400 kilometrů po moři ve vydlabaném kmeni. „Připadal jsem si jako v povídkách Julese Verna“
„Děláme to, protože se v rámci pokusu v dnešní digitální době snažíme analogově ukázat, že tehdejší lidé, a teď se posuneme v čase 8 000 let zpátky, byli schopni překonávat tak velké vzdálenosti po moři,“ popisuje důvod plavby Martin Drahorád, jeden ze členů posádky expedice Monoxylon III. Plavbu uskutečnili letos na jaře ve člunu, který zhotovili po vzoru plavidla z období neolitu. Ve vlnách Egejského moře pak strávili 15 dní.
Přes 400 kilometrů dlouhou plavbu připravovali členové experimentální archeologické expedice Monoxylon III dva roky. 25. května vypluli z pevninského Řecka a přes několik ostrovů putovali až na Krétu. Českou posádku na devět metrů dlouhém člunu doplnili také dva Slováci a jeden Slovinec. Nejdelší část cesty jim zabrala 28 hodin.
„Mezi všemi panovala všeobecně dobrá nálada. Všichni jsme byli natěšení to dotáhnout zdárně do konce. Jeden takový hezký příběh byl na ostrově Santorini, když jsme proplouvali sopkou. Zajeli jsme přímo až do jejího jádra, připadal jsem si jako v povídkách Julese Verna. Dopádlovali jsme až do nejteplejšího místa, kde jsme se celí žlutí od síry koupali,“ doplňuje historky z cest Martin Drahorád.
Další plavbu členové posádky zatím neplánují. Nyní se budou věnovat tvorbě knihy a videí z cest. Podrobnější informace můžete sledovat na stránkách www.monoxylon.cz.
Jakým způsobem probíhala lodní navigace během expedice Monoxylon III? Poslechněte si celý rozhovor se členy posádky Martinem Drahorádem a Jiřím Milerem.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
