Arktida taje a zelená. Budeme na ní žít, nebo o ni válčit?

18. říjen 2016

O nejsevernější místo světa, zabírající skoro dvaadvacet milionů kilometrů čtverečních, se znovu intenzivně zajímají politici. Americký Bílý dům v září pořádal arktickou vědeckou konferenci ve Washingtonu, v listopadu se na toto téma koná kanadsko-ruský summit a v březnu se odborníci potkají na Arktickém summitu v Praze. Globální klimatické změny totiž Arktidu zasahují nejrychleji a oblast na sever od polárního kruhu obsahuje čtvrtinu světových zásob zemního plynu a asi třináct procent zásob ropy. I proto se debaty o její budoucnosti zintenzivňují. Političtí komentátoři dokonce hovoří o hrozící nové studené válce.

„Konflikt může eskalovat, zatím ale především diplomaticky,“ říká politický geograf Michael Romancov, podle nějž se nyní nacházíme v podobné situaci jako ve 20. letech minulého století, kdy mezinárodním společenstvím ostrakizované Rusko vyhlásilo jako hlavní cíl dobytí Arktidy. „Ani dnes se Ruská federace nijak netají tím, že má o tento prostor zájem,“ dodává Romancov s tím, že si země nyní nárokuje území o velikosti až dva a půl milionu kilometrů čtverečních. Ovšem Norsko, Grónsko (za které jedná Dánsko), Kanada a Spojené státy také usilují o svoje místo na Arktidě, která je plná nerostného bohatství.

Jenom o něj ale údajně nejde. „Od okamžiku, kdy se objevily jaderné ponorky, se v Severním ledovém oceánu pohybují americké, ruské, s největší pravděpodobností i britské a francouzské a nejspíš i čínské. Raketové ponorky mají totiž ze severního pólu všechny strategické cíle relativně blízko,“ upozorňuje Romancov, který kvůli finančním nákladům i nevyřešeným mezinárodně právním otázkám nečeká, že by se na Arktidě začalo brzy bezbřeze těžit. „Vše záleží na tom, kolik bude stát ropa a jak se těmto státům vyplatí do těžby nerostného bohatství v Arktidě investovat,“ říká. Kvůli půl roku trvající polární noci ani nepředpokládá, že by se lidstvo rozhodlo severní pól obydlet.

03726653.jpeg

Kdy Arktida poprvé nezamrzne? Nevíme

Opačného názoru je biolog Josef Elster z Centra polární ekologie Jihočeské univerzity. „Arktida taje a zelená. Pokud někdy ledovec zmizí, tak se změní i výše hladiny vody v oceánech a některé oblasti budou zatopeny. Naopak na některých arktických oblastech budou moci žít lidé. Jedním z úkolů české vědy je zkoumat ji, ale také tam přinášet technologie, díky kterým by na Arktidě lidé žít mohli,“ vysvětluje. „Lidé se snaží obydlet Mars, proč by to nezkusili v těchto zeměpisných šířkách,“ dodává s úsměvem. Centrum polární ekologie provozuje vlastní výzkumnou stanici na Špicberkách.

„Bádání máme spojené s vysokoškolskou výukou. Letos přijelo asi dvacet pět studentů a kolegů. Současně jsme přivítali i pracovníky z ministerstva životního prostředí, kteří se zabývají ochranou mokřadů.“ Systém mělkých mokřadů je pro Arktidu velmi důležitý, protože táním ledovce vznikají rozsáhlá území pokrytá tavnou vodou. Plochy fixují oxid uhličitý a akumulují ho do prostředí. „Vegetace, která se tam nyní vyvíjí, by mohla zpomalit klimatické změny. To je jedna z klíčových otázek, kterou se zabýváme,“ říká Elster.

Severní ledový oceán a s ním i severní pól během polární noci kompletně zamrzají – vědci z celého světa pozorují, jak se tloušťka ledu rok od roku ztenčuje. „Sledujeme to pomocí satelitních snímačů, ale data nejsou příliš přesná. Vláda Spojených států a Evropská unie se chystají vytvořit systém, který by stav zalednění oceánu mapoval s přesností až na dva metry čtvereční. Pak bychom věděli, co se v něm děje,“ popisuje. Sám se větší těžbě na Arktidě nebrání. „Lidstvo se vyvíjí a potřebuje energii. Ty suroviny Arktidy se budou využívat. Je ale potřeba, aby se získávaly za přísných ekologických kritérií,“ upozorňuje.

03667906.jpeg
autor: Hana Trojánková Biriczová
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka