Automatky s Terezou Stehlíkovou: Po čtyřicítce si mateřství užívám mnohem víc

5. prosinec 2018

Vizuální umělkyně a vysokoškolská pedagožka žijící v Londýně Tereza Stehlíková navštívila Automatky v roce 2017. Tehdy jsme mluvily zejména o jejím globálním projektu 4Gen, který se zabývá psychogenealogií (biologickým propojením generací, kdy se rodově předávají pozitivní prožitky, ale i traumata) čtyř generací žen v jedné rodině. Tentokrát Tereza přivezla nejen informace o svém novém čtyřgeneračním ženském filmu, ale i druhou dceru, kterou porodila ve 43 letech.

„První dceru jsem měla v sedmadvaceti a druhou po šestnácti letech. Myslela jsem si, že druhé dítě už mít nebudu. První dceru jsem měla hned po škole a byla jsem trochu frustrovaná, že se můj život ještě nerozjel, a neužila jsem si to tolik, jak jsem mohla. Rozhodnutí mít druhé dítě padlo s novým partnerem, který je o 11 let mladší. Teď si mateřství užívám daleko víc, a i když to není jednoduché, mám daleko víc trpělivosti. Už nemám pocit, že mi něco utíká,“ říká Tereza, jejíž první muž byl o 17 let starší Angličan. Její současný muž je Francouz s portugalskými kořeny.

Tereza Stehlíková v Automatkách: Ženy si v rodinách předávají zvyky i traumata

Z filmu Mezi Jiřinou a Annou

Tereza Stehlíková žije 27 let v Londýně, zabývá se vizuálním uměním, vyučuje na University of Westminster a vystudovala Royal College of Art. Do České republiky se pravidelně vrací za svou rodinou. Teď ale přijela představit i řadu svých dokumentárních filmů. Zabývá se v nich smysly, místy, ale také ženami. Aktuálně se věnuje projektu 4Gen, který zachycuje život čtyř generací žen v jedné rodině. Tereza sama má patnáctiletou dceru, rozvedla se, když dceři byly 4 roky.

Anglie je zemí porodních extrémů, kde ženy rodí po padesátce, ale i ve středoškolském věku. Nálepky mladá/stará matka zde vůbec neexistují, protože relativně hodně žen přivádí svého prvního potomka na svět právě po čtyřicítce. A v tomto věku si žena může zvolit císařský řez jako způsob porodu. Nemocnice ženy opouští nehledě na věk a způsob porodu po 24 hodinách, pro londýnský akutní nedostatek lůžek.

„Po prvním, těžkém, špatně zorganizovaném čtyřicetihodinovém porodu, na který jsem ani po 16 letech nezapomněla, jsem se rozhodla pro císařský řez a stála jsem si za ním, i když se mi to snažili vymluvit. A bylo to velmi pozitivní. Pro mě mnohem pozitivnější než přirozený porod. I bonding pro mě byl hezčí, když mi dceru vyndávali, tak sundali oponu, všechno jsem viděla a hned ji dostala na hrudník a byla jsem si všeho daleko víc vědomá,“ dodává Tereza.

Poslechněte si rozhovor o tom, jaké to je mít dítě po čtyřicítce, jaký je rozdíl mezi partnerstvím s Britem a Francouzem, podle čeho si vybrat správného partnera a o čem je nový film Water Rituals Terezy Stehlíkové, to vše v Automatkách.

autor: Barbora Sedláčková
Spustit audio