Zemřel Scott Weiland, charismatický hlas grungeové generace

V loňském květnu Evropská unie schválila nový reformní balíček pro ochranu designu, který přinesl zásadní změnu i v oblasti 3D tisku. S účinností od 1. května 2025 vstoupilo v platnost Nařízení (EU) 2024/2822, které rozšiřuje právní ochranu registrovaných designů na digitální podoby, včetně 3D modelů. Za porušení práva je aktuálně považováno nejen zhotovení fyzické kopie, ale i samotné vytvoření nebo šíření souboru určeného pro 3D tisk, a to i v případě, že k samotnému tisku vůbec nedojde.

Rozhodnutí zemského soudu v Düsseldorfu znamená, že design kytary Stratocaster je chráněn před napodobeninami v Německu i celé Evropské unii, bez ohledu na místo výroby těchto nástrojů. Firmám, které by ochranu porušily, hrozí pokuty. Spor vznikl poté, co společnost Yiwu Philharmonic Musical Instruments Co. nabízela prostřednictvím platformy AliExpress kytary ve stylu Stratocasteru. Informoval o tom server MusicRadar.

„Toto rozhodnutí představuje významné potvrzení toho, že Stratocaster je originálním tvůrčím dílem, a důležitý krok v ochraně integrity designu a duševního vlastnictví společnosti Fender,“ uvedl Aarash Darroodi, generální právní zástupce a administrativní ředitel společnosti Fender.

Podle organizace Music Industries Association verdikt pomáhá chránit autenticitu a standardy kvality spojené s nástroji Fender a zároveň omezuje záměnu mezi originálními výrobky a napodobeninami. Rozhodnutí má také podpořit dlouhodobou hodnotu a sběratelskou atraktivitu originálních kytar Fender. Model Stratocaster byl poprvé představen v roce 1954 a patří k nejvýznamnějším elektrickým kytarám hudební historie.

Farmář z obce Raddusch v okrese Oberspreewald-Lausitz nahlásil policii krádež 48 kusů skotu z pastviny. Škoda byla odhadnuta na přibližně 75 tisíc eur, tedy v přepočtu až na 1,8 milionu českých korun. Jen o dva týdny dříve zmizelo poblíž Herzbergu v okrese Labe-Elster v Braniborsku dalších 74 kusů dobytka. Na místě policie nalezla stopy po nákladních vozidlech. Další případ se odehrál už v dubnu ve Falkenbergu, rovněž v okrese Labe-Elster, kde z chovné farmy zmizelo 69 telat. O událostech informoval server Euronews.

Podle dosavadních zjištění počet podobných případů roste zejména ve východním Německu. Organizované skupiny se podle policie zaměřují především na větší stáda. Braniborsko je aktuálně považováno za jednu z nejvíce zasažených oblastí.

Pachatelé často útočí v noci. Aby zakryli původ zvířat, odstraňují ušní známky nebo je nahrazují padělanými identifikátory. V některých případech existuje podezření, že používají sedativa, aby zvířata během nakládání zůstala klidná.

Není to navíc poprvé, co je zemědělství v Německu v ohrožení kvůli krádeži dobytka. Podobná kauza prolétla médii již v loňském listopadu. Nejde přitom jen o zvířata, terčem pachatelů jsou také zemědělské stroje, úroda, pesticidy nebo osiva. Jen v Meklenbursku-Předním Pomořansku bylo v roce 2025 nahlášeno 17 krádeží pesticidů a osiv. Celkové škody se podle německého portálu Agrarheute blíží k 24,3 milionů korun.

Do rodičovského fóra na Redditu přibylo více než 400 reakcí. „Extrémně. Je to extrémně vyčerpávající a doslova neustále,“ napsal jeden z respondentů. Podobný názor sdílely stovky dalších uživatelů.

Podle serveru BBC existuje řada důvodů, proč se dnešní rodiče cítí vyčerpanější, a ne všechny souvisejí přímo se spánkem. Mnoho rodin například vychovává děti bez širší podpory komunity, zatímco rodiče zároveň musí skloubit pracovní život s péčí o děti. Spánek se navíc po narození potomka výrazně mění, ať už kvůli nočnímu kojení novorozence, nebo brzkému vstávání předškoláků.

Jedna ze studií například zjistila, že prvorodičky v Německu spí během prvních tří měsíců po narození dítěte v průměru o hodinu méně než před otěhotněním. U otců jde přibližně o ztrátu dvaceti minut spánku. Přestože se délka spánku po prvních měsících postupně prodlužuje, ani po šesti letech se rodiče podle výzkumu zcela nevrátili ke spánkovému režimu, který měli před narozením dítěte.

Nejde však jen o častější noční probouzení. Výzkumy ukazují, že lidé v lovecko-sběračských společnostech se během noci probouzeli dokonce častěji než dnešní populace. Nedostatek spánku moderních rodičů může podle odborníků souviset také s tím, že od průmyslové revoluce společnost začala klást důraz na „konsolidovaný“ spánek – tedy dlouhý a nepřerušovaný odpočinek během noci. Pro BBC to uvedla Helen Ballová, ředitelka britského centra Durham Infancy and Sleep Centre.

„Naši předkové pravděpodobně neměli tak silnou praktickou potřebu spát v jednom nepřetržitém bloku,“ vysvětluje Ballová. „Nebyl na ně vyvíjen tlak pracovat od devíti do pěti, což dnes vyžaduje dostatek kvalitního spánku, aby lidé mohli další den bezpečně fungovat. Také neřídili auta ani neobsluhovali těžké stroje,“ uvádí ředitelka centra na základě své zkušenosti z projeku porovnávající spánek dospívajících.

„Nebýt války, nikdy bych se náhradní matkou nestala,“ říká Karina pro BBC. Žena nyní žije v bytě poskytnutém klinikou. Za odnošení dítěte má slíbeno asi 370 000 korun, což je zhruba dvojnásobek průměrného ročního platu na Ukrajině. Původně měla dostat více, ale poté, co jedno z dvojčat, která čekala, v děloze zemřelo, jí byla odměna podle smlouvy snížena. Přesto plánuje v budoucnu odnosit tolik dětí, kolik její tělo dovolí, aby si našetřila na bydlení.

Náhradní mateřství na Ukrajině nezastavila ani válka, jak píše list Guardian. Země byla před konfliktem po Spojených státech pravděpodobně druhým největším centrem komerčního náhradního mateřství na světě. Válka to nezměnila. Ukrajinský parlament teď zvažuje zákon, který by na věc přísněji dohlížel a zakázal k němu přístup cizincům, kteří tvoří 95 % klientely.

Zastánci zákona tvrdí, že reprodukce se stala komoditou a kliniky zneužívají zranitelné ženy v tíživé situaci. Argumentují také tím, že by ukrajinské ženy neměly rodit děti pro cizince v době, kdy porodnost v zemi kvůli válce prudce klesla. „Kvůli válce roste počet zoufalých žen a kliniky jim nabízejí tuto možnost, protože západní páry chtějí koupit děti levně,“ říká aktivistka za práva žen Maria Dmitrijevová, která požaduje úplný zákaz této praxe.

Existují i tragické případy, kdy biologičtí rodiče dítě po narození nepřevzali, například kvůli tomu, že se narodilo s postižením. Ty pak končí v péči státu, který nemá přesné statistiky o tom, kolik „opuštěných“ dětí z náhradního mateřství v systému je.

Na druhé straně stojí páry, kterým náhradní mateřství na Ukrajině změnilo život k lepšímu. Manželé Bajwovi z Londýna se pět let marně pokoušeli o dítě. Kvůli přísným britským zákonům a vysokým nákladům ve Spojených státech, kde by náhradní mateřství stálo přes 3 miliony korun, zvolili Ukrajinu, kde je proces vyšel zhruba na polovinu. Své dítě si z Kyjeva odvezli loni v srpnu, přestože rodina strávila první tři měsíce jeho života v protileteckých krytech během bombardování.

Nikdo přesně neví, kolik kusů jelení zvěře v Británii žije. Nejčastější odhad, dva miliony, je podle listu Economist v nejlepším případě kvalifikovaným tipem. Je ale jasné, že jejich počty rostou. Podle některých odhadů i dvojnásobně oproti době před 20 lety.

Jelení zvěř způsobí ročně až 74 000 dopravních nehod. Ničí úrodu a je hrozbou pro biodiverzitu. V roce 2023 musela nemocnice v Plymouthu posílit ochranku poté, co byli na videu zachyceni dva jeleni, jak se procházejí po chodbě.

Dlouhodobý problém urychlila pandemie covidu-19, která zadržela lovce doma, jak píše britská BBC. Ročně se uloví kolem 350 000 kusů, toto číslo by se však mělo zdvojnásobit.

V Británii lidé navíc nejsou zvyklí konzumovat zvěřinu. Výsledkem je, že populace britské jelení zvěře se přibližně každých 20 let od 70. let minulého století zdvojnásobuje. A teď už je to problém.

