejúplnějších fosilií dinosaura vůbec.

    Cena překonala odhady, které se pohybovali mezi 4 až 6 miliony dolarů. Částka převýšila i předchozí aukční rekord. Za pozůstatky tyranosaura rexe přezdívaného Stan zaplatil v roce 2020 zájemce 31,8 milionu dolarů.

    Agentura AP připomíná, že prodej dinosauřích zkamenělin vyvolává jistou frustraci mezi paleontology, kteří mají pocit, že exempláře patří do muzeí nebo výzkumných center. Ta si ale nemohou dovolit tak vysoké aukční ceny.

    Aukční síň Sotheby's uvedla, že anonymní kupec je Američan a hodlá fosilii zapůjčit některé z veřejných institucí v USA.

    Kostra býložravého dinosaura Apexe je vysoká 3,3 metru a na délku měří 8,2 metru. Podle aukční síně žil stegosaurus dost dlouho na to, aby se u něj projevily známky artritidy.

    Jeho pozůstatky objevili v roce 2022 na soukromém pozemku paleontologa Jasona Coopera poblíž města Dinosaur v americkém státě Colorado.

  • Výzkumníci získají přístup k datům Instagramu. Zjišťují dopad na psychické zdraví mladých

    18. červenec 2024
    Instagram

    Společnost Meta pomůže vědcům zkoumat, jestli sociální síť Instagram škodí duševnímu zdraví dospívajících. Informuje o tom web The Verge, podle kterého mateřská společnost Instagramu zpřístupňuje data výzkumníkům. Pilotní program byl spuštěn ve spolupráci s Center for Open Science (COS).

    Výzkumníci získají přístup k datům Instagramu až na šest měsíců. K dispozici budou informace o tom, kolik účtů teenager sleduje, jak intenzivně Instagram využívá, jaké má nastavení účtu a další. Společnost Meta ale upozorňuje, že neposkytne přístup k demografickým údajům uživatele ani k obsahům příspěvků, komentářů nebo zpráv.

    COS tvrdí, že analýza dat přímo od Instagramu by mohla „přispět k pochopení duševního zdraví v kombinaci s dalšími zdroji informací“, jako jsou průzkumy a jiné typy studií. „Rodiče, politici, akademici a technologické společnosti se zabývají otázkou, jak nejlépe podpořit vývoj mladých lidí, kteří se pohybují v online prostoru. Potřebujeme ale více údajů, abychom získali ucelený obraz,“ uvedl ve svém prohlášení Curtiss Cobb, viceprezident pro výzkum společnosti Meta.

    Vliv Instagramu na duševní zdraví dospívajících se už nějakou dobu řeší. V roce 2021 přišla whistleblowerka společnosti Facebook Frances Haugenová s řadou uniklých dokumentů, včetně interního výzkumu, který naznačoval, že „dospívající viní Instagram ze zvýšené míry úzkostných epizod a depresí“. Vědci později vyzvali společnost Meta, aby zpřístupnila svůj výzkum duševního zdraví.

    Instagram od té doby zavedl funkce, které mají děti před negativním vlivem aplikace chránit. Obavy ale přetrvávají. To vedlo k záplavě zákonů o ochraně dětí a k zákonů o ověřování věku v USA.

  • Tání polárního ledu mění tvar planety. Země „tloustne“ a prodlužuje se den

    17. červenec 2024
    Arktický ledovec

    Podle vědců je tento jev pozoruhodnou ukázkou toho, jak lidstvo svou činností proměňuje Zemi. Podobně jako přírodní procesy, ty ale probíhají miliardy let. Změna délky dne se sice pohybuje v řádu milisekund, ale to stačí na potenciální narušení mnoha procesů, které jsou závislé na přesném měření času. Výzkum publikovaný v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences použil pozorování a počítačové rekonstrukce k posouzení vlivu tání ledu na délku dne. 

    Klimatická krize nepatrně prodlužuje den. Tání polárního ledu totiž pozměňuje tvar planety a zpomaluje rotaci Země. Jen malé změny přitom můžou narušit jak internetový provoz, tak finanční transakce a GPS. Závěry studie zveřejnil web The Guardian

    Délka dne se v průběhu geologického vývoje Země neustále prodlužuje v důsledku gravitačního vlivu Měsíce na oceány a pevninu planety. Tání grónského a antarktického ledovce kvůli globálnímu oteplování způsobenému lidskou činností způsobuje přerozdělování vody uložené ve vysokých zeměpisných šířkách do světových oceánů. To vede k většímu množství vody v mořích blíže k rovníku. Tím se Země stává oblejší, chcete-li, tlustší, a zpomaluje se tím její rotace. Den se tak prodlužuje.

    „Můžeme pozorovat vliv člověka na celý zemský systém,“ říká profesor Benedikt Soja z ETH Zurich ve Švýcarsku. „A to nejen lokálně. Opravdu zásadně měníme způsob, jakým se naše planeta pohybuje v prostoru a otáčí se,“ říká vědec.

