Žít bez deprese a umřít smířený. Antidepresiva nepomohou každému, věda zkoumá psychedelika, říká profesor Horáček

24. září 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jiří Horáček, psychiatr, výzkumník v oblasti neurověd

„Není pravda, že deprese vzniká jen kvůli nedostatku serotoninu, to je mýtus, který se šíří od 90. let,“ říká v obsáhlém rozhovoru profesor Jiří Horáček, psychiatr a vědec, který se zabývá mimo jiné výzkumem léků na depresi, zkoumá psilocybin nebo ketamin. Česko je v současné době na špici tohoto světového výzkumu. Zajímavé je, že z pohledu zákonů se v některých případech jedná o zakázané látky, které jsou zneužívány jako rekreační drogy.

„Deprese je způsobena komplikovanými změnami v mozku. Přímo souvisí s množstvím synapsí, které propojují neurony.“ Zejména v části mozku nazvané hipokampus jsou změny dobře prozkoumané. Antidepresivním efektem léčiv jsou neuroplastické změny. Rostou nové synapse a neurony jsou lépe propojeny. Zkrátka, mozek sám se sebou může lépe komunikovat. Lepší propojení způsobují i látky, které jsou nyní zkoumány, a to řádově v minutách, to současná antidepresiva nedělají.

První účinné léky na depresi se objevily v 50. letech minulého století a od té doby výzkum pokračuje. Jednou z nevýhod použití běžných antidepresiv je, že mají dlouhý nástup účinku, třeba i 4 týdny. Proto se hledají léky, které budou mít nástup rychlejší. Navíc ne každému předepsané konvenční léky zaberou anebo ne napoprvé.

Čtěte také

„Je nutné zdůraznit rizika. Jsou to potentní látky, drogy, které mění obsah mysli. Je popsáno mnoho nehod, ke kterým došlo, a člověk může být vystaven náročným psychickým stavům,“ varuje profesor Horáček ty, kteří by chtěli své duševní zdraví zlepšit sami a experimentálně. Depresi je pro laika navíc těžké poznat, člověk, který ji má, si toho nemusí všimnout. Občas jsme smutní, protože se v životě nedaří. Pokud ale smutek přetrvává, a to, i když se mění okolnosti života, je dobré vyhledat odbornou pomoc.

„Téma paliativní péče je obrovské a je mi blízké. Když někdo dostane vážné tělesné onemocnění, tak to s ním otřese. Nevíme, proč je fakt smrti pro člověka tak zúzkostňující.“ V tomto případě nemusí ani antidepresiva stihnout účinkovat, fungují prý minimálně nebo vůbec. Navíc se efekt dostaví až za 12 až 14 týdnů. Psychedelická zkušenost může pomoci změnit náhled člověka na sebe samého, na celý život i právě smrt a najít smíření.

Profesor MUDr. Jiří Horáček, Ph.D., lékař, vědec, psychiatr a náměstek pro vědu a výzkum Národního ústavu duševního zdraví, bude o svých výzkumech mluvit na konferenci Česká psychedelická republika 28. září 2020.

Mimo farmakologické postupy existují i jiné metody léčby deprese, třeba repetitivní transkraniální magnetické stimulace, která využívá elektřiny a magnetismu. Profesor Horáček ale také dodává, že na lehčí a střední typy deprese funguje výborně pohyb, sport. Bylo prokázáno, že pohyb třikrát nebo lépe čtyřikrát týdně po dobu aspoň třiceti minut má výrazný antidepresivní potenciál. Také při něm totiž dochází k neuroplastickým změnám. „Zajímavé je, že pohyb funguje v okamžiku, kdy si ho člověk uvědomuje,“ prozrazuje psychiatr a vědec a odkazuje ke studii Harvardské univerzity o hotelových pokojských.

Jednu skupinu vědci poučili o dopadech jejich fyzické práce, druhou ne. Poučené skupině klesla tělesná hmotnost, krevní tlak a celkově se zlepšil zdravotní stav. Druhé polovině se stav nelepšil, přitom byly bedlivě monitorovány i další změny v jejich životním stylu. Samotné přesvědčení, že mi pohyb pomůže, fungovalo.

Pacientům a umírajícím, kterým nezabírají léky na depresi, mohou pomoci nově zkoumané látky. Poslechněte si celý obsáhlý rozhovor s psychiatrem a vědcem, profesorem Jiřím Horáčkem.

autor: Petr Bouška
Spustit audio