Co se s tím dá dělat? Vláda plánuje zvyšovat poptávku po zvěřině. Někteří doufají v humánní alternativy, jako jsou vysoké ploty nebo antikoncepční návnady. K regulaci populace pomocí přirozených predátorů by bylo potřeba minimálně 15 000 vlků, ale ti jsou ve Spojeném království přes 200 let vyhubeni.

Ve většině případů sportovcům pomáhají nové technologie, které způsobily revoluci ve sportovní medicíně, od chirurgických zákroků přes výživu až po duševní zdraví. Některé z metod působí spíše jako sci-fi než věda, jak píše list New York Times.

Zařízení Ammortal Chamber sice zní jako z fanouškovské fikce o Harrym Potterovi, ale poprvé se o něm začalo mluvit v souvislosti s quarterbackem Los Angeles Rams Matthewem Staffordem a jeho bolavými zády. Stafford mizel v záhadném stříbrném přívěsu přímo v tréninkovém areálu. Ammortal Chamber, stojí 159 500 dolarů, tedy přes 3 miliony korun, píše web USA Today.

Zařízení vypadá jako rekvizita z laboratoře na výrobu androidů – průsvitné lůžko plovoucí uvnitř obřího vaflovače. Starším sportovcům, jejichž těla jsou křehčí a regenerují pomaleji, nabízí tento nástroj něco neocenitelného: čas.

Ammortal Chamber údajně pomáhá vměstnat 48 hodin regenerace do 24hodinového dne pomocí pěti souběžných metod: terapie červeným světlem, pulzního elektromagnetického pole pro regeneraci buněk, vibroakustiky pro zmírnění stresu, inhalace molekulárního vodíku a řízené meditace.

Klíčovým faktorem je také spánek. V době, kdy ligy posílají týmy k zápasům po celém světě, se sportovci potýkají s narušenými biorytmy. Týmy NBA nalétají za sezónu kolem 40 000 mil. Spánek je přitom nepřekonaným nástrojem pro kontrolu zánětů, což je proces, který se s věkem zpomaluje.

Marco Zucconi z Los Angeles Chargers zdůrazňuje, že bez kvalitního spánku jsou investice do drahých technologií zbytečné. To potvrzuje i bobistka Elana Meyers Taylorová, která ve 41 letech vyhrála olympijské zlato. Přiznává, že bez pomoci manžela, který se staral o děti, aby se mohla vyspat, by kvůli vyčerpání a bolestem zad kariéru ukončila.

Změnil se i pohled na stravu. Zatímco dřív baseballista Wade Boggs jedl před každým zápasem smažené kuře z pověrčivosti, dnes je výživa precizně řízena. Basketbalistka Alysha Clarková využívá nutriční poradkyni, která testuje její citlivost na potraviny a hladinu kortizolu. Basketbalové týmy jako Golden State Warriors dnes mají celé štáby pro plánování jídel a doplňků stravy.

„Rusko děti neunáší. Rusko je ‚zachraňuje‘. Neokupuje území. ‚Osvobozuje‘ je,“ píše Maksymov pro server Euronews. Podle něj je jazyk používaný ruskými úřady záměrně postavený na převracení reality. Únos se mění v záchranu, okupace v ochranu a ničení identity v její údajné zachování. 

Ukrajinské ministerstvo spravedlnosti eviduje k dubnu 2026 celkem 20 570 případů deportací a nucených přesunů ukrajinských dětí. Organizace na ochranu lidských práv ale odhadují, že další statisíce zůstávají pod ruskou kontrolou. Děti jsou umisťovány do ruských rodin, sirotčinců nebo vojensko-vlasteneckých táborů. Dostávají nové dokumenty, někdy i nová příjmení, a používání ukrajinštiny se podle autora stává kázeňským problémem. Některé děti navíc podle textu končí v programech zaměřených na vojenský výcvik a vlasteneckou převýchovu.

Maksymov připomíná případ Filippa Holovnii, kterého z Mariupolu odvezla ruská zmocněnkyně pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová. Ta později v médiích popisovala, jak se jí podařilo „překonat“ jeho proukrajinské postoje. „To není důkaz záchrany. Je to popis cíleného ničení identity dítěte,“ píše autor.

Dalším případem je podle webu Al-Džazíra osmnáctiletý Oleksandr Jakuščenko z Chersonské oblasti. Po deportaci do Ruska mu pěstounská rodina zadržovala pas a znemožnila návrat na Ukrajinu. V lednu 2024 spáchal sebevraždu. Jeho sestra Chrystyna byla mezitím umístěna do jiné rodiny a sourozenci už se nikdy nesetkali.

Maksymov dodává, že Rusko děti nejen deportuje, ale zároveň je militarizue jako ruské vojáky prostřednictvím vlasteneckých organizací a vojenského výcviku. „Jde o stát, který dal dětem jiné země nová jména, nové dokumenty a nové vlajky,“ uzavírá autor.

