Automatky s umělkyní Kačou Olivovou: Mateřský tělo je požehnaný a břicho je takovej dárek

„Pracuju s tělem a mateřství je pro tělo úplná nálož. Objevíš, co tvoje tělo dokáže, je to zázračný, fascinující a zároveň trochu šílený. Říkáš si, co jsem teď. Jsem nosič, nebo Pandořina skříňka, nebo kinder vajíčko, který zas není tak důležitý, ale bez něj to nejde? Pak člověk sleduje, jak z něho teče mlíko, a říká si, wow, to není možný! Tohle fakt dělám sama? Tohle všechno? To pro mě bylo hodně bohatý a pořád si myslím, že je to velká inspirace a výzva,“ říká matka pětiletého syna Lva. Její ojedinělá společenská reflexe mateřství vstoupila do povědomí širší veřejnosti nejen díky veřejnému performování při kojení, ale právě osvíceným přístupem poroty Ceny Jindřicha Chalupeckého, kterou vede už několik let novopečená matka Karina Kottová. 

„Mám ráda kýč, trapnost a stud. Seriózních performerek je u nás dost,“ říká umělkyně Kača Olivová

• Upravit
• Smazat

„Nahá bych chodila pořád, kdyby tu bylo dost teplo a nebyl to problém. Kýč miluju, bez něho to nejde; nejlepší materiál jsou plasty a nejlepší jsou fejky,“ říká Kača Olivová, finalistka Ceny Jindřicha Chalupeckého. V dopoledním rozhovoru na Radiu Wave promluvila o svém přístupu k tělesnosti, feminismu a o tom, jak těžké je oddělit osobní život od performance.

„Po porodu je tělo jiný a nějaký normy na to, jak má vypadat ženský břicho, jsou fakt úplně zvrhlý a tomu se tady fakt nebudeme nějak přizpůsobovat. Přijde mi zvláštní si představovat, že když se tvoje děloha zvětšila do obrovskejch rozměrů, že se pak zase smrskne do velikosti pěstičky a břicho úplně splaskne,“ říká o fyzických projevech mateřství Kača. „Mateřský tělo považuju za požehnaný a břicho je takovej dárek a klenot, kterej si neseš. A není to něco, na co měli všichni koukat a komentovat, jestli seš zase těhotná nebo jenom tlustá nebo co jako?!“