Anna Wise, dlouholetá spolupracovnice Kendricka Lamara, vydává debutové EP

Peníze škrtla minulý rok Kari Lake, bývalá moderátorka zpráv jmenovaná Donaldem Trumpem do funkce výkonné ředitelky Agentury Spojených států pro globální média (USAGM). Zrušení dotací odůvodnila plýtváním peněz daňových poplatníků a protitrumpovskou zaujatostí, uvádí server NBC News. Kritici tehdejší kroky označili za ústupek vůči Pekingu, který tím získal větší prostor bez silnějšího nezávislého protinázoru.

Podle prezidentky a výkonné ředitelky RFA Bay Fang se ale podařilo obnovit šíření programů díky soukromým smlouvám s poskytovateli přenosových služeb. Nezávislé zprávy v mandarínštině, ujgurštině i tibetštině uvnitř Číny nedostatkové. Mediální prostor tam je silně kontrolován státem. Vysílání v mandarínštině je zatím dostupné primárně online, zatímco programy v ujgurštině, tibetštině, korejštině a barmštině běží přes krátkovlnné a středovlnné vysílání. Úplné obnovení satelitních přenosů a tradičního rozhlasového signálu podle RFA stále čeká na dostatečnou a stabilní podporu z kongresového rozpočtu, vysvětluje britský The Guardian.

Ve Spojených státech tento krok podpořil nový dvoustranný rozpočtový zákon, který přidělil pro USAGM 13,4 miliardy korun. To je sice méně než v předchozích dvou letech, ale výrazně více než částka, kterou požadovala Trumpova administrativa, aby agenturu mohla ukončit. Reakce čínské strany byla kritická. Mluvčí čínské ambasády ve Washingtonu obvinil Rádio Svobodná Asie z anti-čínské zaujatosti, obhajoval úpravy financování a vyzval americká média k objektivnějšímu zpravodajství o Číně a vztazích mezi oběma zeměmi.

Pro obhájce svobody tisku a lidských práv je obnova vysílání Rádio Svobodná Asie významná, protože stanice dlouhodobě přináší zpravodajství o porušování práv národnostních menšin, jako jsou například čínští ujgurští muslimové, které čínský režim tvrdě potlačuje.

Švédsko má více ostrovů než kterákoliv jiná země na světě – celkem jich je přes 267 tisíc. V rámci kampaně s názvem Your Swedish Island teď organizace Visit Sweden vybízí cestovatele, aby si vyzkoušeli život na jednom z nich. Cílem projektu je redefinovat luxus – ne jako honbu za majetkem, ale jako klid, prostor a blízkost přírodě.

Pět šťastlivců bude moct na rok užívat ostrov jako jeho oficiální správce – nebude se jednat o vlastnictví v pravém slova smyslu, ale o právo ostrov využívat a starat se o něj, vysvětluje server Euronews. Výherci také obdrží certifikát, který jejich roli potvrzuje. Cena zahrnuje také zpáteční letenky do Švédska pro dvě osoby. Na ostrově budou mít jeho rezidenti možnost stanovat, plavat, pozorovat přírodu nebo pozvat přátele. Během svého pobytu ale musí respektovat okolní divokou faunu a flóru.

Mezi ostrovy, které lze „vyhrát“, patří Medbådan, Flisan, Storberget, Tjuvholmen a Marsten. Všechny nabízejí různorodé přírodní scenérie. Vítězové také musí brát v potaz fakt, že ostrovy jsou často odlehlé, takže na ně nejspíš bude potřeba dorazit kajakem, paddleboardem nebo loďkou.

Do soutěže se dá přihlásit zasláním krátkého videa, v němž uchazeči musí vysvětlit, proč si pobyt na ostrově zaslouží. Zaregistrovat se mohou lidé nad 18 let z celého světa – s výjimkou miliardářů. Organizátoři totiž chtějí, aby šlo o autentický zážitek, nikoliv o další trofej pro bohaté. Vítězové budou oznámeni v červnu, informoval web TimeOut. Kampaň přináší netradiční příležitost pro milovníky přírody a dobrodruhy, kteří si chtějí užít švédskou krajinu zcela jinak než v běžném hotelu nebo chatě.

