„Aretha Franklin byla symbolem feminismu a afroamerické hrdosti,“ říká hudební publicista Vidomus
Zpívala na pohřbu Martina Luthera Kinga i inauguraci bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy a její písně se staly hymnou občanských protestů. Americká zpěvačka Aretha Franklin zemřela v úterý 14. srpna ve věku šestasedmdesáti let v rodinném kruhu. Své první nahrávky vydala už ve 14 letech, za celou kariéru prodala více než pětasedmdesát milionů alb a její písně si oblíbila česká zpěvačka Marie Rottrová i hnutí MeToo.
„Aretha Franklin je přezdívaná jako královna soulu,“ říká Petr Vidomus, dramaturg stanice Český rozhlas Jazz. „Vyšla z gospelu, její otec působil v Detroitu jako baptistický pastor a umělecký vedoucí sboru v baptistickém kostele, do značné míry jím byla Franklin ovlivněná,“ hodnotí její začátky Vidomus. Franklin se později v 50. a 60. letech věnovala jazzu a upsala se velké společnosti Columbia. „Dnes se kritici trochu přou o to, do jaké míry ji její angažmá u labelu Columbia nezdrželo v kariéře. Mohla se možná dostat trochu dál, protože label Columbia a producent John Hammond ji tlačili do nějaké polohy, která jí nebyla vlastní.“ Patrně nejvíc se přednosti Arethy Franklin rozvinuly až s přestupem k nahrávacímu labelu Atlantic, zde vznikly i její největší hity jako Respect.
Zpěvačka nebyla jenom hudebním symbolem. „Neměla to nejspíš v úmyslu, ale její silné skladby byly i politickým symbolem. Hit Respect z roku 1967 se stal hymnou hnutí za občanská práva. Konec 60. let bylo bouřlivé období, kdy se protestovalo proti válce ve Vietnamu a tak podobně. Respect byla takřka ikonická skladba – a to také pro feministické hnutí,“ vysvětluje Vidomus. „Je to i symbol afroamerické hrdosti a její tvorba má značný mimohudební přesah.“
Kde vznikly největší hity Arethy Franklin a jak si našly cestu k pouličním protestům? Poslechněte si příspěvek.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
