Ženy jsou v brazilských klubech osahávány asi čtyřicetkrát za hodinu. Spočítaly to šaty se senzory

Podle současné legislativní úpravy japonské právo definuje znásilnění jako pohlavní styk nebo nemravné jednání spáchané násilím, napadením, zastrašováním nebo využitím neschopnosti oběti klást odpor. V rámci nové definice znásilnění by měl zákon explicitně jmenovat osm případů, ve kterých je jisté, že se oběť styku nemůže bránit a jasně vyjádřit svůj nesouhlas.

Patřit by mezi ně měly například situace, kdy je oběť pod vlivem alkoholu nebo drog, je zastrašována, je jí vyhrožováno nebo je například kvůli strachu zcela ochromená. Zákon by měl ale postihovat i ty situace, kdy útočník k sexuálnímu styku zneužije své moci.

Japonští aktivisté upozorňují, že úzká a nedostatečná definice znásilnění v aktuálně platném zákoně v praxi obvykle vede k tomu, že soudy zprošťují viny i útočníky, kteří se dopustili závažných násilných činů. V důsledku toho je prý v Japonsku také poměrně běžné, že oběti často násilné činy ani neohlašují, protože předem vědí, že útočník nakonec nebude potrestán.

V těchto souvislostech jde o teprve druhou změnu zákona o sexuálním násilí a znásilnění za posledních sto let. První zásadní změna v legislativě se týká posunutí věkové hranice, od které je v zemi legální mít pohlavní styk. Letos v únoru se ji totiž japonští zákonodárci rozhodli zvednout, a to ze 13 let na 16 let. Osud právě překládané novely ale není jistý, parlament ji musí schválit do 21. června.

Poslechněte si také nový hraný podcastový seriál Radia Wave Reakce o tom, co se stane, když dva kamarádi přestanou zavírat oči před sexuálním zneužíváním v prostředí vysoké školy a rozhodnou se změnit systém.

Kauzu zveřejnily znepokojené dcery na sociální síti Reddit, kde se k tématu vyjadřuje množství uživatelů. Ti upozorňují hlavně na to, že jídlo mohlo být pro svatebčany mimořádně nebezpečné, píše server Independent.

Dcera, která měla svatbu jako první, na sociální síti Reddit uvedla, že před osmi měsíci měla velké oslavy svého sňatku, a to včetně bohaté hostiny. Protože jídla bylo opravdu spoustu a všechno se nesnědlo, poprosila svou matku, aby zbytky darovala jedné charitativní organizaci. Matka měla své dceři slíbit pomoc, ale na charitu zbylé potraviny nedarovala. Místo toho si je ponechala a zamrazila je.

Za nějakou dobu se poté konala druhá svatba. Tu měla celou po organizační stránce zajišťovat opět matka obou dcer. Vše proběhlo hladce, ale dcery poté u podávaného občerstvení nabyly dojmu, že je s pokrmy něco v nepořádku.„Jídlo vypadalo strašidelně povědomě. Jako by bylo identické s tím, co jsem měla na své svatbě, až na to, že bylo trochu vysušenější a smutnější,“ uvedla první z dcer v příspěvku na sociální síti. Dodala, že matka jí poté přiznala, že servírované jídlo opravdu pocházelo z první svatby, která se konala o osm měsíců dřív. Po zjištění žena před konzumací starého jídla varovala svou sestru i některé hosty.

Příspěvek má nyní na sociální síti víc než 10 tisíc reakcí a v komentářích se uživatelé k tématu vyjadřují. Upozorňují hlavně na to, že rozmražené jídlo podávané na druhé svatbě mohlo být pro hosty velmi nebezpečné. „Nejde o to, že to bylo osm měsíců skladováno ve zmraženém stavu, ale jde o to, že to bůhvíjak dlouho leželo na švédském stole na svatbě a pak v matčině autě, než to zmrzlo. To je nejen nevkusné, ale i super nebezpečné," napsal jeden z uživatelů.

