Británie chce kriminalizovat deepfake pornografii. Za její sdílení by autorům mohlo hrozit vězení

Společnost Chameleon Coffee hledá dva členy své první „Brew Crew“. Uvádí, že náplň práce je jednoduchá: vybraní členové posádky musí procestovat Spojené státy, propagovat kávu a zdokumentovat svou cestu na sociálních sítích. Zastavit se musí na festivalech v Texas, Las Vegas a Coloradu. Informoval o tom server Fortune.

Chameleon Coffee přitom není jedinou společností, která takovou „práci snů“ nabízí. Po Spojených státech jezdí taky wienermobil, auto ve tvaru párku od společnosti Oscar Mayer, nebo ořech NUTmobil společnosti Planter. Auta obou společností mají dlouholetou tradici – poprvé se na silnicích v USA potkala v roce 1936. A i ty hledají lidi, kteří budou jejich ikonická vozidla řídit.

Podmínkou práce je věk nad 21 let, čistý trestní rejstřík, zkušenost s tvorbou obsahu na sociální sítě a „nomádský duch“. Zájemci také musí na Instagram nebo TikTok natočit 60sekundové video, ve kterém vysvětlí, proč zrovna tohle zaměstnání chtějí.

Oživování vyhynulých zvířat podle některých odborníků přitahuje do ochrany přírody nové zdroje peněz. Mezi vysoce postavené investory tohoto projektu patří třeba režisér Pána prstenů Peter Jackson, celebrita Paris Hilton, bývalý profesionální fotbalista Tom Brady, nebo profesionální golfista Tiger Woods.

Společnost Colossal Biosciences ve středu oznámila, že už má na projekt zhruba osm miliard korun. Společnost se tak o velký kus přiblížila možnosti oživit některá vyhynulá zvířata. Může to být i dřív než za deset let. Informoval o tom server CNN.

Ne všichni ale s výzkumem souhlasí. Někteří ochránci přírody tvrdí, že miliony dolarů, které investují společnosti jako Collosal, by bylo lepší vynaložit na ochranu biotopů zvířat, jimž v současnosti hrozí vyhynutí.

Jiní zase varují, že by zvířata mohla přispět k samotnému zhoršování životního prostředí. Třeba Oswald Schmitz, profesor ekologie populací a společenstev na Univerzitě Yale uvedl, že mamuti by teoreticky mohli přispívat ke globálním oteplování. „Během teplého období by mohli erodovat věčně zmrzlou půdu a vypouštět metan,“ uvedl. Další upozorňují, že se zvířata budou navracet do prostředí tak zničených lidskou činností, že by nemusela přežít.

Dříve se jezdilo za ayahuascou do Amazonie. Známé jsou příběhy různých „dobrodruhů“, kteří strávili rok v džungli, aby poznali sami sebe. V Česku se o droze rozmluvil v roce 2022 například rapper James Cole. Poslední dobou se ale psychedelikum stává trendy mezi manažery Silicon Valley. Někteří se tohoto trendu ale obávají, informuje server El País.

Na sociální síti X před tím varoval například generální ředitel společnosti Bloom Tech Austen Allred: „Ze zakladatelů ze Silicon Valley, které znám a kteří se vydali na některý z psychedelických sebepoznávacích výletů, téměř 100 % do roka práci generálního ředitele opustilo. Buďte s těmito věcmi opatrní.“ 

Například psychiatr Josep Maria Fàbregas, přední odborník na terapeutické užívání psychedelik, se odchodům z technického světa nediví. Podle něj může halucinogenní droga opravdu dovést člověka k uvědomění. Fàbregas tvrdí, že ayahuasca se osvědčila při léčbě těžkých depresí, komplikovaného smutku nebo posttraumatického stresu.

Zároveň ale varuje před riziky neuváženého užívání. Podle něj je také důležité, aby bylo psychedelické poznání doprovázeno vědou a respektem. „Úcta k předchozím znalostem, k domorodému obyvatelstvu, které je užívá po tisíciletí. Musíme pochopit, jak tyto znalosti převést do naší kultury, a správně jednat. A musí to být v rukou schopných, připravených a etických lidí.“

Ayahuascu vyjeli v roce 2023 zkoumat do Jižní Ameriky i čeští vědci a testuje se také přímo na půdě Vysoké školy chemicko-technologické. Jinak ale patří na seznam psychotropních a omamných látek.

Evropská města se čím dál tím víc snaží řešit znečištěné ovzduší. Hluk je ale do značné míry opomíjen. A kvůli špatnému monitorování je prakticky nemožné vyhodnotit dosažený pokrok. Před tím ale varuje Evropský účetní dvůr (EÚD). Údajně zaznamenal „značné mezery“ v údajích o hlukové zátěži. Informuje o tom server Euronews.

