Automatky: Při rozvodu má i soud lidské cítění

13. duben 2017
Matka a dítě

V roce 2012 vznikl charitativní projekt manželů Tykačových s názvem Women for Women. Organizace poskytuje pomoc matkám s dětmi v nelehkých životních situacích. Nabízí podporované bydlení, psychosociální a právní pomoc nebo i dotované školní obědy pro děti.

„Pomáháme ženám, které ke svému problému aktivně přistupují. Nemůžeme pomoci všem a neposkytujeme pomoc ženám dlouhodobě závislým na sociálním systému ani na návykových látkách. Ženy, které se do našeho programu chtějí zapojit, prochází několika pohovory a jsou od začátku obeznámeny s tím, že program trvá dva roky. Za dva roky by už žena měla stát na svých vlastních nohách a nebýt závislá ani na nás,“ říká PR manažerka projektu Jana Skopová. A upozorňuje na fakt, že v České republice žije 100 000 dětí ohrožených chudobou. Samoživitelky často nedosáhnou na státní příspěvek hmotné nouze, protože mají v příjmech započítané výživné, které nikdy nedostaly. Podobné to může být i v případě příspěvku na bydlení.

Organizace Women for Women vydala ve spolupráci s psychology a právníky knihu s názvem Jak přežít první (k)rok, kde jsou mimo jiné uvedeny i praktické kroky, jak řešit majetkové poměry. „Zákonem je stanovená vyživovací povinnost, kterou mají oba rodiče k nezletilému dítěti, s tím, že když jeden z rodičů osobně pečuje o dítě po celou dobu (než dítě nastoupí do MŠ) a druhý rodič chodí do zaměstnání, tak osobní péče vyvažuje finanční příjem. Pokud se o dítě stará matka, povinným subjektem je v tomto případě otec, který je ten, kdo přináší vyživovací prostředky. Výživné se vždy stanovuje podle aktuálních majetkových poměrů nejen otce, ale i celé rodiny. Existuje pomůcka pro soudy, kterou je tabulkové výživné, od kterého je možno se odpíchnout, pohybuje se okolo 15 až 20 procent z příjmu a je v tom potřeba zohlednit i další věci jako další vyživovací povinnosti otce a podobně. Ideální samozřejmě je mimosoudní dohoda rodičů, ale z vlastní praxe vím, že k ní dochází poměrně zřídka,“ říká právnička Markéta Rozehnalová.

„Pokud otec neplatí výživné dobrovolně nebo ho platí v minimální výši, odborníci doporučují obrátit se na orgán sociálně-právní ochrany dětí, tam situaci zkonzultovat a s pomocí sociálních pracovnic se obrátit na soud,“ dodává Markéta Rozehnalová. Podle psychologa Jiřího Nováka není třeba se soudu obávat: „Sociální pracovnice vysílané do rodin jsou vyškolené odbornice a i soud má lidské cítění a nechce dítě traumatizovat.“

Poslechněte si celý díl Automatek s Janou Skopovou z Women for Women, právničkou Markétou Rozehnalovou a psychologem Jiřím Novákem.