„Návrat tam, kde to všechno začalo,“ napsala Miley Cyrus k videu na sociálních sítích. Speciálem diváky provede moderátorka Alex Cooper, známá svým podcastem Call Her Daddy, která Cyrus vyzpovídá před živým publikem. Vzpomínkový pořad představí dosud nezveřejněné archivní záběry nebo zrekonstruované ikonické kulisy – včetně obývacího pokoje rodiny Stewartových a legendární šatny Hannah Montany, informoval server Forbes.

Seriál Hannah Montana odvysílal na dětském kanálu Disney Channel čtyři série. Během této doby si vysloužil čtyři nominace na cenu Emmy za vynikající dětský program. Hudba použitá v seriálu vynesla tvůrcům 14 platinových a 18 zlatých alb, píše web Variety.

Seriál o Miley Stewart, která je studentkou střední školy a zároveň vede tajný život jako popová hvězda, proslavil Miley Cyrus po celém světě. Jeho postavy se objevily v celé řadě videoher. Trička, tašky, nádobí nebo dokonce závěsy s Hannah Montanou zaplavily doslova celý svět. O plavovlasé popové zpěvačce vydal Disney i dva filmy – koncertní film „Hannah Montana & Miley Cyrus: Best of Both Worlds Concert“ a celovečerní film „Hannah Montana: The Movie“.

Přestože se Miley Cyrus po skončení seriálu Hannah Montana od své ikonické role vědomě distancovala a prošla výraznou proměnou image i hudebního stylu, dnes na éru Hannah Montany nahlíží s odstupem a vděčností jako na klíčovou kapitolu. Ta nastartovala její kariéru a formovala ji jako umělkyni. „Hannah Montana bude vždy součástí toho, kým jsem. To, co začalo jako televizní seriál, se stalo společným zážitkem. Formoval můj život i životy mnoha fanoušků, a za toto spojení budu vždy vděčná,“ uvedla Miley Cyrus.

Olympijské hry pro neslyšící se odehrávají už více než sto let a nyní se stávají laboratoří pro inkluzivní technologie, které handicapovaným lidem umožňují plnější prožití sportovních událostí. Například během pingpongového turnaje byly v Tokiu na obrazovky promítány znaky znázorňující zvukové efekty – dopad míčku, zvuky výměny, či rychlost smeče.

Při zápasech v judu zase fanoušci prostřednictvím speciálních zařízení cítili vibrace, které výkony sportovců vyvolávaly. „Přesuny nohou byly cítit jako slabší vibrace, zatímco srážky zápasníků byly silnější. Když byl někdo hozen, náraz byl velmi silný,“ uvedla pro server BBC japonská neslyšící fanynka juda Eri Terada.

Nové technologie se v Tokiu v průběhu Olympijských her pro neslyšící testovaly i mimo sportoviště. Do jejich okolí byly například instalovány obrazovky, které okolní hluk převáděly na dynamický text a pomáhaly tak neslyšícím s orientací ve složitém prostředí.

Toto zařízení bylo vytvořeno ve spolupráci s komunitou neslyšících, konkrétně s dětmi z Městské školy pro neslyšící v Kawasaki a bylo instalováno i na několika vlakových zastávkách.

Podle Hidekiho Yoshiky z Tokijské univerzity nepomáhá tato technologie pouze neslyšícím. „Mohou ji využívat také starší lidé se sluchovými problémy nebo lidé, kteří náhodou zmeškají hlášení. Zároveň snižuje zátěž pro zaměstnance stanice,“ uvedl výzkumník pro server Japan News.

Moltbook je sociální síť, která funguje na podobném principu jako Reddit, nekomunikují na ní však skuteční lidé, nýbrž AI boti, které lidští uživatelé vytvořili. Na platformě bylo ke 12. únoru letošního roku registrováno přes 2,6 milionu botů, kteří by podle jejích pravidel měli být zcela autonomní.

Nedávná analýza však odhalila závislost některých účtů na lidských uživatelích. Podle čínského výzkumníka Ninga Lia, který analýzu provedl, se AI boti sami řídí pravidelným rytmem. Každý den se na několik hodin probudí a procházejí platformu, aby komentovali příspěvky a sami je zveřejňovali. Tímto vzorcem se však podle Lia řídilo jen 27 procent účtů. Lidské chování při zveřejňování příspěvků naopak vykazovalo 37 procent účtů a aktivita zbývajících byla nejednoznačná, píše server Euronews.