    Měření času je založené na atomových hodinách, které jsou velmi přesné. Čas jednoho dne – jedné otáčky Země – se však mění v důsledku působení Měsíce a následných slapových jevů i některých dalších faktorů. Jde například o pomalý odraz zemské kůry po ústupu ledovců vytvořených v poslední době ledové.

    Tyto rozdíly je třeba zohlednit, říká Soja: „Všechna datová centra, která provozují internet, komunikaci a finanční transakce, jsou založena na přesném načasování.“ Přesný čas potřebujeme také pro navigaci, zejména pro družice a kosmické lodě.

  • Z peruánského kmene Mashco Piro jsou lidé na útěku. Těžaři vyhánějí původní obyvatele Amazonie

    17. červenec 2024
    dřevo, les, odlesňování, deforestace

    Organizace Survival International zveřejnila vzácné snímky domorodého kmene Mashco Piro z odlehlé peruánské Amazonie, který dříve zcela odmítal kontakt s civilizací. Na fotkách jsou zachyceny desítky lidí na břehu řeky blízko míst, kde působí těžařské společnosti. 

    Domorodce z Mashco Piro vyfotografovali na konci června na břehu řeky v oblasti Madre de Dios na jihovýchodě Peru nedaleko hranic s Brazílií. V posledních týdnech lidé z kmene častěji vycházejí z deštného pralesa a hledají potravu. Zřejmě se chystají kvůli přítomnosti dřevorubců odstěhovat pryč. O reakcích domorodých obyvatel kmene na těžbu dřeva píše například server ABC News.

    „Tyto neuvěřitelné snímky ukazují, že velké množství izolovaných Mashco Piro žije jen několik kilometrů od místa, kde se chystá těžba dřeva,“ uvedla ředitelka Survival International Caroline Pearceová. Více než 50 lidí z kmene Mashco Piro se v posledních dnech objevilo poblíž vesnice kmene Yine zvané Monte Salvado. Další skupina 17 lidí se objevila u nedaleké vesnice Puerto Nuevo, uvedla nevládní organizace, která hájí práva původních obyvatel.

    Mashco Piro, kteří obývají oblast mezi dvěma přírodními rezervacemi v Madre de Dios, se zpravidla mimo prales objevují zřídka a s Yine ani s nikým jiným příliš nekomunikují, uvádí Survival International. Na území obývaném kmenem Mashco Piro má několik společností koncese na těžbu dřeva. Jedna z firem, Canales Tahuamanu, tady vybudovala podle organizace Survival International více než 200 km silnic, po kterých těžební vozy jezdí.

    Podle peruánské vlády místní obyvatelé nahlásili, že viděli lidi z kmene Mashco Piro na řece Las Piedras. Mashco Piro byli spatřeni také za hranicemi v Brazílii, uvedl Rosa Padilha z Misionářské rady brazilských katolických biskupů ve státě Acre. „Utíkají před dřevorubci na peruánské straně,“ řekl. „Jsou to lidé, kteří nemají klid, protože jsou stále na útěku,“ dodal.

  • Číňan pašoval v kalhotách stovku živých hadů. Celníci ho chytili

    17. červenec 2024
    letiště, lidé, kontrola, bezpečnost

    Víc než sto živých hadů různých druhů se snažil propašovat cestující na trase z Hongkongu do hraničního města Šen-čen. Měl je schované v kalhotách. 

    Celníci v prohlášení uvádějí, že zabavili 104 hadů včetně užovek mléčných a užovek kukuřičných, z nichž mnohé jsou v pevninské Číně nepůvodními druhy. Při kontrole celníci našli v kapsách kalhot, které měl cestující na sobě, šest plátěných stahovacích sáčků. Ty byly zalepené páskou.O incidentu informuje The Guardian.

    „Po otevření byli v každém sáčku živí hadi nejrůznějších tvarů, velikostí a barev,“ píše celní správa. Doprovodné video pak ukázalo dva pohraničníky, jak nahlížejí do průhledných plastových pytlů naplněných svíjejícími se červenými, růžovými a bílými hady.

    Čína je jedním z největších světových center obchodu se zvířaty. Jde o velmi výnosný obchod. Čínské úřady přiznávají, že ročně se v něm protočí více než 70 miliard amerických dolarů. Nejčastěji se jedná o maso krys, hadů a netopýrů. Tyto druhy masa jsou přitom na trhu mnohdy dražší než kuřecí a vepřové. Nejde přitom jenom o prodej masa a vnitřností, ale i o byznys spojený s tradiční čínskou medicínou. Ta využívá různé části těl volně žijících zvířat.

