Ateliér bez vedoucího: Chceme jiný model vzdělávání, než je tradiční „mistr a učedník“
„Profesoři se dostanou na školu za zásluhy, za to, že se dlouho pohybují v uměleckém prostředí. Během přijímacích řízení moc nemluví o tom, jakou strukturu by výuka měla mít. Předkládají své práce, jako by to měl být důkaz, že budou dobrými učiteli. Tenhle zvyk by se měl změnit,“ shrnuje pocity studentů stojících za iniciativou Ateliér bez vedoucího jeden z jejich zástupců Jiří Žák.
„Umělci, kteří učí umění na vysokých školách, často postrádají pedagogické schopnosti nebo metodiku, jen se chodí bavit s lidmi,“ formuluje jinými slovy problém David Přílučík ze stejného spolku. „Proto vznikl Ateliér bez vedoucího – jako alternativa uměleckého vzdělávání na úkor mistrovského modelu, kdy pedagog určuje, co se v ateliéru děje. Program se snažíme naplňovat sami,“ popisuje fungování studentské iniciativy Žák. „Snažíme se vytvářet nehierarchickou strukturu,“ dodává. Iniciativa se schází několikrát do měsíce, na akademické půdě, v kavárnách nebo galeriích. „Jednotlivé role se průběžně mění, ideálně by každou schůzku měl moderovat někdo jiný,“ říká o systému vedení debat mezi studenty Přílučík.
Mezi členy Ateliéru bez vedoucího najdete studenty AVU, UMPRUM i FAMU. Zástupci iniciativy přiznávají, že projekt vznikl kvůli frustraci z konkrétních pedagogů, jmenovité kritice se ovšem chtějí vyhnout. „Nejde nám ale o osobní útok na určitá jména, jde spíše o problémy, se kterými se setkáváme na více úrovních, ve více ateliérech,“ vysvětluje Přílučík.
„Není to tak, že bychom a priori odmítali pedagogickou autoritu, naopak jsme například pořádali přednášky nebo workshopy, kam jsme zvali dočasně někoho, s kým jsme chtěli přijít do styku,“ doplňuje a připomíná setkání Co můžeme dělat? // Konference o uměleckém vzdělávání, kterou Ateliér bez vedoucího pořádal začátkem prvního listopadového týdne na půdě AVU.
Více o závěrech konference, o dalších evropských iniciativách podnícených frustrací z pedagogů uměleckých škol i o plánované budoucnosti Ateliéru bez vedoucího si poslechněte v rozhovoru.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