„Nemůžeme vědět, zda vznik komunit kolem sdílených zájmů odrážel vznikající sociální organizaci botů, nebo jejich činnost koordinovanou lidmi,“ říká Li. „Neschopnost rozlišit mezi těmito dvěma možnostmi není pouze frustrující, ale aktivně brání vědeckému porozumění schopností umělé inteligence a omezuje naši schopnost vyvinout vhodné rámce pro její správu,“ dodává.

Liova analýza navíc přichází v době, kdy již několik dalších výzkumníků tvrdí, že za příspěvky na Moltbooku stojí lidská činnost. Výzkumníci americké cloudové společnosti Wiz na začátku tohoto měsíce zjistili, že 1,5 milionu AI botů na platformě bylo údajně spravováno pouze 17 000 lidskými účty, což znamená v průměru 88 agentů na osobu, uvádí Forbes. Platforma také nemá žádné omezení, kolik botů může jeden účet přidat, což znamená, že skutečné počty mohou být ještě vyšší.

Vystoupení Bad Bunnyho vyvolává kontroverze prakticky od chvíle, kdy bylo ohlášeno. Zejména politici z republikánského tábora se ohrazovali proti tomu, že bude celé ve španělštině a stěžovali si i na některá témata textů, která jsou podle nich příliš levicová, píše server News Nation.

Člen Sněmovny reprezentantů Andy Ogles vyzval k vyšetřování na federální úrovni. Vystoupení portorického zpěváka podle něj bylo explicitní a neslušné. Pobouřila ho zejména píseň Safaera, kterou kritizoval za explicitní obsah textu, včetně zmínek o pohlavním styku a dalších podle něj nevhodných témat.

Republikánský kongresman z Floridy Randy Fine v dopise předsedovi Federální komise pro komunikace napsal, že „to, co Američané viděli během přestávky Super Bowlu, bylo odporné.“ Dodal, že zákony Spojených států platí pro všechny, bez ohledu na to, jakým jazykem mluví, uvádí server Euronews.

Stížnosti směřovaly také na písně Tití Me Preguntó a Monaco. Federální komise pro komunikace ale uvedla, že texty písní, které ve svých plných verzích explicitní obsah skutečně obsahují, byly pro účely vystoupení na Super Bowlu upraveny tak, aby vyhovovaly pravidlům.

Podle oficiálních údajů bylo vystoupení Bad Bunnyho na Super Bowlu čtvrté nejsledovanější v historii, k obrazovkám přitáhlo 128,2 milionu diváků. Dosud nejsledovanějším vystoupením tak zůstalo to loňské v podání rappera Kendricka Lamara, které živě sledovalo 133,5 milionu diváků.

Allegro argumentoval tím, že biblické texty jsou plné kódovaných výrazů odkazujících na psychedelické rituály. Podle jeho interpretace představují zázraky, zjevení i „božská setkání“ symbolické popisy změněných stavů vědomí. Tvrdil také, že některé klíčové pojmy křesťanství mají původ v dávných sumerských a semitských výrazech s údajně erotickým či rituálním významem.

Bezprostředně po vydání byla kniha akademickou obcí tvrdě kritizována. Odborníci poukazovali na problematickou metodologii, selektivní práci s jazykovými kořeny i spekulativní výklady bez dostatečné historické opory. Allegrova reputace tím utrpěla a jeho teorie byla většinově odmítnuta.

Přesto se jeho dílo v posledních letech znovu dostává do veřejného prostoru. V roce 2009 vyšlo nové vydání knihy a téma se objevilo i v populárních médiích, například v podcastu Joea Rogana, jak upozornil magazín Popular Mechanics. Oživený zájem souvisí mimo jiné s širší diskusí o psychedelických látkách a jejich roli v historii náboženství.

Výzkumníci však zůstávají vůči Allegrovým závěrům převážně skeptičtí. Kritizují především jeho volné zacházení s etymologií – například tvrzení, že některé biblické výrazy skrytě odkazují na falické symboly či „kulty hub“ na Blízkém východě. Podle kritiků neexistují dostatečné historické důkazy, které by takové interpretace podpořily.