    Divoká zvířata k čínskému jídelníčku a medicíně patří už tisíce let. Úřady ale v poslední době nezákonný obchod potlačují. Nejde jen o maso, ale také o drastický způsob, kterým lidé zvířata zabíjejí. Zákony o biologické bezpečnosti a kontrole nemocí v zemi navíc zakazují dovoz nepůvodních druhů zvířat bez povolení.

  • Těšíte se na Vánoce nebo letní dovolenou? Pak vám čas utíká rychleji, zjistili vědci

    16. červenec 2024
    Čas

    Také vám občas připadá, že čas běží neúprosně rychle? Možná je to tím, že očekáváte něco pěkného, třeba letní dovolenou nebo vánoční svátky. Vědci zjistili, že pozitivní emoce jsou spojeny s rychlejším vnímáním času a těm, kteří se na něco těší, opravdu utíká rychleji.

    Za novou studií stojí výzkumníci z Liverpool John Moores University. Jejich výsledky ukázali, že 76 % lidí ve Velké Británii připadá, že Vánoce přicházejí rok od roku rychleji, 70 % dotázaných v Iráku zase říká totéž o Ramadánu, píše britský list Independent.

    Podle vědců může očekávání události nebo termínu vytvořit pocit naléhavosti, což také způsobuje iluzi, že čas plyne rychleji. Naopak když se něčeho obáváme, třeba lékařských výsledků, čas se táhne pomalu.

    „Čekání se obvykle nepříjemně táhne. Pociťujeme při tom vysoké množství stresu a většina naší mentální kapacity je zaměřena na samotné čekání. Snažíme se od něj odvést pozornost, ale věci, kterými si běžně krátíme čas, nás nebaví. Nedostatek aktivity, stres a zaměření na plynutí času způsobuje, že se dlouho vleče,“ vysvětluje profesorka psychologie Ruth Ogden. Podle ní může plánování některých událostí nebo dovolených s předstihem člověku umožnit mít lepší kontrolu nad svým vnímáním času.

  • Teenageři v USA cítí méně podpory, než si myslí jejich rodiče, ukázala studie

    16. červenec 2024
    Teenageři

    Američtí dospívající pociťují méně podpory, než si jejich rodiče myslí. Vyplývá to z nové zprávy Národního centra pro statistiku ve zdravotnictví. Podle ní asi pouze čtvrtina teenagerů vždy dostává sociální a emoční podporu, kterou potřebují. Jejich rodiče jsou oproti tomu přesvědčeni, že se to děje téměř třikrát častěji.

    Celkově si ve výzkumu 93 % rodičů myslelo, že jejich děti dostávají vždy nebo obvykle sociální a emoční podporu, kterou potřebují. Potvrdilo to pouze asi 59 % teenagerů. Naopak 20 % teenagerů tvrdí, že cítí podporu zřídka nebo nikdy, ve srovnání s pouhými 3 % rodičů se stejným názorem.

    Podle nové studie byla deprese a úzkost téměř třikrát častější u teenagerů, kteří necítili emoční podporu, než u těch, kteří ji cítili. Provázely je také další problémy, například nekvalitní spánek, špatné zdraví a nízká životní spokojenost, píše americký server CNN.

    Odborníci zdůrazňují, že je důležité, aby dospělí s teenagery dostatečně komunikovali. Zvlášť v dnešní době digitálních technologií a sociálních sítí, kdy fyzická blízkost nemusí vždy znamenat emoční propojení. „Podpora dospívajících je jednoduchá, stačí se o ně dostatečně zajímat a být k nim empatický,“ říká psycholožka Lisa Damour.

  • Žádný livestream ani stories. Bob Dylan na svých koncertech zakázal mobily

    16. červenec 2024
    Bob Dylan

    Fanoušci Boba Dylana se na některých jeho koncertech budou muset obejít bez mobilních telefonů. Americký písničkář jejich používání zakázal na svých dvou vystoupeních v Edinburghu, kde zahraje 5. a 6. listopadu, píše britský server BBC.

    Návštěvníci Usher Hall ve skotské metropoli budou na koncertě 83letého zpěváka požádáni, aby své mobily uložili do speciálních pouzder, která se při vstupu do sálu automaticky uzamknou. Svá zařízení si z kapsičky vyndají zase po skončení vystoupení.

    „Věříme, že takto si koncert všichni lépe užijí,“ vysvětlují Dylanovi zástupci zákaz mobilů na koncertech. „Naše oči se trochu více otevřou a naše smysly jsou o něco bystřejší, když ztratíme technologickou berličku, na kterou jsme si tolik zvykli.“

    Bob Dylan je jedním z nejuznávanějších skladatelů všech dob. Vyhrál 10 cen Grammy i Nobelovu cenu za literaturu. Svou kariéru zahájil v roce 1962 singlem Mixed-Up Confusion, se kterým se ve Velké Británii ani USA neprosadil. O tři roky později se však proslavil řadou úspěšných hitů jako The Times They Are A-Changin', Subterranean Homesick Blues a Like A Rolling Stone.