Ateliér bez vedoucího: Chceme jiný model vzdělávání, než je tradiční „mistr a učedník“

„Umělci, kteří učí umění na vysokých školách, často postrádají pedagogické schopnosti nebo metodiku, jen se chodí bavit s lidmi,“ formuluje jinými slovy problém David Přílučík ze stejného spolku. „Proto vznikl Ateliér bez vedoucího – jako alternativa uměleckého vzdělávání na úkor mistrovského modelu, kdy pedagog určuje, co se v ateliéru děje. Program se snažíme naplňovat sami,“ popisuje fungování studentské iniciativy Žák. „Snažíme se vytvářet nehierarchickou strukturu,“ dodává. Iniciativa se schází několikrát do měsíce, na akademické půdě, v kavárnách nebo galeriích. „Jednotlivé role se průběžně mění, ideálně by každou schůzku měl moderovat někdo jiný,“ říká o systému vedení debat mezi studenty Přílučík.

Mezi členy Ateliéru bez vedoucího najdete studenty AVU, UMPRUM i FAMU. Zástupci iniciativy přiznávají, že projekt vznikl kvůli frustraci z konkrétních pedagogů, jmenovité kritice se ovšem chtějí vyhnout. „Nejde nám ale o osobní útok na určitá jména, jde spíše o problémy, se kterými se setkáváme na více úrovních, ve více ateliérech,“ vysvětluje Přílučík.

„Není to tak, že bychom a priori odmítali pedagogickou autoritu, naopak jsme například pořádali přednášky nebo workshopy, kam jsme zvali dočasně někoho, s kým jsme chtěli přijít do styku,“ doplňuje a připomíná setkání Co můžeme dělat? // Konference o uměleckém vzdělávání, kterou Ateliér bez vedoucího pořádal začátkem prvního listopadového týdne na půdě AVU.

Více o závěrech konference, o dalších evropských iniciativách podnícených frustrací z pedagogů uměleckých škol i o plánované budoucnosti Ateliéru bez vedoucího si poslechněte v rozhovoru.