Balanc o mužském přátelství: Muži nepracují s emocemi a nesdílejí problémy, platí za to zdravím i rozpady manželství

16. říjen 2018
muži - krize mužství - mužské přátelství

Americký psychiatr a terapeut Robert Garfield z Pensylvánské univerzity tvrdí, že existuje přísný soubor pravidel a očekávání, která jsou na muže kladena. Říká jim mužský kód a napsal o nich knihu, kterou představil v Praze, kam ho pozvala organizace Liga otevřených mužů. Podle Garfielda muži neumí mluvit o svých pocitech, dokonce neznají vhodná slova. Nenavazují hluboké vztahy a to se negativně podepisuje na jejich zdraví, manželství i dětech.

Co je to mužský kód, o kterém jste napsal knihu?

Mužský kód je způsob, jakým společnost říká, jací muži mají být a jak se mají chovat, aby byli úspěšní. Můj výzkum probíhá ve Spojených státech, ale zjistil jsem, že některé části mužského kódu jsou podobné i v jiných zemích. Od mužů se v Americe očekává, že budou silní, tiší a tvrdí. Nezměnilo se to už nějakých 200 let. Jako psychiatr a terapeut jsem zjistil, že takový přísný pohled na muže škodí. V minulosti měli silní a tiší muži lepší postavení a některé výhody, ale v dnešním světě už to nefunguje. Snažím se muže naučit i jiné dovednosti, které jim pomohou nejen být silnými, ale také se lépe spřátelit s ostatními. Spojení s ostatními je klíčové.

Co se muže kromě spojení s ostatními snažíte naučit?

Většina mužů, kteří vyhledají terapeutickou pomoc, cítí bolest a jsou zablokovaní, neumí svůj problém vyřešit. Mají deprese, cítí se úzkostně a neví, co s tím dělat. Časté jsou problémy s alkoholem, drogami a se vztahy v rodině. Nedokáží o tom mluvit, někdy mají dokonce potíže najít pro své pocity vhodná slova. K terapeutovi nejdou, dokud necítí silnou bolest. Často je k tomu musí někdo nabádat, přichází, až když je jejich život katastrofa.

Robert Garfield

Proč tomu tak je? Souvisí to s odlišnou výchovou žen a mužů?

V naší kultuře je od žen očekáváno, že budou své emoce vyjadřovat. Proto to umí, naučily se to. Muži nemluví o věcech, které je činí zranitelnými. Považují to za slabost, je to v rozporu s představou o mužské síle. Často například příliš dlouho čekají, než začnou řešit zdravotní problémy. S nikým o nich nemluví, stejně jako o problémech v manželství nebo s dětmi. Nezřídka je uklidní už jen vědomí toho, že existuje bezpečné místo, kde mohou otevřeně o problémech hovořit. Ale mimo taková místa právě existuje onen mužský kód, i když ho třeba ani nikdo nevysloví nahlas. Kód říká: „Když se přiznáš k bolesti, k tomu, že trpíš, tak jsi slaboch, nejsi dobrej chlap.“ Tohle se snažíme změnit. Vždyť v některých případech mluvit o bolesti a utrpení vyžaduje opravdu hodně síly.

Mají muži problém ukázat nějakou slabost? Je to spojené s homofobií? V Česku se muži téměř neobjímají.

Mužský kód sex komplikuje. Historicky existuje paradox, muži si myslí, že na sex mají nárok proto, že jsou muži. Protože jsou úspěšní a mají silná těla z tělocvičny. Ale zároveň, dle mužského kódu, nejsou odpovědní za své emoce. Své touhy a potřeby komunikují pouze omezeně. A pak je vyděsí, když nemají perfektní tělo, nevydělávají mnoho peněz a nejsou dobrými manžely. Co si mají pak počít, když chtějí sex? Učíme je přemýšlet o tom, jak byli vychováni a vzděláváni. Nezdravý vztah k sexu je součástí tzv. kultury znásilnění (rape culture v originále, pozn. red.), a to už pěkně dlouho. Někteří muži jsou opravdu mimo. Samozřejmě ne všichni jsou násilníci, ale nejistota ohledně sexu zůstává. Je to jedna z posledních věcí, kterou přiznávají. Mluví o všem možném, ale žádný muž neřekne, že má problémy se sexualitou.

Poslechněte si celý díl seberozvojového magazínu Balanc o mužském přátelství. Co je univerzální a čím jsou specifičtí čeští muži?