52 Hertz Whale hrají hudbu, která dokáže dohnat k slzám. Tentokrát i s refrény
Kapela 52 Hertz Whale byla už na svém debutu I’ve Met a Lot of People dramatická, její pojetí tvrdých kytar do sebe nasáklo vlivy shoegazu i rockové dramatičnosti. S aktuální deskou Present Sense Impression se to má podobně, bratislavští srdcerváči znovu nahráli kolekci instrumentálně bohatých, ale nepřešlechtěných emocionálních písniček, které se jen tak neoposlouchají. Jejich vnitřní náboj je na první dobrou strhující, vybočující rytmika pak násobí jejich trvanlivost.
Zvuk ze studia Pulp a mentorský vklad Kuby Kaifosze v roli producenta pomáhají průraznosti i pestrosti desky, která patří do top 3 releasů labelu Full Moon Forum. Album ale paralelně zaštítil i slovenský label Weltschmerzen, v jehož přece jen o chlup experimentálnějším portfoliu může malinko překvapit. Jaké byly pro kapelu výhody takové spolupráce? A jak moc měli nutkání mluvit do vizuálního pojetí alba?
52 Hertz Whale sdíleli pódium s Lebanon Hanover nebo Algiers, objeli také nemalé množství showcasových přehlídek. Právě ve vztahu k nim lze z kapely cítit gradující skepsi. „Začínáme být pesimističtější,“ říkají s ohledem na určitý uzavřený okruh podobných akcí, které si přehazují muzikanty mezi sebou. Je hraní na nich dobré k něčemu jinému než možnosti vyplnit si zahraniční koncert do bia kapely?
S bratislavskou kapelou 52 Hertz Whale o výhodách toho, když si do tvůrčího procesu pustili hlasy zvenčí. Dokáží 52 Hertz Whale překvapovat i sami sebe? A jak se jim aktuálně dýchá ve společenském klimatu na Slovensku?
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
