Až se zhroutí civilizace, Mongoly to postihne ze všech nejmíň, říkají cestovatelé Yakeen a Satya Helusovi
Český pár, který se přihlásil k sanjásínské duchovní tradici přijetím jmen Yakeen a Satya, cestoval „přes půl světa“. Jeli přes Rusko do Mongolska a pak přes Střední Asii a kavkazské země zpátky.
Kvůli vízům se rozhodli jet nejprve přes Rusko do Mongolska a potom „jižní cestou“ zpět. Ukázalo se to být výhodné hlavně kvůli nastupujícímu podzimu, který je zastihl v kavkazských zemích, v Turecku a na Balkáně. Ujeli podle svých statistik 33 595 km za 120 dní. Navštívili 16 zemí, natankovali dohromady 3 324,6 litru nafty (na 103 tankování) za průměrných 17,11 Kč/l.
Poušť Gobi měnila barvy a koňská sedla bolela
„V Rusku jsme si udělali odbočku například do Tuvy, kde jsou nádherná kamenná pohřebiště ztracená uprostřed stepi,“ vzpomíná nadšeně Yakeen. „Tuva, to už bylo takové malé Mongolsko,“ dodává jeho žena. „V Rusku jsme dělali každý večer ohníčky, abychom se vyhnuli komárům,“ usmívá se právě Satya, která po cestě neřídila, ale byla rádkyní na sedadle spolujezdce. Velkým zážitkem pro ně byla poušť Gobi. „Desítky kilometrů v písku, noci pod hvězdnou oblohou a poušť, která mění barvy… Je to krásné divoké místo,“ říkají. „Kdyby zkolabovaly kreditky, dodávky elektřiny a nafty, tak se nám zhroutí svět. Mongolové bydlí v jurtách ze zvířecích chlupů, mají svoje koně a jsou na tom všem mnohem nezávislejší, tím pádem svobodní,“ tvrdí Yakeen.
Po každé cestě jsme bohatší, protože vidíme luxus, který máme
Yakeen trpěl ve stepi při jízdě na koni, ale to hlavně proto, že přímo ze sedla trčel drát. Jediné, co jim nevyhovovalo, byla nepestrá, masová mongolská kuchyně. Na státech Střední Asie, které následovaly (Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Uzbekistán), si pochvalují místní pohostinnost. Ve Vachánském údolí u hranic s Afghánistánem nabírali místní stopaře. „Všichni byli fajn,“ shrnuje to Satya. Některé z hraničních přechodů s absurdně znějícími poplatky jim ale daly pocítit luxus schengenského prostoru. Uzbekistán je oslnil památkami z Hedvábné stezky. Z Kazachstánu se pak přeplavili přes Kaspické moře do Ázerbájdžánu a pak se přes Turecko a Balkán dopravili domů. „To už jsme se cítili jako za humny.“
Související
-
Viktorka Hlaváčková: Na Kavkaze jsou lidé tak milí, že jsem po čase utekla zpět do samoty v přírodě
Nadšení z Adžárie, dobrovolničení v Tušsku, vyhoštění z Ázerbájdžánu...
-
Na ledovcové řece v kaňonech Kyrgyzstánu jsme využili všechny naše zkušenosti, říká Jakub Šedivý
Bigwater v Kyrgyzstánu. Sedm elitních kajakářů se spojilo, aby sjeli divokou řeku Sary Jaz v horských kaňonech Kyrgyzstánu...
-
Dalibor Beneš si vyrobil koloběžku a objel s ní střechu světa
Dalibor Beneš se rozhodl, že navštíví středoasijský Badachšán, kde se rozkládá pohoří Pamír, přezdívané jako střecha světa. Vymyslel a zkonstruoval si originální tř...
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka