Arktida taje a zelená. Budeme na ní žít, nebo o ni válčit?
O nejsevernější místo světa, zabírající skoro dvaadvacet milionů kilometrů čtverečních, se znovu intenzivně zajímají politici. Americký Bílý dům v září pořádal arktickou vědeckou konferenci ve Washingtonu, v listopadu se na toto téma koná kanadsko-ruský summit a v březnu se odborníci potkají na Arktickém summitu v Praze. Globální klimatické změny totiž Arktidu zasahují nejrychleji a oblast na sever od polárního kruhu obsahuje čtvrtinu světových zásob zemního plynu a asi třináct procent zásob ropy. I proto se debaty o její budoucnosti zintenzivňují. Političtí komentátoři dokonce hovoří o hrozící nové studené válce.
„Konflikt může eskalovat, zatím ale především diplomaticky,“ říká politický geograf Michael Romancov, podle nějž se nyní nacházíme v podobné situaci jako ve 20. letech minulého století, kdy mezinárodním společenstvím ostrakizované Rusko vyhlásilo jako hlavní cíl dobytí Arktidy. „Ani dnes se Ruská federace nijak netají tím, že má o tento prostor zájem,“ dodává Romancov s tím, že si země nyní nárokuje území o velikosti až dva a půl milionu kilometrů čtverečních. Ovšem Norsko, Grónsko (za které jedná Dánsko), Kanada a Spojené státy také usilují o svoje místo na Arktidě, která je plná nerostného bohatství.
Jenom o něj ale údajně nejde. „Od okamžiku, kdy se objevily jaderné ponorky, se v Severním ledovém oceánu pohybují americké, ruské, s největší pravděpodobností i britské a francouzské a nejspíš i čínské. Raketové ponorky mají totiž ze severního pólu všechny strategické cíle relativně blízko,“ upozorňuje Romancov, který kvůli finančním nákladům i nevyřešeným mezinárodně právním otázkám nečeká, že by se na Arktidě začalo brzy bezbřeze těžit. „Vše záleží na tom, kolik bude stát ropa a jak se těmto státům vyplatí do těžby nerostného bohatství v Arktidě investovat,“ říká. Kvůli půl roku trvající polární noci ani nepředpokládá, že by se lidstvo rozhodlo severní pól obydlet.
Kdy Arktida poprvé nezamrzne? Nevíme
Opačného názoru je biolog Josef Elster z Centra polární ekologie Jihočeské univerzity. „Arktida taje a zelená. Pokud někdy ledovec zmizí, tak se změní i výše hladiny vody v oceánech a některé oblasti budou zatopeny. Naopak na některých arktických oblastech budou moci žít lidé. Jedním z úkolů české vědy je zkoumat ji, ale také tam přinášet technologie, díky kterým by na Arktidě lidé žít mohli,“ vysvětluje. „Lidé se snaží obydlet Mars, proč by to nezkusili v těchto zeměpisných šířkách,“ dodává s úsměvem. Centrum polární ekologie provozuje vlastní výzkumnou stanici na Špicberkách.
„Bádání máme spojené s vysokoškolskou výukou. Letos přijelo asi dvacet pět studentů a kolegů. Současně jsme přivítali i pracovníky z ministerstva životního prostředí, kteří se zabývají ochranou mokřadů.“ Systém mělkých mokřadů je pro Arktidu velmi důležitý, protože táním ledovce vznikají rozsáhlá území pokrytá tavnou vodou. Plochy fixují oxid uhličitý a akumulují ho do prostředí. „Vegetace, která se tam nyní vyvíjí, by mohla zpomalit klimatické změny. To je jedna z klíčových otázek, kterou se zabýváme,“ říká Elster.
Severní ledový oceán a s ním i severní pól během polární noci kompletně zamrzají – vědci z celého světa pozorují, jak se tloušťka ledu rok od roku ztenčuje. „Sledujeme to pomocí satelitních snímačů, ale data nejsou příliš přesná. Vláda Spojených států a Evropská unie se chystají vytvořit systém, který by stav zalednění oceánu mapoval s přesností až na dva metry čtvereční. Pak bychom věděli, co se v něm děje,“ popisuje. Sám se větší těžbě na Arktidě nebrání. „Lidstvo se vyvíjí a potřebuje energii. Ty suroviny Arktidy se budou využívat. Je ale potřeba, aby se získávaly za přísných ekologických kritérií,“ upozorňuje.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
