Aktivistka Greta Thunberg a studentské hnutí Fridays for Future získaly cenu Amnesty International

Patnáctiletá Švédka Greta Thunbergová protestuje před švédským parlamentem proti změně klimatu.

Šestnáctiletá švédská ekologická aktivistka Greta Thunberg a studenti, které inspirovala k manifestacím za boj proti změnám klimatu, dostali cenu od mezinárodní lidskoprávní organizace Amnesty International. Stali se tak nositeli titulu velvyslanec svědomí, který už dříve získal například bývalý jihoafrický prezident Nelson Mandela.

„Je obrovská pocta dostat pro hnutí Fridays for Future takové ocenění. Není to moje cena, je všech. Nezískali bychom ji, kdyby lidé každý pátek kvůli klimatické krizi nestávkovali. Je skvělé dostat takové uznání. Jednat podle svého svědomí znamená, že každý má morální povinnost dělat vše proto, aby zlepšil svět. Tohle nejsou jen nějaké děti, které jsou naštvané na politiky, tohle je existenciální krize,“ říká Greta Thunberg. Globální studentské hnutí Fridays for Future (Pátky pro budoucnost), k jehož vzniku dala podnět právě švédská dívka, se rozšířilo do celého světa. Mladí aktivisté protestují proti změnám klimatu od Ugandy po Austrálii, Brazílii a Česko. „Připomínají nám, že jsme mocnější, než si myslíme, a že my všichni máme hrát roli při ochraně lidských práv, když jde o klimatickou katastrofu,“ cituje agentura Reuters generálního tajemníka Amnesty International Kumiho Naidoa.

V uplynulých letech organizace Amnesty International ocenila také hudební skupinu U2 nebo pákistánskou bojovnici za lidská práva Malalu Yousafzai. Prvním držitelem ceny se v roce 2003 stal bývalý československý a český prezident Václav Havel.

Spustit audio
  • Fotbal ustoupil umění. V rakouském Klagenfurtu roste uprostřed stadionu les

    9. září 2019
    Klaus Littmann „FOR FOREST - The Unending Attraction of Nature“, Art Intervention 2019, Wörthersee Stadium Klagenfurt

    Až do konce října mají návštěvníci jihorakouského města ležícího v Korutanech možnost zhlédnout opravdu neobvyklou uměleckou instalaci. Přibližně 300 stromů zapustilo kořeny do plochy zdejšího fotbalového Wörthersee stadionu, návštěvníkům se tak nabízí zcela nevšední pohled.

    Autorem projektu s názvem For Forest - The Unending Attraction of Nature (Za les – Nekonečná přitažlivost přírody) je švýcarský umělec Klaus Littmann, jako inspirace mu posloužily více než 30 let staré dystopické kresby Rakušana Maxe Peintnera, nesoucí silný ekologický apel. V tomto případě proměnu prostoru určeného k sledování sportovních výkonů v místo, kde se „střetává“ divoká příroda. Podle Littmanma cílem instalace je „problematizovat naše vnímání přírody a otázku její budoucnosti“, která může jednou klidně dospět do bodu, kdy přírodu „budeme vídat jen na speciálně pro tyto účely vytvořených místech“. Netypický hájek tvoří stromy různých druhů – olše, osiky, vrby, habry, javory či duby. Po skončení projektu bude les přesazen na místo poblíž stadionu, který se nachází u jezera Wörthersee. Fotbalisté druholigového týmu Austria Klagenfurt, kteří zde hrají své domácí zápasy, se po dobu trvání instalace přestěhovali na nedaleký Karawankenblick stadion. Zprávu přinesl web CNN.

    Podívejte se i na magazín Spot a jeho díl Reklama versus realita. Jak s námi manipulují vizualizace developerských projektů?.

  • Cyklisti se neumí chovat, tvrdí rozhořčení Amsterodamci. Pomoci mají pokuty i úředníci na ulici

    6. září 2019
    Cyklista v Amsterodamu

    Urbanisti z celého světa se rozplývají nad cyklistickou kulturou v Amsterodamu, kde tamější obyvatelé jezdí po dlažebních kostkách se svým dítětem na řídítkách nebo kamarádem na zadním kole. Vše vypadá na první pohled mírumilovně a bez stresu a vzteku, který je známý z měst přetížených auty, jako jsou New York nebo Londýn. Avšak jak už to tak bývá, má to několik ale.

    Jak píše americký webový magazín CityLab, jedním z oněch ale je třeba to, že někteří cyklisti nerespektují červenou na semaforu, nezastavují na přechodech pro chodce či najednou vjedou na chodník. Cyklisti v Amsterodamu navíc často nechávají svá kola na nevhodných místech, čímž blokují chodník a znemožňují projet vozíčkářům, rodičům s kočárky nebo lidem se zavazadly. „Cyklisti jsou asociálnější než řidiči,“ stěžuje si Jennifer Brouwer, která trpí slepotou. Kvůli sporům s lidmi na kolech se dokonce odstěhovala z rušného západního Amsterodamu na okraj města. Podle Brouwer se cyklisti nebojí policie a jezdí nebezpečně blízko chodců. Magistrát se snaží s problémem bojovat, zatím ale nepříliš úspěšně. Před dvěma lety se i proto rozhodl, že ve svém pětiletém plánu rozvoje cyklistiky bude myslet nejen na kola, ale i na chodce. Dokument začal platit letos. Na některých místech kvůli přetížení ulic zmizely kolostavy a nahradilo je podzemní parkování. Pokud policie chytí někoho, kdo za jízdy píše na mobilu, musí zaplatit pokutu ve výši 95 eur, což je v přepočtu téměř dva a půl tisíce korun. Na ulicích jsou i speciální úředníci města, kteří dohlíží na to, aby cyklisti jezdili spořádaně. Pokud tak nečiní, mají právo je okřiknout. Podle některých obyvatel to ale pořád nestačí. Že má problém hlubší kořeny, dokazuje i video od Lucase Brailsforda, které vzniklo už před čtyřmi lety a které se věnuje právě neukázněnému chování amsterodamských cyklistů.

    Podívejte se taky Pašeráci na kolech. Když cyklisté pracovali ve službách Pabla Escobara.

  • Začala doba plastová? Kalifornští vědci přišli na to, že se plasty ukládají do fosilního záznamu

    6. září 2019
    Doba plastová

    Podle nového výzkumu se plastové znečištění ukládá do fosilního záznamu planety. Znečištění se navíc od roku 1945 exponenciálně zvyšuje. Autoři studie navrhují, že by plastová vrstva ve fosiliích mohla značit začátek antropocénu, geologické epochy, v níž lidská činnost začala dominovat planetě. Dokonce předpovídají, že se dnešnímu období bude jednou říkat doba plastová, v narážce na dobu bronzovou či železnou.

    Vědci se zaměřili na každoroční vrstvu sedimentů u kalifornského pobřeží. Při svém bádání šli nazpět až do roku 1834 a zjistili, že sedimentace plastů přesně odráží exponenciální nárůst výroby plastových produktů za posledních sedmdesát let. Podle abstraktu práce, která vyšla ve vědeckém časopise Science Advances, se každých patnáct let počet uložených plastů zdvojnásobil. To úzce koreluje s celosvětovou produkcí umělých hmot a růstem populace Jižní Kalifornie za sledované období. Jak píše britský deník The Guardian, většina z plastových částic byla vlákna ze syntetických látek používaných v oděvním průmyslu. Podle vědců to naznačuje, že plast volně proudí do oceánů skrze odpadní vodu. „Je to špatné pro zvířata, která žijí na mořském dně: pro korály, slávky, ústřice a tak dále. Ale fakt, že se plasty ukládají do fosilního záznamu, je spíše existenční otázka,“ říká vedoucí vědeckého týmu Jennifer Brandon z Kalifornské univerzity v San Diegu.

    Podívejte se taky na Druhý pokus v boji s plasty v oceánech: Projekt Ocean Cleanup opět vypustil plovoucí hráz a Stále více Američanů omezuje spotřebu plastu. Nosí látkové tašky a navazují na rodinné tradice.

  • Sarajevo zažije první průvod hrdosti LGBTI komunity. Záštitu převzal i premiér regionální vlády

    6. září 2019
    Duhové srdce

    V Sarajevu, metropoli Bosny a Hercegoviny, se v neděli 8. září uskuteční první pochod hrdosti LGBTI komunity. Na průvod se chystají nejen místní, ale též podporovatelé ze zahraničí. Zúčastní se jej i mnoho diplomatů sloužících v Sarajevu, lesbická europoslankyně Terry Reintke z německých Zelených či nejvýše postavená bosenská diplomatka Dunja Mijatović, která je komisařkou Rady Evropy pro lidská práva.

    Stejně jako v případě jiných balkánských pochodů hrdosti i tentokrát se na jeho podporu sjedou lidé z okolních zemí. Všichni přijíždí do Sarajeva podpořit komunitu, která přežila válečné hrůzy 90. let, včetně genocidy tamního obyvatelstva. Bosensko-hercegovinská metropole, která přežila více než 1 400 dnů dlouhé krvavé obléhání jednotkami bosenských Srbů, je dlouhodobě vnímána jako tolerantní a kulturní město. Jeho pozitivní reputaci však otestuje nová poválečná queer generace, která odmítá sedět doma a zůstat potichu, či dokonce být neviditelná. A jak píše autorka textu Tanya Domi na serveru Balkan Insight, tito mladí lidé oprávněně požadují důstojný život, který by jim umožnil otevřeně ukazovat svou homosexualitu, aniž by se o sebe museli bát. Pochod se podařilo prosadit i díky premiérovi sarajevského kantonu Edinu Fortovi, který nad pochodem převzal záštitu. Podle autorky se ještě uvidí, zda od ní neustoupí. Několik skupin se totiž chystá procesí zablokovat a policie už prohlásila, že průvod nemůže ochránit. Pokud se akce odehraje bez větších problémů, bude to, jak píše Domi, velký krok kupředu pro zemi, která potřebuje hodně lásky. První sarajevský pride můžete sledovat na jejich oficiální stránce.

    Přečtěte si taky Pride pro mě znamená vyjít na ulici. Musíme být slyšet, říká bosenská queer aktivistka čelící útokům.

  • Finská ženská reprezentace si vybojovala stejné podmínky jako tamní fotbalisté

    6. září 2019
    Hráčka finského národního týmu a útočnice Paris FC Linda Sällström

    Finské fotbalistky dosáhly historického úspěchu, budou brát stejně jako jejich mužští kolegové. Dohodly se na tom s finskou fotbalovou asociací. V praxi to znamená, že muži i ženy obdrží stejné odměny za vítězství a remízy národního týmu. Ženská reprezentace, která je známá jako Helmarit (v dosloveném překladu perleťové sovy), vedla dlouhý boj za to, aby hráčky A týmu získaly stejné smluvní podmínky a náhrady za zápasy jako jejich kolegové.