Londýnští vědci zkoumali evoluci masturbace prostřednictvím studia záznamů a jiných výzkumů, a to i těch historických. „Můžeme říci, že toto chování se vyskytovalo přibližně před 40 miliony let u společného předka všech opic a lidoopů. Není to tak, že by se nějaký druh jednoho dne probudil a začal to dělat. Je to prastará záležitost,“ říká Matilda Brindle, výzkumná pracovnice University College London a jedna z autorek studie.

Záznamy také pomohly objasnit i některé důvody, především však u samců. Tento přirozený proces se u samic totiž dříve příliš nezkoumal, proto je nyní pro výzkumníky z pohledu evoluce poměrně složité určit, co přesně masturbace u samic předků primátů znamenala.

Masturbace u samců podle studie zvyšuje šance na oplodnění jejich partnerky. Méně dominantní samci tak masturbovali proto, aby před pohlavním stykem zvýšili své vzrušení a samici pak oplodnili rychleji, než si například styku všimne dominantnější samec, který sex překazí. Zároveň také masturbace pomáhala samcům zbavit se starého spermatu, aby pro pohlavní styk měli kvalitnější genetický materiál anebo aby se zbavili přenosných infekcí pohlavního ústrojí.

Masturbace u samic by podle vědců také mohla souviset s oplodněním. I přes nedostatek dat se domnívají, že díky ní samice pravděpodobně mohly ovlivňovat, který samec je přivede do jiného stavu. Masturbací se totiž podle autorů studie vaginální prostředí stává přívětivější pro spermie vybraného partnera.

„Je to tak běžné chování v celé živočišné říši, že je naprosto nepochopitelné, že ho nikdo předtím nezkoumal. Masturbace je součást našeho zdravého repertoáru sexuálního chování,“ dodává Brindle.

Majitelé oblečení z denimu se snaží obecně prát méně, aby jejich kousky neztrácely tvar a barvu. „Jedna z nejhorších věcí, které můžete udělat s oděvem, pokud jde o jeho trvanlivost, je vyprat ho,“ uvedl pro server BBC Culture Mark Sumner, lektor udržitelné módy na univerzitě v britském Leedsu.

Potřebu často prát ale mnozí lidé přehodnocují nejen v zájmu udržování oblečení v dobrém stavu, ale i kvůli obavám o životní prostředí nebo rostoucí náklady na elektřinu. Jednou z možností je například vystavit své kousky UV záření, nebo je jen prostě vyvětrat. K tomu se kloní třeba Američanka Chelsea Harry. Ta volí převážně vlněné oblečení, které dříve nosila jen na turistiku. Po celém dni použité kousky ošacení jen vyvěsí a druhý den jej obleče znovu, uvedla pro BBC.

Snížení frekvence praní je sice ohleduplnější k přírodě, Mark Sumner ale připomíná, že není zastáncem naprostého zákazu klasického praní. „Nechceme, aby si lidé mysleli, že nemohou prát věci, protože tím ničí planetu,“ řekl BBC a připomíná důležitost tohoto úkonu ze zdravotních a hygienických důvodů.

Jak dále popsal pro britský server, nejlepší je najít rovnováhu. „Pokud vaše oblečení není cítit, neobtěžujte se s jeho praním,“ radí Sumner. Podle něj je dobré prát třeba na nižší teplotu nebo zvolit krátký cyklus praní, a to i bez použití pracího prášku.

„Opravdu se zajímám o udržitelnost, životní prostředí a hospodaření s přírodními zdroji. Ale také se zajímám o svůj čas,“ uvedla Chelsea Harry další z benefitů snížení frekvence praní. Její slova potvrzuje i Bryan Szabo, také zastánce „low wash“ přístupu. „Mám na práci jiné věci, musím třeba vyvenčit psa,“ doplnil.

