Zločin: Proč lidé vraždí a jezdí na černo?

1. březen 2012

Zločin je vázán na kulturu, čas i místo, kde se děje. Co bylo trestné dřív, nemusí být trestné nyní. Co je trestné u nás, nemusí být trestné jinde.

Na některé trestné činy někteří lidé prostě nedosáhnou. Co je tedy to, co je společné při překračování hranic? Co nás vede k tomu, abychom se chovali nemorálně?

O příčinách a motivech kriminálních činů, o podobnostech mezi zločinci a také o jejich rozdílnostech. Je možné zločince poznat podle nějakých charakteristických znaků? A je možné předvídat, že nějaký konkrétní zločin spáchají? Jak se může společnost bránit a jak má delikventy trestat? A jak jsou na tom Češi s trestem smrti? O tom si Adéla Paulík Lichková povídala se spisovatelem, novinářem a sociologem Janem Jandourkem, autorem knihy Sociologie zločinu – Proč lidé vraždí a jezdí na černo.

V následujícím díle pak v Diagnóze F navážeme na poslední zmíněné téma – trest. Měl by plnit tři základní funkce – odvetnou, nápravnou a ochrannou. Je ještě v dnešní době trest, resp. pobyt ve vězení, vnímán jako odveta nebo je jen jiným způsobem života zločinců? Je možná náprava v prostředí, kde se kumulují pachatelé trestných činů? A je veřejnost dostatečně chráněna před dalším kriminalitou těchto jedinců? Na tyto otázky bude příští týden (8. března od 21:00) odpovídat plk. PhDr. Martin Kocanda, ředitel kanceláře generálního ředitele Vězeňské služby ČR a vrchní ředitel pro vzdělávání, který má za sebou několikaleté vlastní působení ve Věznici Pardubice.

02570740.jpeg

Jan Jandourek, studoval teologii a sociologii, působil jako duchovní, redaktor, přednášející sociologie a moderní literatury. Pracoval v Českém týdeníku, Reflexu, nyní je komentátorem Mladé fronty DNES.

Literatura:
Jan Jandourek: Sociologie zločinu – Proč lidé vraždí a jezdí na černo

Spustit audio