Většina historiků se shoduje, že existuje více pramenů dokládajících historickou existenci Ježíše z Nazareta než podkladů pro teorii, že by byl pouhým symbolem psychedelické houby. Allegrova práce tak zůstává spíše kuriózní kapitolou moderních dějin biblické interpretace než uznávanou vědeckou hypotézou, uvedl server Time.

Tématu se věnuje také jedno ze starších vydání spirituálního magazínu Hergot.

Do popředí se dostávají například čínské wellness praktiky, které byly ještě nedávno vnímány jako kýčovité nebo spojené spíše se starší generací. Dnes jsou však mezi mladými Američany módní. Od pití teplé vody s jablky přes nošení domácích pantoflí až po cvičení zaměřené na dlouhověkost – uživatelé sdílejí videa, ve kterých se symbolicky „učí být Číňany“. Často k nim přidávají ironické popisky inspirované filmem Klub rváčů („Potkali jste mě ve velmi čínském období mého života“) nebo hashtag #newlychinese.

Podle deníku BBC může chinamaxxing souviset s rozčarováním části mladých Američanů z vlastní země, není však jasné, do jaké míry tento pocit skutečně pohání celý trend. Fenomén navíc přesahuje rovinu pouhého životního stylu. Jak upozorňuje New York Post, řada influencerů, kteří otevřeně oslavují čínskou kulturu, zároveň kritizuje Spojené státy.

Do širšího povědomí se trend dostal poté, co politický streamer Hasan Piker, oblíbený zejména mezi generací Z, navštívil Čínu a svou cestu do Pekingu živě streamoval. Během vysílání z náměstí Nebeského klidu chválil Čínu a prohlásil, že „necítí v srdci žádný patriotismus vůči Americe“. Přestože byl podle dostupných informací policií vyslýchán za to, že na veřejnosti ukázal meme vytvořené umělou inteligencí, na němž byl zobrazen jako Mao Ce-tung, nadále tvrdil, že Čína podle jeho názoru představuje ideálnější model vlády než Spojené státy, uvedl server The Economic Times.

Mnoho dnešních teenagerů si naposledy zažilo relativně „normální“ období před pěti lety – ještě před pandemií covidu-19 a následnou ruskou invazí. V dospívání přitom i několik let představuje obrovský časový úsek. Strach z nákazy postupně vystřídal strach z dronů a ostřelování, civilní omezení nahradila vojenská pravidla a zákaz vycházení.

„Už si nedokážu představit život bez války. Připadá mi, jako by mi vzpomínky na dobu před rokem 2022 někdo vymazal… Život se zdál jiný, když jsme si mysleli, že koronavirus je ta nejnebezpečnější věc, která se nám může stát,“ říká čtrnáctiletá Paulina pro server Vice.

Navzdory traumatu a pravidelným raketovým útokům se ukrajinští teenageři stále snaží žít běžný život. Setkávají se na koncertech, v parcích nebo na sportovištích. Baví se, pijí, vapují – dokud jejich večer nepřeruší armádou nařízený půlnoční zákaz vycházení.

Server Vice ve svém článku popisuje také kulturu mladých gothiků, která v současném válečném kontextu získává nový význam. Její estetika – dlouhé vlasy, tmavé oblečení, smutné pohledy, nášivky s názvy kapel připomínajícími kletby či proroctví – působí jako přirozený odraz reality, ve které tito mladí lidé vyrůstají. Mnozí z nich poslouchají kapely, které už v 90. letech budily kontroverze: Marilyn Manson, Type O Negative, Anthrax či Mayhem. Čím temnější a provokativnější název, tím výraznější symbol vzdoru – například Suicide Commando, Cattle Decapitation nebo Purulent Spermcanal.

Podle odhadů UNICEF je až 1,5 milionu ukrajinských dětí ohroženo rozvojem posttraumatické stresové poruchy, deprese či úzkostí. Jak píše ČTK, obzvlášť náročné jsou zimní měsíce, kdy se tisíce dětí ukrývají ve studených a vlhkých krytech během výpadků elektřiny a ostřelování.