„Před několika týdny jsem se rozhodl, že publikaci vrátím do knihovny, protože na ní bylo její razítko,“ řekl Jim Perry, manžel zesnulé vnučky McCormicka. Publikaci s názvem A History of the United States od autora Bensona Lossinga odnesl na recepci, kde si s ní zaměstnanci nejdříve nevěděli rady. „Až později mě napadlo, jestli to není jedna z původních knih v naší sbírce,“ uvedl ředitel knihovny.

Podle listu St. Helena Star by pokuta za vrácení knihy po 96 letech vyšla odhadem na 1 756 dolarů. Knihovna ale přestala zpozdné vybírat v roce 2019. Výtisk pochází ještě z doby, kdy byla instituce předplatitelskou knihovnou. V roce 1892 ji pak převzalo město a místní mohli jejích služeb využívat zdarma.

Vazba zůstala neporušená, třebaže se některé části knihy již rozpadaly. Publikaci nyní knihovna vystavila ve vitríně.

Prvním přáním je podle organizace opečení masa z jejího těla na grilu s cibulí. Tímto aktem chce upozornit na špatné zacházení se zvířaty určenými k využití v masném průmyslu. Kromě toho chce strávníky „vyburcovat k laskavosti“. Její střeva mají být také zpracována do pokrmu – konkrétně na klobásy. Zaslány mají být šéfkuchaři Nusretu Gökçemu (známému jako Salt Bae).

Ze své kůže chce nechat vyrobit luxusní kabelku, opasky a další doplňky. „Tento mocný posmrtný akt připomene světu, že lidská kůže je stejná jako kůže ostatních zvířat, která se jí nevzdávají dobrovolně,“ popisuje PETA. Pásek podle závěti poputuje indickému premiérovi. Tamní vládu má upozornit na nutnost ochrany indických býků, jejichž kůže se vyváží do celého světa, aby se z ní vyráběly doplňky, potahy nábytku a autosedačky. Vlasy chce zaslat do nejstaršího holičství na světě, protože stále používá vlasy z jezevců.

Na nebezpečí koňských dostihů chce upozornit svou zlomenou nohou. „Exponát“ má být zaslán například na závodiště Aintree ve Velké Británii. Zde se konají jedny z nejsledovanějších závodů na světě. Počet mrtvých zvířat zde každoročně stoupá a to právě v důsledku zranění. Z druhé nohy chce nechat vyrobit stojan na deštníky. Ten má upozornit na „zvrácené“ využívání zvířecích částí jako dekorací.

PETA vás bude sledovat – to má vyjádřit oko, které Newkirk plánuje zaslat britskému ministerstvu vnitra. „Jedno oko bude sledovat ministerstvo vnitra, dokud nepřestane dávat zelenou surovým pokusům na zvířatech,“ uvedla organizace. Druhé oko pak poputuje do americké státní agentura Národní instituty zdraví. Ta ze svého rozpočtu financuje mimo jiné testování na zvířatech.

Dále pošle jedno ze svých uší španělskému králi Filipu VI., jako symbol býčích uší, které jim odřezávají toreadoři, játra zase francouzskému prezidentu Emmanuelu Macronovi jako foie gras. Část páteře pak poputuje k Donaldu Trumpovi Jr. jakožto vášnivému lovci zvířat, doplňuje britská pobočka organizace PETA na svých stránkách.

Jen necelé dva týdny po přijetí signálu už se vědci posunuli k luštění významu. Spolupracují na tom týmy po celém světě, tak jako by tomu bylo u případné reálné zprávy od mimozemšťanů. A zapojit se může i veřejnost, třeba různé amatérské skupiny o poznatcích diskutují na Discordu.