Když se poprvé objevila na veřejné politické scéně, bylo jí údajně pouhých devět let. Už tehdy ale působila dojmem, že je oblečená tak, aby na diváky zapůsobila. Od té doby se její styl oblékání stal elegantnějším a sofistikovanějším, píše server BBC.

Jihokorejská tajná služba se domnívá, že si ji Kim Čong-un vybral jako svou nástupkyni. Naznačuje to její rostoucí veřejná role navzdory velmi nízkému věku. Ču-e, které je dnes pravděpodobně třináct let, se vedle vůdce objevuje při raketových testech, vojenských přehlídkách nebo na zahraničních cestách.

S tím souhlasí i někteří analytici, kteří se domnívají, že její módní styl, hlavně kožené a kožešinové outfity nebo takzvaný „kohoutí“ účes současně ukazuje, že je připravována na vedení země.

„Protože je Ču-e stále velmi mladá, její věk by mohl být vnímán jako slabina budoucí vůdkyně. Zdá se, že režim ji obléká do formálních outfitů podobných těm, které nosí její matka, aby zakryl její mládí a vytvořil dospělejší image,“ řekl BBC Korean zástupce ředitele institutu Sejong Čong Song-čchang. Ču-e je navíc často stylizována tak, aby připomínala svou matku Ri Sol-ču. Jak píše server AOL, napodobování vzhledu předchozích generací, je podle expertů jednou z taktik, které severokorejští vůdci používají k upevnění moci.

„Kožené oblečení není mezi obyčejnými Severokorejci běžné. Pro většinu obyvatel je naprosto nedostupné,“ uvedl Song-čchang. Její módní styl přitom výrazně kontrastuje se stále přísnějšími pravidly pro běžné obyvatele.

Severní Korea v roce 2020 přijala zákon, který zakazuje zahraniční kulturní vlivy. Přesto státní agentura KCNA v roce 2023 zveřejnila záběry, na nichž Ču-e znovu kráčí vedle svého otce před mezikontinentální raketou tentokrát v bundě francouzské značky Christian Dior za 1900 dolarů.

Běžní Severokorejci mají omezený přístup k informacím ze zahraničí, a to včetně módních trendů. I proto se vůdce země stal v minulosti módní ikonou. A nyní v jeho šlépějích zjevně kráčí i jeho dcera.

Pražská rada v pondělí rozhodla o vyškrtnutí kulturního centra Stalin z takzvaného tržního řádu. Ten určuje, kde je v Praze možné provozovat obchodní činnost, například stánky, bary nebo občerstvení. Bez zařazení v tržním řádu tak prostor pod pražským metronomem na Letné prakticky nemůže dál fungovat.

Kulturní centrum Stalin v posledních letech hostilo koncerty, debaty, letní kino nebo komunitní akce. Radní Adam Zábranský (Piráti) chce rozhodnutí zvrátit. Podle něj je rušení zavedených kulturních míst v metropoli chybou. „Bylo to oblíbené místo pro tisíce a tisíce lidí nejen z nejbližšího okolí. A myslím si, že není dobrá cesta rušit kulturní místa v Praze, která fungují,“ řekl serveru iDnes.

Kulturní centrum Stalin přitom řešilo problémy už loni. Magistrát tehdy nechtěl prodloužit nájemní smlouvu kvůli využívání nevyhovujících prostor. Provozovatel centra Jan Faltys pro ČTK ale uvedl, že novou smlouvu s magistrátem podepsali letos 25. března a nic nenasvědčovalo tomu, že by měl provoz skončit, naopak. Na sociálních sítích nadšeně ohlašovali začátek sezóny. Organizátoři mezitím taky zajistili program i technické zázemí.

„Zamluvili jsme dodavatele, dohodli se s umělci, koupili přepravní kontejner, který měl sloužit jako sklad, a před pár dny otevřeli - a najednou se dozvíme, že kulturní centrum Stalin bude vyňato ze seznamu tržních míst.“ Informaci se organizátoři dozvěděli ze sítí.

Podle Faltyse je rozhodnutí paradoxní i proto, že přišlo od pravicových stran, které dlouhodobě mluví o předvídatelném prostředí pro podnikatele. Připomněl také, že Stalin fungoval jako otevřený kulturní prostor a poskytoval například veřejné toalety návštěvníkům Letenských sadů. „Byla by škoda kulturní centrum Stalin zavřít, protože se jedná o ostrůvek nezávislé kultury, která v posledních měsících a letech dostává na frak,“ dodal.