    Spor ohledně platů se dostal i na stůl ombudsmana, podle hráček měl přístup fotbalové asociace porušovat zákon o rovnoprávnosti. Úřad věc řešil před dvěma lety, nenašel však pochybení. „Je to skvělý den. Jsem hrdá na to, že mohu být fotbalistkou ve Finsku. Máme stejné sny a cíle jako mužský tým a teď konečně také stejné smluvní podmínky,“ napsala na Twitter hráčka finského národního týmu a útočnice Paris FC Linda Sällström. Kapitánka reprezentace Tinja-Riikka Korpela, která momentálně chytá za anglický Everton, ještě před rozhodnutím uvedla, že částky, o něž se vedl spor, nejsou rozhodující. Jak však dodala pro finskou veřejnoprávní televizi a rozhlas Yle, muži si odměn za výhry či remízy ani nemusí všimnout, pro fotbalistky je ale každých pár stovek eur navíc hodně. „Pro mnoho z nás není tato dohoda důležitá pouze z ekonomických důvodů, ale též proto, že to jasně ukazuje, že jsou A týmy rovnoprávné,“ uvedla Korpela.

  • Newyorská radnice zjistila, že chodci zírající na displej telefonu nejsou nebezpeční

    5. září 2019
    Mobilní telefon - smartphone - město - chodec - urbanismus

    Před dvěma lety poslanci a senátoři státu New York zadali newyorské radnici speciální úkol. Měla zjistit, jaké ohrožení způsobují chodci, kteří telefonují nebo se dívají do telefonu místo toho, aby dávali pozor na provoz okolo sebe.

    Dopravní odbor newyorské radnice (New York City Department of Transportation) došel k závěru, že psaním za chůze nevystavuje dotyčný chodec ostatní téměř žádnému nebezpečí. Úředníci přišli jen na zanedbatelné množství nehod, které způsobili nepozorní lidé s očima přilepenýma na mobilu. Někteří státní zákonodárci však s výsledkem nesouhlasí a připravili zákon, který by chodce za nepozornost pokutoval.

    Dopravní odbor zjistil, že mezi lety 2014 a 2017 pouze 0,2 procenta protokolů o dopravních nehodách zmiňovalo chodce s mobily. Jak píše newyorský server Gothamist, v jednom z případů šlo například o to, že auto smrtelně srazilo člověka, jenž se shýbal pro telefon. Odbor srovnal data s těmi z celých Spojených států a vyšla jim stejná čísla, která se rovněž pohybovala mezi 0 až 0,2 procenty. „Z federálních ani městských dat nevyplývá, že by telefony vedly ve větší míře k závažným nehodám, a to navzdory stále častějšímu užívání mobilních telefonů,“ uvedl dopravní odbor. Ve svém prohlášení navíc připomenul, že většina smrtelných nehod chodců v New Yorku je způsobena řidiči. Většinou kvůli tomu, že jedou příliš rychle nebo nedávají pozor nebo přednost.

    Někteří newyorští státní politici se ale nechtějí se závěry výzkumu smířit. Navrhli proto zákon, který by stanovil pokuty za nepozornost na přechodu. Chodec, jenž by se při přecházení ulice koukal do mobilu, by dostal pokutu mezi 25 až 250 dolary. „Chodci musí být opatrnější. Pokud chtějí žít déle, měli by myslet na to, že nesmí telefonovat či si s někým psát, když přechází ulici,“ tvrdí poslanec newyorského státního parlamentu Félix W. Ortiz z Demokratické strany.

  • Přímý přenos z Vuelty odhalil pěstírnu na střeše domu v Katalánsku. Policie zabavila 40 kytek

    5. září 2019
    Policisté a celníci zasáhli proti drogovému gangu. Zabavili drogy, zbraně i nelegálně získané peníze

    Katalánská policie (Mossos d’Esquadra) zabavila několik desítek konopných rostlin, které našla na střešní terase činžovního domu ve městě Igualada. Na vysoko položenou pěstírnu se přišlo díky přímému přenosu cyklistického závodu Vuelta a España, poslední Grand Tour sezony.

    Policisté se na místo vydali poté, co lidé na sociálních sítích sdíleli úryvek z kamer na vrtulníku, který v sobotu sledoval trasu Vuelty. „Skrze sociální síť jsme obdrželi informaci, že se na střeše činžovního domu v Igualadě nachází konopí,“ uvedla pro web britského deníku The Guardian policejní mluvčí. „Zahájili jsme vyšetřování a zabavili jsme čtyřicet kytek. Zatím jsme nikoho nezatkli,“ dodala mluvčí. Policie se nyní snaží zjistit, komu vlastně konopí patří. Střešní terasa je totiž společná a mohou ji používat všichni obyvatelé domu. Španělská policejní asociace na Twitteru zveřejnila video z přímého přenosu, kde je pěstírna vidět, a také fotografii valníku se zabaveným konopím. Užívání marihuany bylo ve Španělsku, a tedy i v autonomním regionu Katalánsko, dekriminalizováno. Pěstování je však i nadále nelegální. Nikoli drogové, ale sportovní stránce Vuelty se věnoval jeden z dílů magazínu Tribuna. Závod skončí 15. září.

  • Podmanivé synťáky a eklektické umění války. Grimes vydala nový singl ve spolupráci s producentem i_o

    5. září 2019
    Grimes ve videoklipu k písni Violence

    Kanadská hudební experimentátorka Grimes vydala ve spolupráci s americkým techno producentem i_o nový singl s názvem Violence. Podobně jako tomu bylo u minulého singlu We Appreciate Power, tak i u Violence se očekává, že bude součástí očekávaného alba Miss_Anthropocene, které zatím nemá oznámené přesné datum vydání.

    Miss_Anthropocene popisuje Grimes jako „konceptuální počin o antropomorfní bohyni klimatické změny“. Její již páté album bude navazovat na poslední vydané Art Angels z roku 2015. V listopadu minulého roku jsme se dočkali první ochutnávky v podobě singlu We Appreciate Power. Nyní Grimes odhaluje další část očekávaného alba v podobě Violence. Singl přichází s podmanivým videoklipem, který sama Kanaďanka režírovala. Ten se celý nese v tématu umění války a smrti, zobrazené pomocí eklektické choreografie umístěné do prostředí inspirovaného řeckou architekturou. I přesto, že Grimes pracuje s jasným tématem násilí, tak se celá píseň nese spíše na éterické vlně podpořené hutnou basovou linkou a syntezátorovým doprovodem. Zde si ji můžete poslechnout i vy!

  • Laboratoř po Marii Curie-Skłodowské je pořád zamořená, Francie se stále zbavuje ozářeného materiálu

    4. září 2019
    Marie Curie-Skłodowská

    Pracoviště, ve kterém vědkyně polského původu prováděla chemické a fyzikální výzkumy, je uzavřené od roku 1978. Francouzi jej nazývají jako Arcueil, někdy se laboratoři také přezdívá Černobyl na Seině.

    Marie Curie-Skłodowská se do této laboratoře přemístila ve 30. letech, kdy už byla držitelkou Nobelovy ceny za fyziku za výzkum radioaktivity i za chemii za izolaci čistého radia. Se svým manželem Pierrem Curie objevila kromě radia i další chemický prvek – polonium. Pomohla také rozvinout lékařské obory radiologie a radioterapie. Výzkumné pracoviště, ve kterém vědkyně získávala radium z velkého množství rudy, se v té době nacházelo na vzdálenějším opuštěném místě jižně od Paříže. Teď je ale vlivem aglomerace uprostřed přelidněného pařížského předměstí. V laboratoři nikdy nedošlo k žádným závažným haváriím, přesto ale dodnes překypuje zdraví nebezpečnou radioaktivitou. Ozářené je zde vše, od papírů s poznámkami po nábytek. Laboratoř je obehnána betonovou zdí s ostnatým drátem a místo sledují kamery. Probíhají pravidelné monitoringy záření a kontrola okolí včetně řeky. Sanace je podle vládní agentury Andra, která má radioaktivní odpad na starost, náročná a deset let trvala pouhá katalogizace toho, co všechno vlastně v bývalé laboratoři je. Francie se tak i skoro dekádu od smrti vědkyně stále pomalu zbavuje ozářeného materiálu.