„O obsahu zprávy zatím nemohu nic říct, malé nápovědy začneme dávat až tehdy, když uvidíme, že se lidé opravdu trápí,“ řekla jedna z autorek zprávy Daniela de Paulis. Dodala, že plánování projektu trvalo téměř dva roky. „Scházeli jsme se každý měsíc a brainstormovali nápady, co by nám tak případná mimozemská civilizace mohla poslat. Pak jsem skupinu zúžila na pět lidí a nakonec na tři, protože bylo opravdu důležité, aby o obsahu vědělo jen málo lidí.“

Vesmírná zpráva má je pár kilobajtů. První krok v procesu dekódování podle de Paulis vyžaduje velmi specifické technické znalosti. „Pak se ale každý může zapojit do kulturní interpretace, což je pro mě ta nejzajímavější část,“ řekla pro Insider.

Za projektem stojí nezávislý institut SETI (SETI Institute), který vznikl v roce 1985 a od té doby doufá, že se jí podaří zachytit zprávu od mimozemské civilizace. Signál organizace vyslala ze sondy ExoMars Trace Gas Orbiter, která teď obíhá kolem Marsu, kde zkoumá jeho atmosféru. Vlny putovaly vesmírem 16 minut, než je úspěšně zachytily tři observatoře: Allen Telescope Array v severní Kalifornii, Green Bank Telescope v Západní Virginii a radioastronomická stanice Medicina poblíž italské Boloni.

Japonská vláda jako jedna z posledních na světě v březnu konečně zrušila doporučení nosit respirátory. Po 3 letech tak někteří obyvatelé zjišťují, že jaksi zapomněli, jak se žije bez nich. Mezi nimi je i Himawari Jošida. „Během covidu jsem skoro nepoužívala obličejové svaly,“ řekla dvacetiletá žena.

Najala si proto „instruktorku úsměvu“, protože je to prý „dobré cvičení“ a pomůže jí to připravit se na vstup na japonský trh práce. Jošidu a její spolužáky, většinou mladé lidi, učí Keiko Kawano. Při jednom ze cvičení je nechává si před zrcadlem prsty roztahovat koutky úst a tváře.

Společnost paní Kawano „Egaoiku“ (doslova „nauč se usmívat“) zaznamenala čtyřnásobný nárůst poptávky. Za jednu individuální hodinu studenti zaplatí 7700 jenů, v přepočtu asi 1200 Kč. Lektorka, bývalá rozhlasová moderátorka, Kawano si myslí, že se mladí lidé možná adaptovali na život s maskami. „Myslím, že teď ale roste potřeba, aby se lidé usmívali,“ dodala a upozornila na to, že se na ostrov vracejí turisté.

Respirátory ale v Japonsku pořád nejsou na ústupu. Květnový průzkum japonské veřejnoprávní televize NHK ukázal, že 55 % lidí nosí respirátor stejně často jako v době, kdy platily vládní směrnice v době pandemie, a jen 8 % přestalo nosit masky úplně.

Asi nejvíc laku použili na natření Barbie „domečku” (samozřejmě v životní velikosti, aby se do něj herečka Margot Robbie vešla). „Na světě v jednu chvíli došla růžová”, směje se filmová designérka Sarah Greenwood. „Chtěla jsem aby ty růžové byly hodně ostré, a aby všechno bylo tak trochu ,too much’. Ta dětskost byla na prvním místě.”

„Ten nedostatek opravdu byl. Dali jsme jim všechno, co jsme měli”, potvrdila Lauren Proud, viceprezidentka světového obchodu v Rosco, ve firmě, která hollywoodské producenty zásobuje nejrůznější technickými potřebami velmi často. Nedostatek ale podle Proud nebyl jen kvůli natáčení Barbie.

Film se totiž natáčel na začátku roku 2022, tedy když se po pandemii covidu začalo ukazovat, že se všechna průmyslová odvětví budou potýkat s výpadky v dodavatelských řetězcích. Rosco se navíc vzpamatovávalo z krutých mrazů, které zaskočily Texas v roce 2021. Některé materiály, bez kterých se barvy nedají vyrábět totiž v tamních skladech extrémně nízké teploty zničily.