Žižkov: Z nádraží kulturní centrum?
Prohlídka Nákladového nádraží Žižkov, kterou na čtvrtek připravil Národní památkový ústav ve spolupráci s vedením městské části Praha 3, měla jeden zásadní důvod – představit celý unikátní areál a upozornit na probíhající jednání, která by měla vyústit v konečné prohlášení nádraží za kulturní památku.
Většinový vlastník objektu, tedy Žižkov Station Development, se proti prohlášení už dvakrát odvolal, nevyužívané nádraží se statusem kulturní památky by se prý jen obtížně přestavovalo. Ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková ale spekulace, podle kterých prohlášení nádraží za kulturní památku zabrání jeho funkční konverzi, vyvrátila.
„Jedná se o industriální památku, to znamená, že přístup je jiný než k těm běžným, klasickým památkám, a to z toho důvodu, že tyto stavby sledují trochu jiná hodnotová kritéria. V případě industriálních památek je konverze na místě, protože se většinou jedná o objekty, které už nikdy nebudou sloužit svému účelu. Nicméně my chceme, aby byly dál zachovány, byly dál využívány a proto se vždy hledá nové využití pro tyto průmyslové areály.“
Ředitelka Národního památkového ústavu ujišťuje, že pokud se podaří Nákladové nádraží Žižkov prohlásit za kulturní památku, může se zařadit po bok jiným industriálním stavbám, které se povedlo smysluplně přestavět. „Praha má industriální památky, snad nejznámější je čistička v Bubenči, která slouží jako společenské a kulturní centrum, kde se konají konference, ale zároveň je zpřístupněná veřejnosti. Pokud ale bude žižkovské nádraží prohlášeno za památku, bude jednou z největších na území Prahy.“
Zástupce starostky Prahy 3 pro památkovou péči Matěj Stropnický říká, že městská část má zájem na konverzi žižkovského nádraží, a přibližuje, co vše by v areálu po proměně mohlo být. „Je tady celá řada zájemců, jednak je zde Národní filmový archiv, který má jakési prostředky aby mohl do konverze části té budovy investovat, jsou ale i další. Národní památkový ústav projevil zájem umístit v jednom ze sklepení část svých sbírek.“
Podle Stropnického je ale nutné dosáhnout dohody mezi majitelem a městskou částí, protože pokud k prohlášení nádraží za památku nedojde, není možné změnit územní plán a tedy začít s konverzí objektu.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
