Automatky: Jaká jsou reálná rizika (ne)očkování dětí?

21. leden 2015

Poslanecký zdravotní výbor projednával minulý čtvrtek novelu zákona o očkování. Rozvířily se debaty o sankcích za porušení očkovací povinnosti, ale také o tom, zda rozhodnutí o očkování dětí má či nemá být v kompetenci rodičů. Jaká jsou ale reálná rizika očkovacích látek a co dětem může hrozit? Jak se očkování vyvíjí a proč systém tolik bazíruje na povinném očkovacím kalendáři a zachování tzv. kolektivní imunity?

Do Automatek přijala pozvání pediatrička, matka čtyř dětí a místopředsedkyně Vakcinologické společnosti ČLS JEP Hana Cabrnochová a matka tří dětí, předsedkyně spolku Rodiče za lepší informovanost a svobodnou volbu v očkování Martina Suchánková.

Mezi povinné očkovací látky patří tetanus, černý kašel, spalničky, zarděnky, záškrt, příušnice, dětská obrna a žloutenka typu B. Proč jsou povinné? Vyskytují se, nebo se mohou vyskytovat, pokud je očkovat nebudeme? „Tak třeba spalničky. V loňském roce jsme čelili poměrně významnému nárůstu incidence. Byl to Ústecký kraj, kde onemocněli pouze a právě ti, kteří nebyli očkovaní,“ vysvětluje Hana Cabrnochová.

„Ale třeba žloutenka typu B je onemocnění, které dítě vlastně nemůže dostat, možné riziko nežádoucího účinku z očkování je vyšší než riziko nákazy a je nutné, aby o tomto rodiče mohli rozhodnout,“ dodává Martina Suchánková. Kvůli riziku nežádoucích účinků se Martina rozhodla svoje děti neočkovat. Teď ale nemůže svoje děti zapsat do školek a jiných kolektivních zařízení.

Jaké jsou tedy nežádoucí účinky očkovacích látek, kolik dětí plošně v České republice postihují a jak s takovou situací může rodič či pediatr nakládat?

02062514.jpeg

Podle Hany Cabrnochové je povinností lékaře vyhodnotit závažné kontraindikace, které brání podání očkovací látky. Pokud by to neučinil, mohl by být trestně právně postihován. Jestliže ze závažného důvodu nemůže být dítě naočkováno, lékař to vepíše i do přihlášky do mateřské školy.

Postavení lékaře je ale velmi složité, když na něj tlačí stát a finanční sankce. „Vnímáme to jako velmi kontraproduktivní. Důvěrný vztah mezi lékařem a rodičem se díky sankcím narušuje. Rádi bychom rozhodnutí neočkovat, jako rodiče, vzali na sebe,“ dodává Martina Suchánková.

V zahraničí je důvěra k lékařům oproti České republice vysoká. Matky se obracejí na pediatry a s důvěrou nechávají své děti naočkovat, protože pro ně lékařská péče představuje benefit, ne samozřejmost. Tedy i přes to, že je vakcinace dobrovolná, proočkovanost populace je vysoká. Z jednatřiceti zemí EU je jen v devíti z nich tvrdě vyžadováno očkování přímými či nepřímými sankcemi.

Podle Martiny Suchánkové je ochota českých rodičů očkovat vysoká. Neochota se týká 1- 2 % lidí, kteří tady budou s novelou zákona i bez ní. Poslechněte si druhou část rozhovoru.

autor: Barbora Sedláčková
Spustit audio