15 z 27 členských států podle EÚD neposkytlo údaje požadované právními předpisy EU známými jako směrnice o hluku v životním prostředí. Evropská komise si stanovila orientační cíl snížit do konce desetiletí počet lidí, kteří jsou chronicky obtěžováni hlukem z dopravy, o 30 %. Podle jejích vlastních odhadů ale bude tento výsledek činit nanejvýš 19 %.

Podle Evropské agentury pro životní prostředí je více než pětina občanů EU dlouhodobě vystavena škodlivému hluku ze železniční, letecké a zejména silniční dopravy. Chronická expozice může vést ke stresu, poruchám spánku a kardiovaskulárním problémům. Půl milionu dětí má také zhoršenou schopnost čtení a odhadem 60 000 dětí má problémy s chováním, které lze přičíst hluku z dopravy.

Podle auditorů by Evropská komise měla do roku 2029 posoudit, zda je možné prostřednictvím směrnice stanovit zákonné cíle a limity pro snížení hluku v souladu s doporučeními Světové zdravotnické organizace (WHO).

Veterináři se ve Spojených státech dostali na první místo letošního žebříčku nejlepších zaměstnání roku 2025 od společnosti Indeed. Studie zkoumá, které pozice nabízejí nejvyšší plat, trvalý růst a flexibilitu. Svůj podíl na tom podle studie má i generace Z. Lidé z ní totiž chtějí pro své mazlíčky jen to nejlepší. Dokazuje to i fakt, že veterináři se na seznam nejlepších zaměstnání dostali vůbec poprvé od roku 2019. A to hned na první místo. Informuje o tom server Fortune.

Z 25 hodnocených pozic jsou veterináři také nejrozšířenější na trhu, a to s 1 065 nabídkami práce na 1 milion všech pracovních míst. Podíl pracovních míst se přitom mezi lety 2021 a 2024 zvýšil o 124 %. Veterináři pobírají průměrný roční plat 139 999 dolarů ročně (zhruba 3 miliony 300 tisíc korun). Pro srovnání, průměrný americký pracovník vydělává 66 621 dolarů ročně (zhruba jeden a půl milionu). Uvádí index mezd pro rok 2023 od americké správy sociálního zabezpečení.

Velká část peněz potom k veterinářům jde právě od generace Z. Podle zprávy Americké asociace veterinárních lékařů utratí za své domácí mazlíčky o zhruba dvacet čtyři tisíc korun víc než lidé z generace baby boomers. Přibližně 45,5 % amerických domácností vlastní psy a asi 32,1 % kočky.

V pondělí upozornili zaměstnanci bukurešťské nemocnice Cantacuzino policii, že se jim ztratili tři amputované nohy. K incidentu došlo tři dny předtím a muže, který se krádeže dopustil, zachytily bezpečnostní kamery. Záběry z kamer zveřejnil rumunský zpravodajský server Euronews.

Policie muže dopadla. Tvrdil ale, že chtěl ukrást jen plastové lahve, které by mohl recyklovat za peníze. Údajně nevěděl, co se v taškách nacházelo. Informuje o tom server Romania Insider.

Dvě z nohou již byly nalezeny. Jedna v areálu nemocnice a druhá na ulici v její blízkosti. Třetí nohu ale policie stále nenašla. Vyšetřování, které vedou rumunské úřady, je zaměřeno nejen na krádež, ale i na zajištění odpovědnosti nemocnice za bezpečnost biologického odpadu. Nemocnice za špatné zacházení s těmito amputovanými končetinami dostala pokutu v hodnotě přibližně 23 500 korun.

Falešná pracovní místa se týkají online nabídek pozic, které společnost aktivně nenabírá, ale chce je využít mimo jiné ke shromažďování životopisů, píše web CNBC. Průzkum ukázal, jak je tato praxe rozšířená. Odhaduje se, že v roce 2024 zveřejnilo falešnou nabídku práce až 40 % společností.

Ačkoli tato strategie může být frustrující, není podle Stacie Haller, hlavní kariérní poradkyně společnosti Resume Builder, žádnou novinkou. Například brigádnické agentury „neustále potřebují nové talenty a pravidelně zveřejňují nové inzeráty, protože pokud klient někoho potřebuje, potřebuje již prověřeného kandidáta,“ uvedla Haller pro CNBC.

Podle průzkumu náboroví manažeři nejčastěji zveřejňují falešné nabídky na pozice základní a střední úrovně. Nabídky zveřejňují na internetu, včetně svých vlastních firemních webových stránek, a sítích, jako je LinkedIn. To je ovšem v rozporu s uživatelskou politikou mnoha těchto pracovních portálů. Mluvčí společnosti LinkedIn pro CNBC uvedl, že požadují, aby náboráři zveřejňovali pracovní nabídky pouze v případě, že mají v úmyslu přijmout kandidáta na konkrétní uvedenou pozici.

