Automatky: Jak se cestuje bílé matce a pětileté dceři po Africe? Kde je vůle, tam je cesta

8. září 2017
Jak se cestuje bílé matce a pětileté dceři po Africe?

Říká se, že Tanzanie je Afrika pro začátečníky. Najdete v ní safari i původní kmeny Masajů přístupné turistům. Navíc Zanzibar prý skýtá jedny z nejkrásnějších pláží světa. Novinářka Markéta Kutilová se se svou pětiletou dcerou vydala na cestu právě sem. Sama, nezávisle, na vlastní pěst. Jaké to je cestovat Afrikou s malým dítětem a co všechno s sebou potřebujete, pokud se i vy chcete vydat s dětmi za zvířaty?

„Když jsme přiletěly na Zanzibar, tak jsem okamžitě stopla místní hromadnou dopravu a dvě hodiny jsme jely na korbě nákladního auta, namačkané mezi místními černochy. Protože jsem si říkala, že kvůli tomu, že jsem tady s dítětem, nebudu jezdit taxíkem. Jely jsme tam hlavně proto, aby moje dcera poznala místní lidi. A byla nadšená. Nesmíte prostě být úzkostlivou matkou. Já věřím, že kde je vůle, tam je cesta,“ říká Markéta, která v Africe strávila čtyři roky svého života nejen pod hlavičkou Člověka v tísni.

S dcerou navštívila národní park Ngorongoro a v masajské vesnici jí chtěly místní ženy dát za bílou holčičku (ze které by vychovaly opravdovou bílou Masajku) 15 krav, obrovský majetek v hodnotě více než deset tisíc dolarů.

„Myslela jsem si, že safari bude takový vrchol dovolené, že to bude pro dítě největší zážitek, ale daleko víc moji dceru zaujali Masajové a děti v Africe. Aniž bych jí cokoliv říkala, od první chvíle si sama uvědomovala, jak jsou tam děti otrhané, špinavé a že bydlí v chatrčích. Rozdávala jim pastelky, hračky a bonbony. Je dobře, že mohla vidět, že ne každý se má tak dobře jako děti tady,“ dodává Markéta. 

Odborníci odhadují, že africká divočina během 20–40 let úplně zmizí. Prostor pro zvířata se zmenšuje z důvodu rostoucí africké populace. A divokou zvěř stále ještě decimují pytláci kvůli slonovině, rohovině a také za účelem transportu do zoologických zahrad a zábavních parků. Podle Markéty Kutilové objednávky přichází zejména z Číny, Ruska a Ukrajiny.

„I přesto, že se vláda momentálně snaží přírodu chránit, je tu stále lidská touha po okamžitých penězích. Místní lidé si na jednu stranu uvědomují, že národní parky jim přináší zisk a obrovské množství turistů. Jen do parku Ngorongoro přijíždí 700 aut denně, vše se platí pouze platební kartou, aby se zabránilo úniku peněz, a za zabití divoké zvěře jsou vysoké tresty, za usmrcení zebry je 12 let vězení. Na druhou stranu je ale stále problematická implementace trestů a dost často jsou do lovu zvěře zapojeni i zaměstnanci parků.“

Poslechněte si celý rozhovor v Automatkách.

Jak se cestuje bílé matce a pětileté dceři po Africe?