Podle náborových manažerů má ale inzerování neexistujících pracovních míst pozitivní dopad na jejich příjmy, protože vytváří dojem, že jejich společnost roste rychleji, než je tomu ve skutečnosti. Haller naproti tomu tvrdí, že tato praxe narušuje důvěru v nábory a u uchazečů může způsobit vyhoření.

V souvislosti s ghost jobs zveřejnil britský The Guardian tipy, jak pochybné inzeráty snáz rozpoznat: Pokuste se vyhledat datum, kdy byl inzerát zveřejněn. Pokud tam žádné není, je to varovný signál. Snažte se také zjistit přímé telefonní číslo na vedoucího náboru, abyste si ověřili, zda je nabídka práce skutečná.

„Sestrojil jsem šachové brýle s umělou inteligencí, které umožňují hrát dokonalé tahy, aniž by o tom soupeř věděl,“ pochlubil se Eddy Xu na sociální síti X. Ve svém příspěvku ukázal několik snímků, na kterých zaznamenal, jak brýle fungují v praxi. Následně ukázal, že brýle analyzují šachovnici, přenášejí zápas na Instagram, zrcadlí ho na počítači a zpracovávají přes šachový systém Stockfish, než nakonec získají odpověď v textové podobě.

Podle Xu byly brýle vyrobeny na TeenHacks LI, hlavním středoškolském hackathonu na Long Islandu. Jak uvedl web Dexerto, šachovou komunitu tato technologií ohromila i znepokojila. Profil serveru Chess.com pod příspěvek Xu napsal: „Uf,“ a následně výtvor pochválil: „To je neskutečně cool, skvělá práce.“

Profesionální šachista Vladimir Kramnik byl ovšem jiného názoru. Jako jeden z nejhlasitějších odpůrců podvádění v této hře po zhlédnutí příspěvku amerického studenta vyzval k zavedení nového systému proti podvádění. „K záchraně šachů zbývá jediné: vyvinout silný systém proti podvádění nové generace. Už na tom pracuji se svým malým, ale fantastickým profesionálním týmem. Nějaká pomoc by ovšem byla vítána,“ prohlásil na X.

Umělá inteligence vedle dalších moderních technologií poskytuje hráčům nástroje, které jim umožňují plánovat tahy ještě před začátkem zápasu. Online šachové portály, jako je Chess.com, proto vyvinuly technologii proti podvádění, která odhaluje, zda hráči během partií používají externí počítačový software ve snaze vyhrát. Bezpečnostní opatření však pokusům o podvádění nezabrání vždy.

Celkem tři žaloby vydavatelů proti OpenAI a jejímu finančnímu podporovateli, společnosti Microsoft, byly sloučeny do jednoho procesu. V jeho čele stojí deníky Times, The New York Daily News a Center for Investigative Reporting. Ostatní vydavatelé, například Associated Press, News Corp. a Vox Media, uzavřeli s OpenAI dohody o sdílení obsahu, píše server NPR.

Vydavatelé tvrdí, že data, která slouží jako zdroj pro ChatGPT, obsahují miliony autorsky chráněných děl zpravodajských organizací. Podle právního týmu vydavatelů ChatGPT a Microsoft profitují z novinářské práce, která byla naskenována, zpracována a reprodukována bezplatně nebo bez poskytnutí souhlasu.

„Je to náhražka,“ řekl právní zástupce Timesů Ian Crosby s tím, že ChatGPT a Bing nahrazují lidem práci vydavatelů. Prokáže-li se tento klíčový bod, mohl by žalující straně zajistit vítězství.

Společnost OpenAI tvrdí, že obrovské množství dat použitých k tréninku svých AI robotů je chráněno pravidly „spravedlivého využívání“. Jedná se o doktrínu amerického práva, která umožňuje používat materiál chráněný autorskými právy například pro vzdělávací, výzkumné nebo komentářové účely. Aby bylo možné projít testem spravedlivého užití, musí být dílo chráněné autorským právem přetvořené na nové tak, aby mimo jiné nemohlo na trhu konkurovat originálu. Přepisování celých článků tak OpenAI podle právníka společnosti Josepha Gratze „nedělá a ani k tomu není určená“.

Právníci společnosti Microsoft, která je největším investorem OpenAI, ve svém návrhu na zamítnutí žaloby napsali, že OpenAI nepovažuje za nezákonné přebírat novinářský text. „V tomto případě The New York Times využívá své síly a svou funkci megafonu, aby zpochybnil významný technologický pokrok,“ napsali v soudním spisu.

Podle žaloby podané deníkem Times by měla společnost OpenAI zaplatit odškodné ve výši miliard dolarů za nelegální kopírování a využívání archivu novin. Žaloba rovněž požaduje zničení souboru dat ChatGPT. Soudce zatím rozhodnutí nevydal. Brzy ale rozhodne, zda bude možné v případu proti OpenAI pokračovat, nebo zda jej zamítne.